• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jana Klimentová

Trable s tátou

„Díky výzvě č. 11 jsem ve školní knihovně objevila tuto knihu. A proč si mezi detektivkami nepřečíst něco určeného dětem. Byla to taková rychlá "odpolední " četba o tom, jak působí rozchod rodičů na malou Markétku. Naštěstí to byl poklidný rozchod, ale přesto rozchod. Bylo by ideální, kdyby si děti mohly užívat dětsví a netrápit se problémy rodičů.“... celý text
— Kopretinka784

---

Ema nejde do školky

„Maminka se stará o miminko a komunikaci se starší pětiletou dcerkou ani trochu nezvládá. Je direktivní, trestá za nic, a to i fyzicky. Ema zareaguje dobře: vzbouří se. Maminka nakonec aspoň lehounce uzná chybu a slíbí napravení. Moc bych jí teda nevěřila. Za mě se měla omluvit mnohem víc. No co, je to jen kniha... Ale bylo mi Emy i jejích čtenářek líto. Zaslouží si důstojnější zacházení.“... celý text
— Bonda

---

Trable s tátou

„Knížku jsem si pořídila s tím, že si ji zkusím přečíst a potom ji dát do školní knihovny. Má původní myšlenka byla, že by třeba knížka mohla pomoci dítěti, které prožívá podobnou situaci. Je to jen pár stránek, jsem dospělá, ale přesto mě kniha dokázala dost rozhodit. Nechám si pár dní odstup, ale nevím, jestli ji budu chtít zařadit do školní knihovny.“... celý text
— sezanka

---

---

Trable s tátou

„Kniha se mi nelíbila, byla nudná. Také jsem se s ní setkala v rámci projektu Souboj čtenářů. Myslím, že ze všech pěti soutěžních knih děti zaujala nejméně.“... celý text
— jeníček

---

Trable s tátou

„Trable s tátou Ke knize jsem se dostala přes čtenářskou soutěž Rosteme s knihou. Řekla bych, že stejně jako Kdo zabil Snížka, tak i tato kniha je od pořadatelů soutěže velkým přešlapem. Já sama jako dospělý člověk jsem měla co dělat, abych si skrze ni nepromítala těžké životní problémy a nesnažila se je sama v sobě řešit. Viděla jsem kolem sebe svět plný lži a naoko fungujících rodin. A to jsem nikdy nic podobného nezažila. Nedokážu si představit, jak tato knížka asi zamává s holčinou, jejíž rodiče se rozvádějí, hádají a třeba i citově vydírají. Autorka hlavní hrdinku staví do pozice, kdy musí sama přebírat zodpovědnost za věčně uplakanou matku a naivně vykresluje postavu otce, který své dceři slibuje první poslední. Dospělí příliš často zapomínají na své děti, protože prvotně by celou situaci měli vysvětlit jim, ne je tomu všemu nechat napospas. Markéta neví, co se děje, horší se ve škole a po představení nové otcovy přítelkyně sama prchá po silnici s pláčem. Závěr knihy je otevřený a nikterak čtenářkám, kterým by se rozváděly rodiče, nepomůže. Nabízí jim představu toho, že samy dokážou rodiče dát dohromady.“... celý text
— michalinda3811