• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u knih Jane Robinson

Zámek šeptajících stínů

„Dost děsně napsaný příběh. Vůbec mě to nebavilo, četla jsem 3.dny!, raději jsem totiž čuměla ve vlaku do telefonu jako všichni, než do tohoto dílu. Do str. 14 stačila hl. hrdinka 6x upadnout do mdlob, pak začal do bezvědomí upadat i její ctitel, a to už mi docházela trpělivost. Autorka vždy nastínila situaci, rozehrála hru…, no, apak nás obestřela temnota a po probuzení si nic nepamatujeme. Nejlepší způsob, jak z toho vybruslit, když nevím, co vlastně chci psát, tak nechám hrdiny omdlít. Nejhorší způsob pro čtenáře. Nedoporučuji, a kdybych tento díl otevřela jako první, zahodím ho, a edici budu považovat za snůšku blábolů.“... celý text
— Aghatte

---

Tajemství staré chůvy

„Tak v první řadě, chůva žádné tajemství neměla, v knize ji vymezí dva ubohé štěky, a následně umírá přirozenou smrtí. Pokud si přečtete anotaci, dozvíte se vše, o co jde. Příběh velmi prostinký a předvídatelný o hamižnosti a lásce, která zvítězí. Moc se do edice ŽvO nehodí, spíš Román lásky, ale napsané to bylo pěkně, takže úplně nezatracuji. Přečteno opět ve vlaku, a tam mi jednohubky bez hlubšího smyslu nevadí. Pěkná obálka a lákavý leč zavádějící název.“... celý text
— Aghatte

---

Vodní duch

„Jednoduchý příběh ze skotského zámku o zhýralém ožralovi, co si myslel, že za peníze koupí vše, a o chudé překrásné dívce, která ke štěstí přišla :-) Oddechovka do vlaku, pěkně se četla. Povedená obálka a poutavý název.“... celý text
— Aghatte

---

---

Duch jeho zemřelé ženy

„Velmi rozpačité. Střídaly se zde dvě roviny: A) Buď se naši dva hlavní protagonisté objímali a donekonečna opakovali "miluji Tě a život bez Tebe nemá smysl" (ovšem až do svatby se drželi forem, a ona spala v jiném křídle jeho sídla). Nevím, z jakého roku je originál, případně do jakého roku byl děj zasazen, ale už tam byly telefonní budky, anžto on nedělal nic jiného, než že jí volal a řešil, proč to nebere. B) Nebo tam duch jeho zemřelé ženy řádil jako černá ruka. Snažila jsem se přistoupit na vlnu, fajn, je tam duch, budu to brát vážně a vžiju se do jeho/jejího strachu, ale prostě ty výlevy lásky a zároveň nedůvěry a pochybností mezi tím mi to nedovolily. Ona ani nevěděla, že už jednu ženu měl. Neustále se někde válela v mdlobách na zemi, ale to neva, hlavně když ho miluju, ale radši mu neřeknu, že vidím a slyším peklo v celé své kráse. Nemuselo to být špatné, ale bylo. Nebýt vlaku, tak to ani nedočtu.“... celý text
— Aghatte

---

Copak ta hrůza nikdy nepřestane?

„Bože, to bylo ale praštěný. Samý strašidlo a úplněk. A ten konec, jako nějaká přiblblá pohádka. Pěkná obálka, ale čekala jsem více.“
— Aghatte