• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jessie Burton

Miniaturista

„Nie je Burton (Tim) ako Burton (Jessie) ! Som pevne presvedčený, že Tim Burton by dokázal z podobného motívu miniaturistu dostať určite viac. Jeho temna gotická poetika by sa tu mohla naplno realizovať. Jessie Burton ale chcela, a napísala knihu podľa svojho gusta, a určite odviedla veľmi slušnú prácu. Talent a cit pre písané slovo jej nechýba. Amsterdam 17. storočia má tu svoje sychravé a chladné čaro, podobne ako samotný príbeh. Hneď v úvode sa príbeh snažil byť magicko-realisticky, ale bol len zmätočný a chaoticky. Po prečítaní knihy som sa vrátil k úvodu ešte raz a už to bolo o trocha lepšie. Celkovo som mal spočiatku pocit, že redakčná práca na knihe mohla byť lepšia, zvlášť čo sa týka odsekov. Zvýšená miera pozornosti a nastavenie sa na štýl autorky postupne tento pocit eliminovali. Literárne, štýlom i obsahovo je kniha zvládnutá výborne a pútavo, no aj napriek tomu si myslím, že je určená skôr ženskému publiku. Absentovanie normálneho mužského hrdinu, ako to už bolo v komentároch spomenuté, toto vnímanie len posilňuje. Napriek tomu že ide o príbeh zo starého Amsterdamu je to príbeh v niektorých momentoch až nadčasový – napríklad ta naoko „morálna poprava, lynč“ je len dôsledkom chamtivosti a komerčných a závistlivých pohnútok. Kniha určite hodná stráveného času, ale pre mňa za tri hviezdy.“... celý text
— SalemJohn

---

Miniaturista

„Nechápu tak nízké hodnocení, nechápu tolik tady opakovaný výraz "divnoknížka". Takhle kniha je nádherná! Takto má vypadat román! Přečetla jsem ji za dva večery a kdybych dokázala číst rychleji, četla bych na jeden zátah. Od první stránky je tajemná a napínavá. Při všeho všudy deseti, možná dvanácti postavami v celém příběhu se pořád něco děje, nestalo se mi ani jednou, že bych ztratila pozornost při čtení. Při čtení máte o čem přemýšlet, charaktery jsou perfektně vypilované, konec knihy je naprosto nepředvídatelný a přitom logický a skvěle vypointovaný. Nechápu tolik postesknutí tady, že se na konci nevyjasnilo to, co vás jako přízrak provází celým příběhem...jak to, že ne? Vždyť je to tam perfektně a srozumitelně napsané! Já jsem nadšená, tuhle knihu dál nepošlu, zůstane u mě v knihovně jako jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla.“... celý text
— p.stranska

---

Miniaturista

„No…někdo tu použil výraz “divnoknížka a já myslím, že je to výstižné. Celkově dobrý počin. Autorka má velkou fantazii, atmosféra a reálie Amsterdamu 17.století jsou velmi zajímavé a podle mě i dobře popsané. Je vidět, že si snažila hodně zjistit. K těm horším aspektům patří, že jsem si k postavám nevytvořila úplně vztah. Hlavní zápor knihy (kde souhlasím s oficiálními kritikami) je, že má dosti neuspokojivý závěr. Dalo by se říct, že je to frustrační kompozice, s dlouhou pasáží očekávání a konečným zklamáním. Vlastně se vůbec nedozvíme, jak znala miniaturistka všechny ty detaily z Nellina života. Nemůžu ani nezmínit aspekt určitého “wokismu, který pod vrstvou historického kontextu není hned patrný. Všimněte si, že tam není jediný bílý, heterosexuální muž, který by byl kladná postava (dokonce i cukráře chce hrdinka nechat včelám). Když se vrátím ke kladům, tak třeba ten popis porodu… z toho šla hrůza a to myslím jako kompliment autorce. Celkově zajímavá a originální knížka. Co jsem před četbou nevěděla je, že se vlastně inspirovala skutečným skříňkovým domečkem v Rijksmuzeu. A i ta minisérie podle knihy vypadá zajímavě.“... celý text
— PetraN15

---

---

Múza

„Mé první setkání s Jessie Bessonovou a hned jsme si padly do noty. Její "Múza" se tak krásně četla, až mi bylo líto, že už je konec. Historie jednoho obrazu, jedné rodiny, jedné lásky... Někdy v sobě minulost, která (jak jinak) utváří naše dnešky, skrývá tajemství, jež mají být zachována, ale zároveň nezapomenuta. To jsou mi ale výzvy.... "Nejde o to, jaká je pravda; to, čemu lidé věří, je pro ně pravda."“... celý text
— alkazemka

---

Miniaturista

„Určitě se jedná o jednu z těch divnoknížek, které nemusí sednout každému. Ovšem pokud vám sedne, tak to ve vás velmi dlouho rezonuje a v mnohých případech na ty knížky třeba ani nikdy nezapomenete. Já tyhle knížky vymykající se klasickým příběhům, s lehce mysteriozní linkou můžou vždycky a tahle knížka mě dostala v tolika směrech. Mluvit o špatných knížkách, které se vás nedotkli je podle mě vždycky mnohem jednodušší než se pokusit slovy popsat jak vás nějaká určitá kniha zasáhla tak moc, že se s né ani nechcete loučit. Postavy v ní se staly vašimi přáteli a to loučení s přečtenou poslední stránkou je opravdu bolestné. Celá kniha mi neskutečně přirostla k srdci a výhledově si jí určitě pořídím domů. Jedná se o velice komplexní příběh s naprosto hmatatelnou atmosférou, zasazený do drsné a zároven fascinující doby a prostředí kupců a jejich úchvatného zboží. Sledujeme osudy postav jedné domácnosti, přičemž každá z těchto postav je tak skvěle napsaná, že s každou se dokážete ztotožnit, soucitít s ní...postavy v sobě mají protiklady, touhy, jsou díky tomu neskutečně živé. Příběh sledujeme hlavně z pohledu skvělé Nelly, která mi neuvěřitelně přilnula k srdci. Tento příběh není jen jejím příběhem, ale je to ona, která tu projde největší změnou, paradoxně i přesto, že se dostane do světa, který má od toho vysněného daleko, se právě v této neutěšené době a prostředí může naplno rozvinout její povaha a silná vůle. První část knihy vyznívá jako celkem klasický historický příběh s mořnou budoucí romantickou zápletkou...ale druhá část do toho hodila solidně vidle, a celý příběh se obrací a začíná rozehrávat opravdu nebezpečnou hru. Tenhle zvrat jsem nečekala, a ikdyž jsem o něj nestála, tak jsem velmi ráda, že se pro něj autorka rozhodla - protože kniha se stala najednou tak gradující, stávala se více dospělou jako hlavní hrdinka a přinášela další zvraty a očekávání. A to taková, že člověka ve výsledku ani nezklamalo, že se nedozvěděl kdo to ta tajemná miniaturistka je a v čem spočívá její kouzlo. Což je samo o sobě neuvěřitelné, protože hlavní záhada vlastně nebyla rozluštěna a přesto byl pro mě závěr nanejvýš uspokojující.“... celý text
— knihomolka27