Jevgenij Alexandrovič Gangnus
Jevgenij Jevtušenkо, Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko · pseudonymy
ruská, 1933 - 2017
Populární knihy
/ všech 13 knihNové komentáře u knih Jevgenij Alexandrovič Gangnus
Pieseň lásky
„Průřez tvorbou“
— palka452
Něha
„Není lehké sehnat verše tohoto básníka - a vyslechnout jeho sdělení ....
Tak zvaná naše generace !
Co znamenáme pro dobu ?
Jsme jenom úvod k první stránce,
jsme jenom prolog prologu !
Zaujaly mne vzpomínky na Verlaina, Nefertite, Edith Piaf i Puškina ....
Ale nejvíce báseň Babí jar - o vyvraždění židů v této roklině ....
a smutné sdělení :
Poznávám lásku.
Nejde o slova.
Stačí že v našich pohledech se střetla.
K nám dvěma ani lístek neslétne.
Přivonět nemůžeme ani k trávě.
A přece máme všechno -
ostýchavě
obejmout můžeme se v těsné tmě ....“... celý text
— intelektuálka
Armstrongova trubka
„Co říct o Armstrongově trubce? Satchmo navštívil roku 1965 i naši republiku. Přišel i do Semaforu, kde mu zazpíval Jiří Jelínek písničku Hallo Satchmo! Suchého a Šlitra:
Jak rád zřel bych svoji tvář
Ve zlatým plechu jeho svatý trumpety...
Jak rád zřel bych její zář,
dvě černý ruce a dvě bílý manžety.
Jak rád slyšel bych ten hlas,
co zná dávno kdekdo z nás.
Jak rád dovedl bych hrát,
Haló Satchmo, Haló Haló Satchmo, jako ty.
Nediv se mý kuráži a jestli tě to uráží,
přestaň se mračit, musí ti stačit,
že tím končí píseň má.
A tahle vzpomínka mi napověděla, co mi na Jevtušenovi vadí. Byl to přeci jen sovětský básník a i ve svých verších stále bojoval, nemohl si pomoci, taková byla doba. I jeho Satchmo musí bojovat:
Básník i malíř, velký džezmen jsou bratři.
Spolu půjdeme,
druhu druha za ruku teď vezmem!
(To S+Š na tom byli úplně jinak.)
Jevtušenko: "Proto jsem se snažil nacházet lidi, s nimiž jsem duševně spřízněn a to nejen doma, na stavbě Bratrské hydrocentrály či na Severu, ale všude, kam mě zanesl osud a boj za šťastnou budoucnost lidstva..."
Jistě, Jevtušenko odsoudil vpád vojsk do ČSSR v roce 1968, psal i o Havlovi, ale jeho básně zapáchají tím opiem lidstva (viz Kundera), které odmítli třeba i Beatles (song Revolution / destruction)...
Jeho básně by snad zaujaly dnešní nejrůznější aktivisty, zarecitujte jim Monolog amerického spisovatele:
...Bránil jsem lidi talentované
a hubil štěnice, křiváky, epigony.
To je snad normální.
Tak k čemu, občané,
ta velká vznosná slova o svědomí?
Se studem si naše děti vzpomenou -
až oprostí se lidstvo od podlosti
tu dobu zvláštní, dobu vzdálenou,
kdy smysl pro čest byl už statečností.
Tož, vzhůru k světlým zítřkům!“... celý text
— Pablo70
Fuku!
„V anotaci je Fuku! označováno jako cestopis či poema a jako kniha patřící k literatuře perestrojky. S řadou těchto bodů nesouhlasím.
Jde spíše o samostatné básně propojené prozaickým textem, určitými obrázky z autorových cest po světě. Básně jsou z hlediska formy zpěvné s výrazným rytmem, ale chybí jim nějaká větší obraznost nebo překvapivost výrazu, tedy to, co člověk často na poezii hledá. Možná vznikl takový pocit vinou překladu a ruský originál by působil lépe, ale to nemohu posoudit.
S řadou myšlenek, které jsem v knize nalezl, nemohu souhlasit. Jistě každý čtenář i autor má právo na své názory, ale tady bych to trochu rozvedl (spoiler). Dle básně nese hlavní vinu za trpký osud amerických Indiánů Kryštof Kolumbus, přitom (jestli nejde o zobecnění) kdyby on sám Ameriku neobjevil, objevil by ji záhy někdo jiný. Kritika fašismu mi přijde velmi černobílá a tendenční, nečiní rozdíly mezi zeměmi (Německo, Itálie, Chile, Španělsko) a nehledá porozumění pro konkrétní lidské osudy (proč zrovna ten nebo onen se stal fašistou). Vyčnívá to hlavně v kontrastu s velmi opatrným našlapováním vůči zločinům komunismu (ve zmínkách o Kolymě). Přitom v básni Tanky jedou Prahou (napsána už v srpnu 1968) vyjadřuje autor jednoznačný a odvážný odpor k sovětské okupaci ČSSR, ve stejné době vycházely v SSSR knihy (dle mého názoru) daleko kritičtější ke stalinismu (Děti Arbatu). Taktéž oslavné verše o Che Guevarovi jsou přinejmenším problematické.
Celkově je pro mě kniha zklamáním, tedy 40%.“... celý text
— Hledam94
Jahodový ráj
„Nádherná knížka“
— Dikky585
Jevgenij Alexandrovič Gangnus - knihy
1984 | Kde rastú najkrajšie jahody |
1976 | Pieseň lásky |
1987 | Na křídlech revoluce |
1988 | Fuku! |
1996 | Neumírej před smrtí |
1985 | Moskva slzám neverí..., Prvý raz vydatá, Materská škola |
1965 | Něha |
1963 | Tri básne |
1981 | Armstrongova trubka |
1988 | Len aby z toho niečo nebolo .... |
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Romány Poezie Cestopisy a místopisy Historické romány
Štítky z knih
ruská literatura lyrika výbor z díla Sovětský svaz ruská revoluce poema poezie ruská poezie
Gangnus je 1x v oblíbených.