• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jeff Carlson

Rok pandemie

„Knihu jsem koupil v knihovně jako vyřazenou a jsem za to rád. Nesedl mi styl, jakým je kniha napsaná, postavy v úvodu pořádně nerozlišené, děj mi místy připadl těžkopádný a jindy osekaný. Jinak je to zajímavý postapokalyptický pohled na svět.“... celý text
— Vincenzoci

---

Rok pandemie

„Táto kniha na svoje prečítanie čakala na poličke naozaj dlho. Kúpila som si ju už niekoľko rokov dozadu, ale nejak ma nelákala a nepomohlo ani to, že nemá veľmi dobré recenzie. Nakoniec som sa ale odhodlala k jej prečítaniu a musím povedať, že ma celkom prekvapila. Čítala sa mi vcelku dobre a bola aj celkom napínavá, niekedy som sa od nej naozaj nemohla odtrhnúť. Ale štýl písania mi úplne nesadol, občas mi prišiel dosť ťažkopádny a kniha sa mi sem-tam zdala príliš zdĺhavá (hlavne opisy nanotechnológií). Takisto postavy sú také nijaké, žiadna mi neprirástla k srdcu. Tiež tam podľa mňa bolo až príliš veľa dejových liniek, pričom niektoré mi prišli nedotiahnuté, ale je pravda, že toto je iba prvá časť trilógie (ale na zvyšné časti sa nechystám). Celkovo sa mi ale páčilo vykreslenie postapokalyptického sveta a tiež nápad so zvieratami – že nanoboti vyhubili aj tie, čo vedie ku kolapsu ekosystémov. To mi prišlo naozaj zaujímavé a rada by som sa o tom dočítala viac, ale zvyšok knihy ma skutočne nenadchol natoľko, aby som sa púšťala aj do ďalších častí.“... celý text
— Deia

---

Zóna pandemie

„Válka pokračuje. Zdecimované lidstvo čelí další nanotechnologické nákaze, na rozdíl od té první se však tentokrát jedná o cílený útok. Carlson vrhá do hry dalšího žolíka, podle mého už ale se zoufalým úsilím oživit upadající příběh. Vlastně ani nevím, proč si s panem Carlsonem nerozumíme. Od samého začátku pandemické série má v šejkru myšlenku, děj i nápad, přesto se s každou další knihou peru více a více. Se Zónou už to bylo jako prodírání se sílící vichřicí, přičemž mi navíc někdo v zádech držel za klopy mou protichemickou pláštěnku. Účelnost neustále vnucované homosexuality čínských důstojníků, stejně jako vklad Kendry Freedmanové do příběhu v závěru knihy, jsem snad ani nepochopil. Fáze nové pandemie také zůstaly pouze v náznaku a je mi záhadou, proč je autor vůbec zmiňoval. Carlson třetí díl slepil, jak jen se dalo, a proto mnoho radosti neudělal.“... celý text
— ludek.n

---

---

Válka s pandemií

„Nanotechnologický virus, který unikl z laboratoře v Sacramentu, dále zabíjí. Nicméně se zdá, že už se blýská na lepší časy. Alespoň do té chvíle, než se jistá vládní klika rozhodne, že si malinko upraví pravidla hry ve svůj prospěch. Carlson pokračuje ve své pandemické sérii s nezdolností těžkotonážního beranidla. Jeho vize jsou silně pesimistické a pochmurné. Bohužel k jeho škodě je jeho ruka s perem ještě o stupínek těžkopádnější, než tomu bylo v předchozí knize. On k cíli své čtenáře nevede, on se k němu doslova probíjí přes hory, doly a hromady kamení. Přestože si v jednotlivých pasážích vede poměrně slušně, celek trpí na monotónnost. Děj se plahočí vpřed stejně jako hlavní hrdinka románu Ruth Goldmanová. Občas se ztrácí v hlušině či v bažinách, jindy zajiskří oslepujícím jasem. Pakliže Rok pandemie přiložil pod kotel alespoň v závěru, Válka se spokojila s poněkud alibistickým usmiřujícím zakončením, které člověka ze židle rozhodně nezvedne.“... celý text
— ludek.n

---

Rok pandemie

„Samoreplikující se vražední nanoboti zamořili Zemi. Pod hranící 3000 m. n. m. plus/mínus dlouhodobě nepřežije nic živého. Tato Carlsonova tlaková pojistka udělala z obyčejného putování mezi výškovými body dramatickou cestu na život a na smrt. Pandemická témata jsou ostatně pro čtenáře vždy velice atraktivní. Carlson navíc motiv celoplanetární katastrofy uchopil poměrně zajímavě, nicméně mi jeho vyprávění přišlo poněkud krkolomné a jaksi humpolácké. Elegance stylu a jazyka tu prostě chybí a samotná dějová linka je lehounce rozkolísaná. Všechny ty mocenské struktury státu Colorado, armádní specialisté nebo vědci na mezinárodní vesmírné stanici se mi zdáli do příběhu naroubovaní uměle a za použití značné síly. Žádná hladká dálnice a sporťák s otevřenou střechou, ale spíš silnice plná výmolů a záplat, přičemž humvee zůstal doma v garáži. Postavy to také bohužel nevytrhnou, najít si k nim jakýkoli vztah je vskutku sisyfovská práce. Veškerý potenciál tak třímá v rukou finální ozbrojená revolta, která i přes očekávaný happy end rozehřeje duši.“... celý text
— ludek.n