micha-ella komentáře u knih
Nic moc, určitě si za pár dní nebudu pamatovat, o čem ta knížka byla. Vlastně to nevím už teď, protože se mi do toho plete podobný příběh, který jsem právě teď začala číst - a odložila. Vadil mi přítomný čas a zdlouhavost.
Já bych ten příběh nazvala Dítě ďábla. Hodně depresivní čtení, stejně jako Cesta nebo Vnější tma, ale nedá se přestat číst. A k tomu je přidáno mnoho podob lidské spodiny, prostřídané hospodskými historkami hrubého zrna a překrásnými popisy přírody. Celek je strašný a fascinující.
Malá, krásně barevná knížka, přečetla jsem jí během hodiny. Jiné mozky mě zajímají. Autorka ví, co píše a píše to dobře.
Nelíbilo, nezaujalo, nehodnotím, protože v místech, kde se ta ženská začne chovat nesmyslně jsem já začala vynechávat stránky a pak už si přečetla jen hloupý konec. (Omlouvám se autorovi.)
Po dočtení jsem víc než o knížce (spíš je to sešitek) přemýšlela o autorce. Kdyby totiž Kafka žil, asi by ho opakování jeho myšlenek, úvah a pocitů dost naštvalo. Protože už nežije, tak se nenaštve, ale je vůbec dovoleno ho takto využívat? Smí se to?
Moc hezká knížka! Krásné ilustrace, zajímavé rozhovory. Některé matky byly opravdu protivné a některá jména dětí v naší české kotlině trochu směšná, ale to samozřejmě nijak neovlivnilo celkově velmi zdařilý výtvor. (Na brožované knihy už jsem si zvykla, používám kolíky na prádlo.)
Těžký, strašlivý dokument, který jsem odkládala a zase se k němu vracela, některá místa se prostě nedala číst, natož si představit, že tohle se skutečně dělo. Hrozné. Tři hvězdičky dávám pouze za zpracování, ale obsah knížky je tak hluboký, že hodnotit nelze.
Malinká tenká knížečka, spíš sešitek. Ale velká, silná diskuze!
Opakuji Theilův názor: "Sebevražda je čirým sobectvím, bezohledností vůči blízkým. Já to dokonce nepokládám ani za náboženskou otázku. Je to hluboce nemorální."
Tahle srdceryvná romance mi do srdce opravdu neryla a nazvat tu knížku "poklad, skvost, dokonalost" je pro mě úsměvné. Až do strany 100 se to celkem dalo číst, ovšem už pár stránek před stovkou v místech, kdy si chtěla autorka nudu trochu okořenit, mě to úplně přestalo bavit a pak už jsem rychlo čtením s úžasem zjistila, že v Americe požárníci nezkoumají, jak vznikl požár, mrtvé nikdo neohledá, natož aby co věděli o genetice... Ten konec je prostě absurdní.
HU! Nazvala bych to psychologický horor, u kterého mi ale hodně vadily zmínky o utrpení zvířat. Jinak autora velmi chválím: Za tajemství, za napětí, za blahodárný minulý čas, ve kterém je to napsáno, za výborné vyjadřovací schopnosti.
Přečteno za jeden večer. Začátek mi připadal jako naprosté bláboly, pak jsem pochopila, co chce autorka říct, ale nebavilo mě to. Rozhodně jsem tu knížku nevnímala jako roztomilé pohlazení po duši, spíš se hodí do police s dětskou literaturou, a ty moudra my dospělí snad už známe, ne? Já jsem odchovaná Asimovem a spol., roboti mě magneticky přitahují, ale tohle bohužel ne.
Mně to pomalé vyprávění o životě jednotlivých členů bohaté rodiny, jejich vztazích a příhodách docela bavilo číst, právě pro autorčina vtipná přirovnávání a velmi hezký styl psaní. Po všech současných detektivkách a akčních thrillerech je to odpočinkové čtení.
Tentokrát odloženo o deset stránek před mým limitem 100. Jinak bych mohla napsat úplně totéž jako u předchozí zaklapnuté knížky: nemám zájem číst o prolhané zlodějce a podvodnici, nebaví mě knížky, které mají rozstříhaný děj. Když se mi nelíbí začátek, obvykle se mi nelíbí ani prostředek a konec.
Výborná knížka! Síla! Po šokujícím začátku mi připomínala knihu Pokojská. Příběh je ovšem s odlišným tématem, se skvělou stavbou, celé je to dokonalé, až na zhuštěný konec, kdy roky jsou rychle proběhlé jak dny. Od čtení jsem se nedokázala odtrhnout, hlavní postava mi hrála na city, i já si někdy připadám "nedostatečná". Doporučuju!!
Odloženo na straně 110. Můj limit překročený o deset stran, ztratila jsem chuť skákat z minulosti do současnosti a číst o lhářce, zlodějce a podvodnici. Přidaly se k tomu i laciné blbosti, takže i když to tady každý chválí, já ne!
Půl hvězdičky jsem ubrala za jména postav. Spíš je to zřejmě můj problém, ale postav bylo moc a jména jsem si těžko pamatovala, zvlášť když občas bylo jen příjmení nebo dokonce změna jména. Jinak je to opravdu bezvadný příběh, navzdory tomu, že je o smrtích. Připomínal mi knížku Stoletý stařík, který vylezl oknem a zmizel. To proto, že věci se dějí mnohdy nezávisle na aktérech a autorka místy použila skvělý humor. Doporučuju!
Nedávám hvězdičky, nedočetla jsem. Tedy dočetla, ale velikými skoky, protože tak plytké a zbytečné dialogy je zbytečné číst, nijak neposouvají děj a jsou otravné. Je to první knížka od této autorky, a přestože předešlé leckdo chválí, po jiné už nesáhnu.
U knížek, do kterých se těžko začítám, mám ve zvyku vydržet sto stránek. Tuhle jsem opustila už na straně 50 s velkou úlevou. Nemám ráda fantasy horory a už vůbec ne - klasika neklasika - blbosti.
Mám ráda dobrodružné knížky a tahle se mi až na malé nesrovnalosti líbila. Krásné popisy přírody, sledovala jsem splouvání lodi na přiložené mapce a hrůzy lesního požáru jsou vykreslené opravdu dokonale. Napínavé, doporučuji!