Hledam94
komentáře u knih
Lidé Mezopotámie
Josef Klíma
Bylo to ucházející, ale knihy Vojtěcha Zamarovského se čtou lépe.
Oceňuji, že se zabývá i předsumerským obdobím a oceňuje civilizační pokrok, ke kterému došlo už před příchodem Sumerů. Jestli si dobře vzpomínám, tím se tato kniha odlišuje od Na počátku byl Sumer od Zamarovského, kde naopak je pokrok spojený s příchodem Sumerů (možná) zveličován.
Pozdější život panny
Ferdinand Peroutka
Posloucháno jako rozhlasová hra.
Námět si zaslouží nejvyšší ocenění. Styl vyprávění i myšlenky jsou velice svěží a neotřelé.
Osm her
Oldřich Daněk
Divadelní hra Bitva na Moravském poli poslouchána ve zpracování pro ČRo Vltavu. I když je hra statická, oceňuji stupňování napětí a práci s imaginárními scénami. Na situaci nahlíží z různých pohledů většiny zúčastněných stran.
Žena v závorce
Ludvík Němec
Také posloucháno jako Četba s hvězdičkou na Vltavě. Předloha i zpracování jsou hodně originální. Úplně mi to nesedělo, ale asi jsem se nedovedl dostat k určitému nadhledu, který kniha vyžaduje.
Tisíciletá včela
Peter Jaroš
Přečtena pouze kniha, neviděl jsem zatím filmové zpracování Juraje Jakubiska. Překvapilo mě, že jde o český překlad. Nevím, zda by nebyla lepší původní verze (tím spíše v době vydání v čase společného státu).
Mám pocit, že má děj a příběh spíš sestupnou tendenci, jak už tu bylo zmíněno v jiném komentáři. Běžný život na slovenském venkově pro mě byl zajímavější než nějaké politické otázky. I postavy ze začátku knihy mi přišly sympatičtější - hlavně starý učitel a Martin Pichanda. Žilo se jim těžce, ale přijímali to s vyrovnaností. Pak přibývalo politiky, ubývalo různých magických příhod a vizí a děj mi přišel takový víc a víc utahaný.
Sekyra
Ludvík Vaculík
Nejsem spokojen, jedná se spíše o vzpomínky než o román. Vyprávění je chaotické, nepřehledné, schází výrazné pointy nebo nějaký výraznější oblouk. Ludvíka Vaculíka si vážím, ale toto se mi četlo špatně.
Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy
Jules Verne
Posloucháno jako rozhlasová hra, tu velmi chválím, hlavně výkon Josefa Vinkláře jako Harryho Killera. Námětem je poslední román Julese Verna (byť z větší části napsaný jeho synem). Vypadalo to, že má v sobě většinu toho, na co jsme ve verneovkách zvyklí (čestné a hrdé postavy, přímočarý příběh), byť se nevyrovná těm nejlepším (hlavně technických vymožeností je přehršel a jsou poměrně snadno dostupné).
Po zarostlém chodníčku
František Kožík
Posloucháno jako audiokniha na ČRo Vltava. Oceňuji knihu samotnou i rozhlasové zpracování, kdy bylo zapojeno více různých hlasů.
Leoš Janáček měl náročný život, ale udělal ho těžký i svým nejbližším. Dlouho čekal na uznání a měl štěstí, že se ho dožil.
Faraónův písař
Alexej Pludek
(SPOILER) Čteno po Rádci velkých rádžů a Nepříteli z Atlantidy, se kterými budu srovnávat. Nečetl jsem Waltariho, ale jednou to snad napravím. Kniha je obdobná jako Rádce i Nepřítel, příběh je vlastně obměnou. Dobrý hlavní hrdina uprostřed nekonečných intrik na panovnickém dvoře + značné ohrožení země od nepřátel vnitřních i vnějších + soukromé problémy atd.
Hodnocení uděluji takové střední, něco dobrého, nějaké nedostatky. Souhlasím v řadě bodů s MilanBrabec.
Přemýšlím nad poselstvím a morálním vyzněním celého příběhu. Faraon a jeho blízcí (včetně hlavního hrdiny) více či méně prosazují nový a netypický kult boha slunce Atona. Lidé se k tomu staví rezervovaně, ale prosazování je stále důraznější a bezohlednější. Měla investovaná energie smysl? Zlepšila skutečně život lidí nebo aspoň fungování země? Vše končí krvavým spiknutím Aje a restaurací poměrů.
Maryla
Alois Jirásek
Posloucháno jako rozhlasová hra, která byla dobře zpracovaná.
Vlastní příběh je bohužel prostinký a na naše poměry poměrně cudný.
Milujte královnu
Anton Hykisch
Posloucháno jako audiokniha a líbilo se mi to. Ocenuji hlavně více úhlů pohledu na situaci (nejen Marie Terezie, ale i Fridricha Viléma pruského) a polidštění historických osobností a situací.
Dost dobře nenormální
Denise Linke
Posloucháno jako audiokniha. Kromě toho, co bylo zmíněno v komentářích oceňuji i značnou otevřenost autorky (píše i o intimnostech, penězích atd.), překlad některých metafor do češtiny (kdy vysvětlovala, že jim těžko rozumí).
Mrzí mi jedině, že nebylo doplněno nějaké poučení o reáliích života a školství v Německu, o jejich řešení inkluze dětí, vysvětlení rozdílů mezi gymnáziem, základkou, reálkou atd.
Diagnózu nemám, ale v řadě rysů jsem se poznal.
Pochodeň
Miloš Václav Kratochvíl
Z nouze jsem vytáhl tento román z domácí knihovničky a dojem tomu bohužel odpovídá. Kniha se zabývá kostnickým koncilem a Husovými osudy.
Autor uvádí na scénu několik lidí z různých společenských skupin, kteří se okolo koncilu účastnili nebo se kolem něj pohybovali. Jan Hus je pouze jedním z nich, i když má v knize nejvíce prostoru. Příběhy jsou bohužel značně útržkovité, jen málo postav zaznamená nějaký posun či zajímavý zvrat v osudu. Některé mi přišly dost nepravděpodobné a neživotné, vyloženě jako symboly nebo karikatury (např. prostitutka). Ani Jan Hus nezažívá nějaké vnitřní dilema nebo pochybnosti.
Vyzněním kniha bohužel nepřekračuje dobu svého vzniku, Husovo učení je vnímáno hlavně v rovině sociální, nikoliv náboženské, o podávání podobojí padne pouze několik vět. Není vysvětlena transsubstanciace, tedy že chléb a víno se při mši změní v ústech v tělo Kristovo a krev Kristovu, jak se tehdy věřilo. Velká pozornost se klade na sociální rozdíly (které jsou značně vyhrocené), na hromadění majetku církví (které bylo asi vnímáno daleko přijatelněji než dnes) atd. Také předjímání budoucího vývoje (husitských válek) a zmírnění sociálních rozdílů mi přišlo neseriózní. Nevím, zda války přinesly něco dobrého chudým lidem.
Zázrak to nebyl, tomu odpovídá i hodnocení.
Veliké theatrum
Václav Kaplický
Kniha mě oslovila, i když Táborská republika se mi líbila více. Oceňuji přístup "padni komu padni" i zajímavé postavy, které se člověk snaží pochopit a které je těžké soudit. - hlavně bratry Fruweinovy a knížete Lichtenštejna. Je škoda, že kniha nepopisuje podrobněji rozdíly mezi jednotlivými vírami - katolíky, luterány a českými bratry. Mě jako nevěřícímu trochu splývají.
Život alchymistův
Václav Kaplický
Souhlasím s dalšími zde uvedenými recenzemi, kniha pro mě je zklamáním, hlavně svojí útržkovitostí a jednoznačností postav. Barvitý námět a pochybujícího Kellyho s Johankou obklopuje jen šeď.
Román o Doubravce České a Měškovi Polském
Nina Bonhardová
Četba tohoto románu byla pro mě spíše zklamáním.
Autorka vychází z historického poznání i z dohadů a pověstí, to není špatně, zvláště v období, u kterého toho nevíme dost. Identita Kristiána a Vladivoje je ve skutečnosti nejasná.
Postavy mi zvláště ze začátku připadaly takové neživotné, spíš tlampače určitých názorů a nositelé postojů než skuteční lidé. Ve druhé části se to vylepšilo a hlavně Doubravka a Jordán jsou skuteční lidé, kteří se vyvíjejí, mění, váhají atd.
Překvapil mě velký důraz kladený na sex, ale bez explicitních popisů. Stejně tak mě překvapil velký důraz kladený na vzdělání, spousta hrdinů uměla číst a psát; znalosti Pagána i Jordána byly značně rozsáhlé (včetně antiky a předkřesťanských dob nebo Indie). Pochybuji, že tomu tak bylo ve skutečnosti.
Šachová novela
Stefan Zweig
(SPOILER) Posloucháno jako výborná rozhlasová hra, zde již zmíněná.
Námět je veskrze originální - nedostatek podnětů.
Nevím, jak bych v situaci hlavního hrdiny reagoval.
Královský vozataj
Vladimír Neff
Jak už napsali jiní, tento díl je asi z celé pentalogie nejslabší. Nejslabší mezi úžasnými knihami.
K tomu, co není zmíněno v předchozích komentářích:
S ohledem na dobu vydání oceňuji celkem plasticky vykreslený vztah starého Vaculíka a nejmladšího Nedobyla. Oba jsou nedokonalí, oba chybují, každý stojí na jiné politické straně (Nedobyl kapitalista, Vaculík proletář), ale dovedou jeden na druhém najít pozitiva.
Oceňuji i názory starého Šnajberka na SSSR, které vycházejí z jeho vlastních zkušeností a jsou poměrně tvrdé a otevřené. Narozdíl od Cyrilovy manželky, která je poměrně naivní.
Císařské fialky
Vladimír Neff
(SPOILER) Oceňuji hlavně autorův styl vyprávění, které má určitý odstup od "hrdinů" a s ironií popisuje jejich poklesky.
Za všechny zmiňuji dvě scény.
Když Born potká Hanu, ta mu přijde velice krásná a diví se, že ještě není vdaná. Zcela vážně uvažuje, že má dřevěnou nohu nebo nějaký podobný hendikep, který to vysvětluje.
Opět Born se po několika letech setkává se svým "skoro" tchánem Nedobylem a v první chvíli ho považuje za kočího, protože tak vypadá a chová se.
Těším se na další díly.
V horách šílenství
Howard Phillips Lovecraft
Titulní povídka nebo novela poslouchána jako audiokniha v ČRo. Nejsem velkým fanouškem sci-fi a byl jsem zvědavý hlavně na formu prehistorické civilizace. Ta mě velmi překvapila. Příběh mi připomínal trochu Julese Verna pro dospělé, ale jazyk a styl vyprávění je výborný. Nedávám plný počet, ale byl jsem spokojen a mile rozrušen.