Janna Levin

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1967

Populární knihy

Vesmírné blues: Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu
Vesmírné blues: Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu
Jak vesmír přišel ke svým skvrnám
Jak vesmír přišel ke svým skvrnám

Nové komentáře u knih Janna Levin

Vesmírné blues: Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu Vesmírné blues: Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu

„Bylo to smutné a sentimentální. Není to vyloženě o gravitačních vlnách, ale hlavně o vědcích, kteří se na jejich objevu podíleli. Stručně jsou zde shrnuty jejich životní osudy. Konec byl dojemný. Naprosto nečekaný zážitek. Většina textu popisuje životní příběh vědců, kteří se snahou detekovat gravitační vlny začali. Není to ani tak naučné jako spíš životopisné. Nejdřív mi to vadilo, ale když jsem se s tím smířil, tak mě to málem dojalo. Na výzkumu začali pracovat ambiciózní třicátníci a teď jsou to pánové, kterým je 80 let. A někteří se nedožili. Trvalo to půl století. První nepotvrzená detekce byla v roce 1969 a skutečný objev 2015. (46 let) A právě ten dlouhý čas se autorce podařilo sugestivně zaznamenat. Kniha je tak nejsilnější v okamžiku, kdy jeden z protagonistů říká: "Všichni se prostě snažíme zůstat naživu." Z toho jsem byl trochu naměkko. Nesmiřitelně z toho plyne konečnost a náhodnost lidského života. Objevu se třeba nedožil "věčný smolař" Joseph Weber (1919 - 2000), autor právě té první detekce, kterou se nepovedlo potvrdit ostatními. Něco o samotných vlnách a detektoru LIGO tam samozřejmě je, ale dost málo a tak největší slabina je stručnost. Autorka v knize zmiňuje Kipovo veledílo Černé díry a zborcený čas. (Maximálně doporučuju!) Ale srovnávat 250 a 600 stran se fakt nedá. Co dál vadilo je naprostá absence obrázků, fotek nebo aspoň schématu detektoru. Žádné rovnice. Prostě nic. Jen text. Té chybějící fyziky je dost škoda. I lepšího vysvětlení jak je naprosto úžasná věc, že gravitační vlny vůbec dokážeme detekovat. Slunce má průměr 1,4 milionu km a zakřiví prostor o 3 km. To jsou 4 tisíciny promile průměru. Ale abyste detekovali gravitační vlny, tak musíte změřit změnu vzdálenosti na úrovni desetitisíciny velikosti *dramatická pauza* protonu! To nemůžete přejít. Nad tím je třeba důkladně se zamyslet. Kdo o vesmíru rád čte, tak rozhodně doporučuju. Nebo můžete zkusit nějakou přednášku od Ing. Petra Dvořáka, PhD. Jinak jsem na rozpacích. Kdo o vesmíru moc nečte, bude se možná ztrácet. 80%“... celý text
— Eldar80

Jak vesmír přišel ke svým skvrnám Jak vesmír přišel ke svým skvrnám

„Pro mě zmatečné, málo vysvětlující pro laiky. podivné odskoky, zbytečné osobní úvody ze života. Prostě se mi potvrdilo, že mi nesedí ženské pero.. škoda.“... celý text
— Pawlisman

Vesmírné blues: Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu Vesmírné blues: Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu

„Knihy o vědě většinou bývají nudné. Tato je však podané velmi zajímavě a čtivě. A pokud čtenář přeci jen občas ztratí nit, velmi brzy jí zase najde.“
— hnatlubo

Jak vesmír přišel ke svým skvrnám Jak vesmír přišel ke svým skvrnám

„Kniha sice má své malinkaté "mušky" (pro mne osobně v líčení některých příhod z osobního života, či poněkud odvážným tvrzením a někdy až doslova "vařením z vody" u tématu topologie vesmíru), nicméně autorce rozhodně nelze upřít jedinečný talent pro popularizaci vědy, která je pro běžné laiky (a dokonce i pro matematické antitalenty - jako v mém případě) v oblasti relativistické fyziky obtížně uchopitelná. Také věřím v konečnost vesmíru a děsí mne singularity, nebojím se proto dát pět hvězd :)“... celý text
— Majrek

Jak vesmír přišel ke svým skvrnám Jak vesmír přišel ke svým skvrnám

„Některé kapitoly mi osvítily dost věcí, jinde jsem nerozuměla skoro ničemu, ale i tak se mi kniha líbila. Každopádně ve mně vzbudila spoustu dalších otázek a zájem o věc. Myšlenka konečného vesmíru mi přijde zajímavá.“... celý text
— Zmiu

Přejít na knížky autora