Nové komentáře u knih Jean-Auguste Onyon
Tři Napoleonovi jezdci
„„Přes zranění jsem nechal kompanii nastoupit. Čtyřicet sedm mužů z devadesáti bylo zabito, zraněno, nebo zmizelo. Vrchní chirurg mi vytáhl kuli, kterou jsem měl v pravém koleni; naštěstí mi to zranění působilo jen málo bolesti, a když jsem v sedlovém vaku hledal plátno na obvaz, zjistil jsem, že ho prosekly střepiny. Navzdory zranění jsem zůstal u kompanie, neboť se mi zdálo, že tu je moje přítomnost nezbytná. Noc byla k nepřečkání hrozná a studená. Posbíral jsem těla, abych z nich vytvořil útulek, a my je měli jako podušky i polštáře.“
(Auvray, po bitvě u Borodina)
Víte, co je to válka? Tohle.
Tři osudy, tři úplně jiné nátury, tři jiná vyprávění. Já se patrně budu rozcházet s většinovým názorem, protože právě prosté a trochu repetitivní vyprávění dragouna Auvraye na mě zapůsobilo mnohem víc, než Onyonovo fanfarónství a Wolfe Toneho epičnost.“... celý text
— kralika
Tři Napoleonovi jezdci
„Zas a znova ďalšie spomienky francúzskych vojakov na napoleonské vojny /koľko ich ešte bude? - Ale kľudne ich ešte pár môže byť/. V týchto sa ale nedočítame, ako prebehali boje, ale skôr uvidíme, ako sa na ťaženiach a v armáde žilo (čosi podobné ako u Blazého). Tieto sú však trocha špeciálne v tom, že sú to podmienky troch kavaleristov, ktoré zachytávajú cele napoleonské obdobie. Onyon zachytáva obdobie len po Slavkov. Auvray o Dunajského ťaženia v 1809 roku no a posledný Wolfe Tone od kampane v roku 1813 až po Waterloo a jeho následný odchod do Ameriky. Ako som už spomínal, nečakajte žiadne obsiahle opisy bitiek ako u Marbota, ale kľudný opis života v Grande Armée, ktorý prinášal nielen mnohé dobrodružstvá, ale aj smrť číhajúcu na každom kroku.“... celý text
— Igor1311
