• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Jana Heffernanová

Pohádky pro každého

„Knížku mi půjčil někdo, kdo nějak tuší, že vyhledávám knížky pro děti s nějakou myšlenkou, poselstvím, ačkoliv se vlastně vůbec neznáme. A musim říct, že ona osoba se fakt trefila, jen nevim, jestli bych to četla všechno dětem:D Ale jako asi jo, jen starším, než mám zatím doma. Od určitýho věku, já nevim, tak dejme tomu 8? to je věkově univerzální, ale jako dospělý budete určitě vnímat o dost víc, co chtěl básník vlastně říci:) A hádám, že kdybych si to přečetla víckrát, objevim tam další a další sdělení. Takže co tahle snad skoro nesehnatelná knížka nabízí? V knize je dvacet pohádkovejch příběhů inspirovanejch starýma vyprávěníma z různejch kulturních prostředí, ale příběhy nejsou vyřešený tradičně, autorka je významně poupravila, čímž jim dává novej rozměr. Hlavně, i když jsou to příběhy původně tradiční, v našem kulturním prostředí jsou poměrně originální. Pro mě nějak známou kostru měla jen - mimochodem velmi povedeně převyprávěná - pohádka o Karkulce. Příběhy tematizují to, co spojuje hodně pohádek, třeba čistotu záměru, víry, lásky a naděje, archetyp putování, překonávání překážek a strachů, a celkově takovýto klasický, že když necháme věci plynout, s klidem a vírou v duši, vždycky je nám pomoženo a vždycky se objeví ta správná cesta. Jiný poselství už byly originálnější, třeba skvělá pohádka vypovídající mnohé o kapitalismu a moderním životě (Hodinky), nebo moudrost snů, čímž se autorka zabejvá i ve svý psychologický praxi, nebo moudrost příběhů, která s lidma samozřejmě rezonuje víc, než nějaký zkostnatělý a jakoby nevyhnutelný výklady čehosi vzdálenýho a příliš neuchopitelnýho z úst rádoby autority, protože pravdu je třeba hledat tady a teď, v životě, a taky sám. (Legenda a princezně a vypravěči) Nebo zajímavej motiv hledání něčeho, co už máme v sobě, jen na to přijít a rozvinout to. (Věčné světlo) A další... Na pohádkách oceňuju málo zabíjení, což je u podobně klasicky vystavěnejch pohádek spíš pravidlo, než výjimka, a taky přítomnost jemnýho humoru. Příběhy jsou moc hezky napsaný, plyne to, není tam nic navíc, a ani nic nechybí. Paní Heffernanová vůbec umí dobře česky psát, což taky není samozřejmost. A co je taky skvělý, některý z pohádek byly namluvený do rozhlasu pod názvem Pohádky odjinud, pokud byste je nikde nesehnali, napište mi do zprávy. Můžete si tak poslechnout aspoň těch 7 z 20 příběhů, a třeba se vám pak podaří sehnat si i tu knížku, když zjistíte, že by to za to asi stálo. Protože to rozhodně není výběr nějakejch pár nejlepších, zatímco ostatní pokulhávaj někde vzadu...:) Kdybyste ani tak nenašli, napište.) Děkuju vesmíru, že ke mně tahle knížka doplula.“... celý text
— jatox

---

Příběh cesty na Sever II

„Autorka vidí v putování na Sever jistou inovaci, s výjimkou krále Gorma nezná nikoho, kdo by na Sever putoval - což je s podivem, když původně hledala svou cestu v Bibli. Tam najdeme sever rovněž (Iz 14, 13). A co třeba Ultima Thule? Toto bájné území se má rovněž nacházet na severu a jistě by se našly i další bájné severské mety.“... celý text
— Sisssi

---

Příběh cesty na Sever III

„Je velice zajímavé pozorovat, jak se autorka v průběhu psaní vyvíjela. Ačkoli v prvním díle pracovala se sny poněkud neohrabaně, nepostrádalo to autenticitu a opravdovost. Ve třetím díle se sice dopracovala k opuletně fantastickým popisům prostředí a podobenství, ale je to jako přes kopírák se všemi pseudofeministickými a jungiánkými výtvory. Škoda. První díl byl jako obrázek od někoho, kdo se nikdy neučil kreslit a malovat, ale pokouší se o to svým vlastním, svébytným způsobem. Třetí díl naopak ukázal, jak to dopadne, když člověk projde kurzem kreslení a malování, získá dobrou řemeslnnou zručnost, ale ztratí tím svůj osobitý projev a začne vytvářet dílka jako přes kopírák s tím, co už tu bylo. Spouty zdánlivě hlubokých myšlenek, symbolů, archetypů, prostě nafouknuté parnasistní nic, zaobalené do krásného obalu. A nad tím vším vévodí snaha uniknout od reality a žít jen svými fantaziemi, viz slova krásné stařeny v Říši žen, která mluví o tom, jak těžké je za Zdí být ženou a nevracet se do Říše žen, přišla by tam o lásku i o sebe sama.“... celý text
— Sisssi

---

---

Příběh cesty na Sever I

„První díl je ještě takový ani ryba, ani rak. Většinou značně realistický děj je sem tam ozvláštněný snovostí. Vypravěčka je typický "hledající" člověk, který se rychle pro něco nadchne, u ničeho dlouho nevydrží a stále potřebuje někoho, kdo ho bude řídit, ke komu bude vzhlížet a pak se cítí podvedený, když zjistí, že se mu toto dětinské a nevyzrálé chování vymstilo.“... celý text
— Sisssi

---

Příběh cesty na Sever III

„Koruna celé trilogie...alchymistická proměna poutnice pokračuje a příběh je už průzračný, vytříbený, posunutý do archetypální roviny. Kdo máš uši ke slyšení, slyš :-)“... celý text
— changaj