• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Jevgenij Alexandrovič Gangnus

Pieseň lásky

„Průřez tvorbou“
— palka452

---

Něha

„Není lehké sehnat verše tohoto básníka - a vyslechnout jeho sdělení .... Tak zvaná naše generace ! Co znamenáme pro dobu ? Jsme jenom úvod k první stránce, jsme jenom prolog prologu ! Zaujaly mne vzpomínky na Verlaina, Nefertite, Edith Piaf i Puškina .... Ale nejvíce báseň Babí jar - o vyvraždění židů v této roklině .... a smutné sdělení : Poznávám lásku. Nejde o slova. Stačí že v našich pohledech se střetla. K nám dvěma ani lístek neslétne. Přivonět nemůžeme ani k trávě. A přece máme všechno - ostýchavě obejmout můžeme se v těsné tmě ....“... celý text
— intelektuálka

---

Armstrongova trubka

„Co říct o Armstrongově trubce? Satchmo navštívil roku 1965 i naši republiku. Přišel i do Semaforu, kde mu zazpíval Jiří Jelínek písničku Hallo Satchmo! Suchého a Šlitra: Jak rád zřel bych svoji tvář Ve zlatým plechu jeho svatý trumpety... Jak rád zřel bych její zář, dvě černý ruce a dvě bílý manžety. Jak rád slyšel bych ten hlas, co zná dávno kdekdo z nás. Jak rád dovedl bych hrát, Haló Satchmo, Haló Haló Satchmo, jako ty. Nediv se mý kuráži a jestli tě to uráží, přestaň se mračit, musí ti stačit, že tím končí píseň má. A tahle vzpomínka mi napověděla, co mi na Jevtušenovi vadí. Byl to přeci jen sovětský básník a i ve svých verších stále bojoval, nemohl si pomoci, taková byla doba. I jeho Satchmo musí bojovat: Básník i malíř, velký džezmen jsou bratři. Spolu půjdeme, druhu druha za ruku teď vezmem! (To S+Š na tom byli úplně jinak.) Jevtušenko: "Proto jsem se snažil nacházet lidi, s nimiž jsem duševně spřízněn a to nejen doma, na stavbě Bratrské hydrocentrály či na Severu, ale všude, kam mě zanesl osud a boj za šťastnou budoucnost lidstva..." Jistě, Jevtušenko odsoudil vpád vojsk do ČSSR v roce 1968, psal i o Havlovi, ale jeho básně zapáchají tím opiem lidstva (viz Kundera), které odmítli třeba i Beatles (song Revolution / destruction)... Jeho básně by snad zaujaly dnešní nejrůznější aktivisty, zarecitujte jim Monolog amerického spisovatele: ...Bránil jsem lidi talentované a hubil štěnice, křiváky, epigony. To je snad normální. Tak k čemu, občané, ta velká vznosná slova o svědomí? Se studem si naše děti vzpomenou - až oprostí se lidstvo od podlosti tu dobu zvláštní, dobu vzdálenou, kdy smysl pro čest byl už statečností. Tož, vzhůru k světlým zítřkům!“... celý text
— Pablo70

---

---

Fuku!

„V anotaci je Fuku! označováno jako cestopis či poema a jako kniha patřící k literatuře perestrojky. S řadou těchto bodů nesouhlasím. Jde spíše o samostatné básně propojené prozaickým textem, určitými obrázky z autorových cest po světě. Básně jsou z hlediska formy zpěvné s výrazným rytmem, ale chybí jim nějaká větší obraznost nebo překvapivost výrazu, tedy to, co člověk často na poezii hledá. Možná vznikl takový pocit vinou překladu a ruský originál by působil lépe, ale to nemohu posoudit. S řadou myšlenek, které jsem v knize nalezl, nemohu souhlasit. Jistě každý čtenář i autor má právo na své názory, ale tady bych to trochu rozvedl (spoiler). Dle básně nese hlavní vinu za trpký osud amerických Indiánů Kryštof Kolumbus, přitom (jestli nejde o zobecnění) kdyby on sám Ameriku neobjevil, objevil by ji záhy někdo jiný. Kritika fašismu mi přijde velmi černobílá a tendenční, nečiní rozdíly mezi zeměmi (Německo, Itálie, Chile, Španělsko) a nehledá porozumění pro konkrétní lidské osudy (proč zrovna ten nebo onen se stal fašistou). Vyčnívá to hlavně v kontrastu s velmi opatrným našlapováním vůči zločinům komunismu (ve zmínkách o Kolymě). Přitom v básni Tanky jedou Prahou (napsána už v srpnu 1968) vyjadřuje autor jednoznačný a odvážný odpor k sovětské okupaci ČSSR, ve stejné době vycházely v SSSR knihy (dle mého názoru) daleko kritičtější ke stalinismu (Děti Arbatu). Taktéž oslavné verše o Che Guevarovi jsou přinejmenším problematické. Celkově je pro mě kniha zklamáním, tedy 40%.“... celý text
— Hledam94

---

Jahodový ráj

„Nádherná knížka“
— Dikky585