• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jean Flori

Eleonora Akvitánská. Vzpurná královna

„Keďže bol zivotopis Eleonory často porvnávaný s tým od Jeana Floriho, rozhodla som sa si prečítať oba a časovo bezprostredne po sebe. Asi v polovici knihy som si uvedomila, že Flori je oproti Weir o dosť stručný a nebyť mojich predchádzajúcich vedomostí od nej, tak v jeho faktoch a udalostiach sa stratím. Len vďaka Weir som sa v tom orientovala a myslím si, že by som sa tak necítila sama. Okrem toho, Weir celý životný príbeh rozvíjala tak, že som občas bola až v napätí ako sa situácia vyvrbí a skončí. Jean Flori vám hodil spoiler hneď na začiatku každej kapitoly a ochudobnil ma a oné napätie. Čo mu mám ešte potrebu vytknúť je chronologickosť - on sa síce nejak držal časovej osy, ale neraz niečo letmo prebehol, a vrátil sa k tomu neskôr a za mňa to spôsobuje zbytočné zmätky v čitateľovi, ktorý sa aj bez toho má probl vyznám vo všetkých tých menách, fungovaní vtedajšej spoločnosti a podob. Tam, kde niekto vyzdvihoval druhú časť knihy, ktorá sa venuje priam až niekedy mytologickému vnímaniu osobnosti Eleonory, som sa ja značne nudila. To je ale vec individuálneho vkusu - mňa rozoberanie legiend, mýtov a proroctiev nikdy veľmi nebavilo. Na obidvoch autoroch určite oceňujem, že si dali tú námahu a zoznámili nás s duchom doby, pretože inak by som si len ťažko vedela predstaviť, prečo jej osobnosť vyvolávala toľko kontroverzie a démonizovania. Každopádne, oplatí sa prečítať obe knihy, spätne hodnotím, že sa vzájomne vlastne dobre doplňajú. Tomuto dielu sa nedá uprieť objektívnosť a profesionalita, ktorú do toho vložil autor, len to bolo na môj vkus miestami nudné, niekde zbytočne obsiahle.“... celý text
— vaynes_27

---

Richard Lví srdce

„Oproti knize Eleonora Akvitánská od stejného autora jde o rozhodně lepší čtení. S ohledem na to, že se jednalo o panovníka (Eleonora sice byla manželkou dvou králů a v podstatě panovníkem Akvitánie, ale v první řadě právě jen tou manželkou, byť sebevědomou se zjevnými vlastními zájmy), kniha se věnuje politickým dějinám, čemuž dávám přednost. I tak se nicméně kniha věnuje partiím pro dobu možná typickým (dvorská kultura, podstata rytířských hodnot apod.), pro mě nicméně ne tak podstatným, tudíž i méně záživným. I tak nešlo o knihu špatnou, rozhodně však jsou lepší, čtivější. Ke křížové výpravě Richarda a Filipa Augusta rozhodně lépe ke čtení disponovaná kniha Svaté války od Christophera Tyermana.“... celý text
— ondra2

---

Eleonora Akvitánská. Vzpurná královna

„Jistě jde o vysoce kvalitní knihu, ale naprosto na úkor čtenářského zážitku. O Eleonoře existují mnohem přístupnější knihy, z této knihy bych nikdy nepoznala, o jak zajímavou osobnost šlo.“... celý text
— VendulaB

---

---

Richard Lví srdce

„Pro mně těžko čitelná a nepříliš záživná kniha. Určitě jde o kvalitní dílo, práce s historickými zdroji je zde úžasná, ale jedná se spíše odbornou knihu, určitě ne o historický román. A to se na čtenářské zážitku dost podepsalo.“... celý text
— VendulaB

---

Richard Lví srdce

„První ze tří anglických králů, jejichž jméno je Richard, nesl přezdívku Lví srdce a stal se legendou a symbolem, jejichž záře nehasne ani po mnoha staletích. Tahle legenda, stejně jako osobnost, je tématem vyčerpávající práce Jeana Floriho. Vyčerpávající v pozitivním i negativním smyslu. A jelikož to není tak dlouho, co jsem četl knihu věnované Eleonoře Akvitánské, Richardově matce, nemohu si odpustit jistá srovnání. Konceptem je kniha rozdělena stejně jako v životopise Eleonory. Tudíž v první části se Flori věnuje "suchopárnému" (uvozovky skutečně na místě) a striktnímu výkladu politicko-vojensko-společenské dráhy Richarda. V té druhé se pak zaměřuje na jeho osobnost i aureolu legendy. Byl Richard králem, rytířem, králem rytířem nebo rytířským králem? Nuance jemné, důležité a vzájemně se překrývající. Těžko předjímat, která část Floriho práce (či Richardovy osobnosti) je víc fascinující nebo přínosnější. Obě jsou jednoznačně složité, nabité fakty, jejich kompilací a snahou něco rozklíčovat. To se pak odrazilo na četbě, kdy zvlášť ta druhá část byla často už nad moje síly. Především proto, že Flori se možná až příliš rozsáhle zaobírá otázkou rytířství 12. století, přičemž nepochybuji, že se spousta z řečeného objevilo v jeho práci Rytíři a rytířství ve středověku. Tohle bylo snad trochu na škodu, neb Richard Lví srdce na dlouhou dobu kamsi vymizel a text ve snaze představit reálie vypadal spíš jako samostatná studie. Pozor, teď přichází kouzlo akademické práce historiografické. Jakkoli náročné je knihu přečíst od začátku do konci (a jakkoli práce o Eleonoře považuji za lepší), s poslední stránkou před čtenářem vyvstane obraz osobnosti, která se stala předobrazem středověkého rytíře. Krále, který byl rytířem. Rytíře, který se stal největší hvězdou své doby. Panovníka, který vzešel z "rodu ďáblova". Vzpurného syna, veleúspěšného stratéga, nebezpečného protivníka, nejslavnějšího panovníka bojujícího v křížových válkách. Nemluvě o tom, že Richard řádil po návratu ve Francii a vypuštění "z řetězu" víc než při útoku proti Saracénům. Legenda už za svého života, jejíž praporec s vyobrazením lva vyvolává dodnes nemalý obdiv. Navrch Flori přidává onu zmíněnou studii o rytířství 12. století, stejně jako třetí křížové výpravy či situaci na kontinentě té doby. Kniha, která skutečně není odpočinkovou četbou, ale rozhodně stojí za to vzít do ruky, chce-li čtenář prozkoumat cokoli z daného období dějin. Ať už jde o jednotlivá fakta nebo o způsob výkladu historických pramenů. Což je důležité také proto, že na rozdíl od Eleonory, Richard po sobě zjevně nenechal příliš přímých pramenů. Za to ve tvorbě legendy předčil nejenom svoji matku.“... celý text
— Kozel