PetraN15
komentáře u knih
Gazely
Patrik Hartl
Kniha byla čtivá a zábavná. Ale jinak jsem ráda, že jsem to panoptikum nevděčných a totálně nemožných lidí už dočetla. Je to další z řady moderních českých děl o věčně nespokojených lidech, toxických vztazích a podvádění. Musím uznat, že kniha skončila jakžtakž dobře a hrdinky si uvědomily, že to "zas tak hrozný" nemají, ale i tak mě mrzí, že se tu prezentuje svět, kde je normální, že rodina je "vopruz" a zklamání a jedině se můžeme utéct ke kamarádkám. Možná jsem staromódní a školy nemám, ale za mě je rodina to nejcenější, co můžeme mít.
Také mě po přečtení knihy napadají otázky jako: 1.opravdu se ženám tak často stává, že by jim muží nadávali do těch nejhrubších výrazů? Tady se to stalo každé ze tří kamarádek. 2. opravdu jsme v naší zemi zašli tak daleko, aby nám nevadil chlap v ženském centru, co se vydává za ženu a ještě všichni respektovali jeho upřednostněná zájmena? (Vlasto, ty nejsi Vlasta, ty jsi...Vlasta?)
Je potřeba se zmínit i protagonistech v roli rodičů. Většina jejich dětí byla úplně vadná a oni jako rodiče evidentně naprosto selhali.
Pokud jde vlastně skrytě o společenskou kritiku a všichni jsou nesnesitelní schválně, pak super. Ale něco mi říká, že to tak asi není.
Obálka a předsádka s motivy gazel jsou roztomilé.
Přežili jsme zkázu Titaniku
Tom Kuntz
Kniha byla nesmírně zajímavá a hodně jsem se toho dozvěděla. Třeba to, že neměli dalekohled v koši nebo že parník Californian byl tak blízko a nepomohl. Bylo fascinující číst skutečné zážitky lidí, kteří toto neštěstí zažili na vlastní kůži. Bavilo mě i porovnání s filmem, co je stejně a co naopak jinak. V každém případě jde ale na člověka smutek - co všechno se mohlo udělat jinak a lidé by se zachránili.
Miniaturista
Jessie Burton
(SPOILER) No…někdo tu použil výraz “divnoknížka a já myslím, že je to výstižné. Celkově dobrý počin. Autorka má velkou fantazii, atmosféra a reálie Amsterdamu 17.století jsou velmi zajímavé a podle mě i dobře popsané. Je vidět, že si snažila hodně zjistit.
K těm horším aspektům patří, že jsem si k postavám nevytvořila úplně vztah. Hlavní zápor knihy (kde souhlasím s oficiálními kritikami) je, že má dosti neuspokojivý závěr. Dalo by se říct, že je to frustrační kompozice, s dlouhou pasáží očekávání a konečným zklamáním. Vlastně se vůbec nedozvíme, jak znala miniaturistka všechny ty detaily z Nellina života.
Nemůžu ani nezmínit aspekt určitého “wokismu, který pod vrstvou historického kontextu není hned patrný. Všimněte si, že tam není jediný bílý, heterosexuální muž, který by byl kladná postava (dokonce i cukráře chce hrdinka nechat včelám).
Když se vrátím ke kladům, tak třeba ten popis porodu… z toho šla hrůza a to myslím jako kompliment autorce.
Celkově zajímavá a originální knížka. Co jsem před četbou nevěděla je, že se vlastně inspirovala skutečným skříňkovým domečkem v Rijksmuzeu. A i ta minisérie podle knihy vypadá zajímavě.
Knihovna malých zázraků
Sara Nisha Adams
Hezký nápad. Měla jsem trochu problém se začíst, ale myslím, že si autorka vedla dobře. Je trochu zvláštní číst o životě Indů a jiných menšin v Londýně a vždy se "divili", když byli někde bílí, ale jelikož jsem v Londýně žila, tak vím, že je to ze života. Aniž bych chtěla něco prozrazovat, chvílemi je kniha dost smutná a někdy, hlavně ke konci, dojemná. Líbilo se mi, že se autorka nikdy neuchýlila ke klišé. Malá kritika ještě je, že to, jak postavy hodnotili některé knihy, hlavně Pýchu a předsudek, bylo příšerné, ale tady se hodí kritizovat spíš postavy než autorku. Líbilo se mi celé téma záchrany knihovny.
Ready Player One
Ernest Cline
(SPOILER) Úžasné! Tak tohle se mi hrozně líbilo. Už od začátku velmi čtivá a zajímavá kombinace informací a akce. Líbí se mi celá logika nápadu - hlavní hrdina, spolu s ostatními, žije v tak neutěšeném světě, že chápeme motivaci pokusit se vyhrát právě vyhlášenou soutěž ve virtuálním světě Oasis. Hra o vejce mě úplně vtáhla. Soutěž je nesmírně těžká a člověk se musí obdivovat inteligenci a znalostem hlavního hrdiny. Někdo tu zmiňoval, že v čase bídy je nelogické, aby všichni měli drahé vybavení na virtuální realitu. Ale musím trochu nesouhlasit. Jednak, jestli jsem to správně pochopila, ho neměl úplně každý a nebo měl nějaké staré, a také v rámci Oasis hlavní hrdina dlouho ani neměl peníze, aby mohl opustit planetu, kde je škola. Ale hlavně je to trochu jako to, že dnes má každý iPhone. Hrozně mě bavily ty různé zvraty, jako třeba když se Wade infiltruje do IOI. O tom by se dalo psát dlouho :) Jediná drobnost mi to maličko pokazila byla skutečná identita kamaráda Aeche. Jednak v dnešní době si člověk nepomůže, aby si nemyslel, že je to z "woke" důvodů, ale taky si myslím, že kluk prostě potřebuje mužského kamaráda a tohle je zklamání. Navíc to, že jí pomůže prezentovat jako bílý muž je s prominutím naprostá hovadina. Ale na odebrání hvězdičky to nebylo. Ale zkrátka celé to užití videoher, filmů, písní pro řešení těžkých úkolů, celý ten design v Oasis, celá tá "přesnost" popisu mě velmi bavily.
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
Moc se mi líbilo! Je to i zajímavý žánr - jednotlivé povídky, navzájem propojené stejnou kavárnou a stejnými postavami, které se kolem kavárny točí. Je to hezky psané, pro cestování časem je vymyšlená logika a pravidla. Líbila se mi provázanost povídek - jak někoho zmíní v jedné povídce a příští je o něm. Často je to i dojemné. Také se dá zmínit podrobné popisy postav (hlavně co mají na sobě) a všudypřítomná vůně kávy :)
Hodinář
Jeffery Deaver
(SPOILER) Většina knihy se mi velmi líbila - zábavná a plná zvratů. Pozor spoilery níže :) Celá zápletka s Duncanem, že ty vraždy vlastně nespáchal, pak zase, že je to ještě jinak, to bylo super. Zajímavé byly i metody Kathryn Danceové. Ovšem jakmile se tam objevili Allertonovi, že pro ně pracuje, najednou šla celá kniha do kytek. Celá ta pasáž i nápad mi přišly vysloveně špatné, což je škoda. Navíc ta Charlotte byla trapná karikatura toho, jak si američtí voliči demokratické strany představují pravici. Neskutečně trapné a knihu mi to otrávilo. Pak to dodělal ještě ten otevřený konec, kde Hodináře vlastně nedopadli.
Hotel U devíti koček
Radmila Tomšů
Moc se mi to líbilo. Hezky psané, vtipné a naprosto výstižné.
