• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 15 knih

Nové komentáře u knih Jaroslava Pixová

Tam, kde zpívala řeka aneb Čarovná léta kolem Smetiprachu

„Klasická autorčina kniha: regionální téma, vyzpovídání pamětníků, hodně fotek a text, na kterém by se dalo ledacos vylepšit. Ale nikdo jiný se do toho nepustil, tak jsem ráda, že další kousek Pootaví je i takto podrobně popsán. Historické fotografie dodávají knize šťávu a zaniklá místa nezůstanou zapomenuta. Trochu mi vadilo opakování údajů napříč kapitolami bez komentáře nebo zmínky, že o tom se psalo už dřív. Všechny ty rodové (až genealogické) údaje k jednotlivým mlýnům jsou totiž lehce chaotické ve chvíli, kdy se mlynáři stěhují z jednoho mlýna do druhého, což se stalo téměř v každé kapitole...“... celý text
— Dáma s hrnstjm

---

Stará Otava mezi Strakonicemi a Pískem

„Na první pohled zvláštní kombinace autorů: precizní a 100% odborník Pan Archeolog + paní (bývalá) novinářka, která mívá problémy s přesností a čerpá především z oral history, kterou nepodrobuje žádné velké kritice. A hle, ono to funguje! Popravdě si nejsem u všeho jistá, kdo z nich psal kterou pasáž (někde je to bezezporu zřejmé). Celek dává smysl, vzpomínky pamětníků dodávají šťávu odbornému textu a naopak, jasná fakta posilují váhu osobního nebo přeneseného svědectví. V kapitolách o mlýnech bylo velice smutné, že největší ránu mlynářským rodinám obvykle zasadila doba socialismu, kam se hrabou nějaká úskalí novověku nebo "dlouhého" 19. století... Nejvíc se mi líbila kapitola o vorařství a plavcích, to je moje srdcová záležitost! Sem tam mi vadila nějaká nadbytečná domněnka, hlavně u záležitostí, které se dají v písemných pramenech ověřit...“... celý text
— Dáma s hrnstjm

---

Na břehu Blanice - k šumavskému prameni

„Četl jsem již Mlýny na Zlatém potoce a musím říct, že kniha Na břehu Blanice mě nadchla mnohem víc. Je to dané tím, že ač autorka v tomto případě postupuje metodicky stejně a pokouší se popsat historii mlýnů na této šumavské řece s pomocí archívů, přidává k tomu tentokrát víc vzpomínek dosud žijících pamětníků, čerpá z knižních vzpomínek atd. Kniha tak působí mnohem živěji a čtivěji. Pro obyvatele prachaticka takřka povinná četba...“... celý text
— Inozuka

---

---

Mlýny na Zlatém potoce

„Brekekeke, všechny jsem je znal. Zlatovlasou Aničku z Dolního mlýna i hrubiána Aloise z toho Horního. Bylo s nimi občas trápení, ale tak nějak jsme se vždycky srovnali. Byl to těžký život, ale krásný. Mlynář to byl pán. Dětí měli jako smetí, jen jich spousty pochovali dřiv než dostali rozum. Ale nikdy nikdá se žádné neutopilo, to zas né. Jó to byly časy. Sedával jsem na vrbě a poslouchal klapot mlýnského kola, nebo při západu slunce pozoroval mládence, jak se plíží na rande za mlynářskou dcerkou. Mlynáři se čertili, když přišla velká voda nebo sucho, že je to zničí. Ale příroda nikdy nikoho nezničila, lidi se zničili sami. Přišla válka, po ní zas většinu mlynářů vyhnali do Němec a ti co zůstali tak o mlýn přišli, když vládli ti s těmi rudými hvězdami. Dnes už se tu nemele. Ale stejně je tu krásně, jen trochu smutno. Bez těch mlynářů. Tak si o tom alespoň čtu. Brekekeke... JP (viz recenze)“... celý text
— DriftBooks

---

Mlýny na Zlatém potoce

„Mám rád regionální historii, takže jsem neváhal a po téhle knize sáhl. Z literárního hlediska je to čtení občas až moc fádní - výčet majitelů mlýnů, kdo kdy se narodil a kolik měl dětí. Ale i v těchto suchých faktech se dá najít hodně zajímavých informací, které bych shrnul do následujících poznatků: 1) Vysoká dětská úmrtnost až do poloviny 20.století kosila populaci dost radikálním způsobem. 2) Ty děti, které se dožily dospělosti se jako staří mlynáři a mlynářky dožívaly překvapivě vysokého věku - že by přirozený výběr? 3) Odsun ze Sudet jak Čechů, tak i Němců byl svinstvo. 4) Osídlování pohraničí po 2. světové vílce bylo v lesčems podobné Divokému západu. 5) Mlynářina byla možná tvrdá, ale hodně romantická práce. Kniha je doprovázena bohatou fotografickou dokumentací a hodně dobře zpracovaná. Přínosné...“... celý text
— Inozuka