• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Jaroslav Monte Kvasnica

Jantarové oči

„Velice pěkná kniha i vlcích a lidech. Za fotky taky díky.“
— desert.fox

---

Jantarové oči

„Nádherná kniha o putování Jaroslava Monte Kvasnici po vlčích stezkách plná fotografií mi nejenom zpříjemnila povětšinou pozdní večery, ale také mi přinesla spoustu pro mě nových informací o těchto fascinujících stvořeních. Při čtení jsem se přenesla do hor a lesů - úplně jsem cítila jejich vůni a nechala jsem se unášet autorovým vyprávěním, které bylo leckdy i smutné a alarmující. Souhlasím s autorovým názorem, že je potřeba všechna ohrožená zvířata navrátit do přírody, kam neodmyslitelně patří a kde mají své bohem dané místo. Bohužel to v dnešní době zástavby a betonizace naší planety, lhostejnosti a tuposti lidí, není jednoduchý úkol :-(“... celý text
— 666Jitka

---

Běh s Vlky aneb Canicross

„Přečetla jsem tuhle knížku jedním dechem. Na to, že je spíš naučná, se moc dobře čte! Po přečtení jsem měla chuť vzít psa a vyběhnout!“
— LunaL.

---

---

Jantarové oči

„Moje první kniha od autora , kterou jsem četl. Mohl jsem si nohy ušoupat , abych knihu sehnal, proto díky Elysion za druhé vydání . Moc pěkné povidání o vlcích , o přírodě, o toulání . Vše napsáno krásnou , čtivou formou. Doporučuji , nádherná kniha. Plný počet hvězd. P. S. Doufám , že vyjde druhé vydání knihy Vlci přicházejí s větrem - nemám. Vlci.“... celý text
— KAREL6725

---

Honba za přízrakem Gévaudanu

„Tento díl trilogie začíná velmi smutně - o lidech současných i z minulosti, kteří "milují" vlky natolik, že je chovají například v panelákovém bytě uprostřed Prahy. Nebo se za každou cenu snaží spárovat vlčici a ovčáka... ne, podle mě tohle není láska ani úcta k těmto zvířatům. Tito chovatelé údajně žijí pro vlky a zasvětili a přizpůsobili jim svůj život (asi jsou tím myšleny víkendy v přírodě), ale myslím, že je to úplně jinak. Ačkoliv J. M. Kvasnica tohle neuznává, občas o vlčích chovatelích píše obdivně a s pochopením, které já nepociťuji. Při představě vlka venčícího se v parku v centru Prahy je mi velmi, velmi smutno... Po této těžké úvodní části se autor věnuje teoretické části o psovitých šelmách, po kterém následuje osobní vyprávění z Gévaudanu. Přiznám se, že mé nadšení z předchozích knih (tuto čtu jako čtvrtou v pořadí) trochu vyprchává a přestože je to stále pěkné čtení o přírodě, autor se hodně opakuje a cituje známé etology - především v první části, kdy se zabývá chováním vlků i psích šelem obecně. Druhá část - vyprávění z Gévaudanu - je pěkná, samotná legenda zajímavá a líbí se mi autorův "literární" pohled - odkazy na knihy z míst a o místech, která navštívil. Jen to vandrování (bez auta) mi chybí, jakoby se se čtyřmi koly vytrácela poezie...“... celý text
— pajaroh