• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Floriánův stůl - Jan Mašata

Jakub Florián pracuje na jednom z jihočeských zámků jako restaurátor. Přestože má s majitelem a zároveň knížetem na tomto statku nadstandardní vztahy, po napade... detail knihy

Nové komentáře u knih Jan Mašata

Floriánův stůl

„Příběh mě bavil v momentech, kdy šlo o mafii. Jinak to nebyl můj šálek kávy. Vím, že autor je tak trochu úkaz v originalitě, ale mě to tentokrát úplně nesedlo. Přesto opět hodnotím odvahu. Je vidět, že se autor nebojí jít proti proudu a věřím, že si najde své čtenáře. Já si počkám, jestli napíše něco podobného, jako byl - Jazz, kočky a potkani.“... celý text
— BookDave

---

Floriánův stůl

„Další kniha od Jana Mašaty je opět strhující, bavila mě od začátku do konce. Příběh je poselstvím dobra, propojující skutky v dobách dřívějších a současných, sáhne do duše a svědomí, ukáže charakter a dodá naději, že vše má smysl. Myslím, že detektivní zápletka je opět naprosto originální a nepředvídatelná, jak už jsem u tohoto autora zvyklá. Tato kniha patří mezi autorovo nejlepší díla, dostala mě znalost historie a celé pojetí příběhu, bylo mi s postavami krásně, byly uvěřitelné...hlavně některé jsem si dost oblibila. Určitě příběh stojí za přečtení, je výjimečný.“... celý text
— J.kudrnatá

---

Floriánův stůl

„Právě jsem tuto novinku dočetla. Mám za sebou dvě knihy od tohoto autora a obě byly milým překvapením. Florián a jeho příběh je ještě mnohem dále. Osobně jsem se u tohoto příběhu bavila od začátku do konce. Velmi strhující děj který má spád a konec byl také nečekaný. Tento autor má schopnost až filmového popisu a na mě to opravdu funguje. Propojit fantasy a kriminální příběh s historií? Myslím, že hodně originální pojetí. Doufám, že se autor bude držet stejného směru. Musím zmínit i neméně originální ilustrace. Za mě spokojenost a slušné hodnocení.“... celý text
— JindraKul

---

---

Můj pes Joe a tanec šamanů

„Knížečka, ve které se během tří dnů stane spousta dobrých věcí. Základ příběhu je v Plzni, takže pro Plzeňáka povinné čtení. I když se postavy nenachází na zrovna preferovaných místech. Věznice Bory, nemocnice a nádraží. Daleko lépe se příběhu daří na statku a přilehlém okolí. Nebo tedy postavám, hlavně Alanovi a Joemu. Popisovat děj nebudu, na to je příběh příliš krátký. Řeknu jen, že několika lidem se život dost vylepšil, i když to vypadalo, že horší být nemůže. A že psi mají dobrý čuch a jsou výborní společníci.“... celý text
— mnohoknih

---

Suopan: Stezka stromů

„Jak už je u Honzy zvykem, každý jeho příběh je úplně jiný. Má jinou atmosféru, odehrává se v jiném prostředí, hlavními hrdiny jsou zcela odlišné postavy. Příběhem nás tentokrát provází mnich Suopan, který se vydává na cestu za hledáním nového lámy. Hlavními postavami jsou ovšem Bára - mladá dívka, která uvízne v horské chatě uprostřed ničeho a vietnamský chlapec Van, jemuž skoro všichni říkají Dane, který se jí pokusí pomoci. To však ještě ani jeden z nich netuší, že jejich osudy jsou propletené a budou svědky nejednoho nevšedního úkazu. Musím říci, že Dan je pro mě dosud asi nejsympatičtější postavou, kterou Honza napsal. Jsem moc ráda, že do příběhu zakomponoval právě Vietnamce, mám totiž pocit, že jsou v českých příbězích dost často opomíjení, přestože tvoří nezanedbatelnou část našeho obyvatelstva. Já sama mezi nimi měla několik dobrých přátel. Příběh je velmi krátký, spíše taková novelka, děj má tedy rychlý spád a není tu příliš prostoru pro nějaké hlubší budování vztahů mezi postavami nebo napětí. Těžko říct, zda je to na škodu nebo ne. Milovníci krátkých příběhů to jistě ocení, ti, kteří preferují spíše delší a propracovanější příběhy, budou mít po dočtení nejspíš (stejně jako já) pocit, že jim ke spokojenosti něco málo chybí. Konec byl na mě příliš rychlý na to, abych ho dokázala pořádně zpracovat, a doteď úplně nevím, co si o něm myslet. Celkově jsem si ale čtení i atmosféru příběhu užila. Jako tradičně si zde přijdou na své milovníci lehkého nadpřirozena a mystična, není to ale žádná hardcore esoterika, takže Suopan jistě osloví i ty čtenáře, kteří tomuto tématu neholdují. Velmi oceňuji krásné ilustrace, kterých je v knize s ohledem na její rozsah požehnaně. Ačkoliv se tedy z mého úhlu pohledu nejedná o Honzův nejlepší příběh, myslím, že pro mě osobně se zařadí mezi ty nejoblíbenější. Moc se těším, čím čtenáře překvapí příště.“... celý text
— PrincaListicka