• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jiří Vítovec

Zrození vrány

„Čtyři zdánlivě naprosto odlišné příběhy jsou přeci jen propojeny. Hrdinové příběhů, napříč časem, jeden druhého do jisté míry ovlivňují. Tím dojde k nenápadnému, ale podstatnému propojení. Kniha mě neskutečně zaujala. Každý jednotlivý příběh jsem hltala a s napětím čekala, jak to dopadne. Místy se jedná o fantasy a jinde zase o velmi uvěřitelný příběh. Autor zajímavě propojuje mystično a realitu, s místy lehce strašidelnými prvky. V knize najdeme doporučení k pořadí čtení jednotlivých příběhů, což považuji za zajímavý prvek. Pokud nebudete číst příběhy chronologicky, jak jdou za sebou, dostanete jiný a zajímavý pohled. Nicméně já jsem zvolila klasiku s i tak jsem byla velmi spokojená. Knihu bych mohla rozhodně doporučit.“... celý text
— TinaBookBlog

---

Zrození vrány

„S originálním způsobem čtení, který byl doporučován, jsem se ještě nesetkal, ale bylo to dosti zajímavé. Povídky jsou napsány různorodě, poutavě a čtou se takřka jedním dechem. Dostat se k podstatě a jádru díla je dost obtížné a možná to ani nelze, což by mohlo odradit čtenáře toužící po jasném vysvětlení, o čem kniha je, přesto má cenu se snažit význam najít. Osobně mě nejvíce zaujala povídka Chrám. (pozn. Calipo)“... celý text
— Cortegos

---

Zrození vrány

„Autor mě v úvodu nabádal, abych četl v nestandardním pořadí. Rozhodl jsem se pro 1,4,3,2 a funguje to dobře. V prvních pár nešikovně napsaných odstavcích jsem začal obávat těžké amatéřiny, ale to bylo téměř naposledy, co se takové náznaky objevily. Naopak, rychle jsem si zvykl na styl vyprávění z pohledu vševědoucího vypravěče, který se sice soustředí na ústřední postavy, ale přesto se nikdy nezapomene pozastavit nad zdánlivě nepodstatnými detaily. Z počátku mě rušily dlouhé popisy, ale jakmile se ke slovu přihlásila první záhada, plně jsem docenil atmosféru, kterou důraz na prostředí a detaily vytváří. Měl jsem chvílemi pocit, jako bych četl malbu, která není skutečná, ale možná skutečnost předčí svou krásou. O něco slabší je samotný děj. O rozuzlení a závěr příběhu skoro nejde, četl jsem především pro způsob, jakým jsou příběhy psané, ne až tak pro to o čem jsou. Zároveň je to ale škoda. Možná by bylo lepší zmínit toho méně, nechat čtenáře se beztížně se vznášet v neurčitosti záhadného světa. Jakmile totiž jedna z postav vysvětlila, jak a co a proč a kdo (nebo alespoň jak si myslela, že to bylo), nemohl jsem se ubránit pocitu zklamání. Po všem tom budování a náznacích se vysvětlení zdálo tak nějak obyčejné. Příliš jednoduché. Ze začátku jsem se vážně obával, že budu zklamán celkově. Ale čím dál jsem se dočetl, tím víc se mi kniha líbila. Jen slabší děj ji nakonec připravil o jednu hvězdu z pěti. Ovšem pokud Jiří Vítovec svým nezaměnitelným stylem někdy napíše delší plnokrevnou fantasy se vším všudy, rozhodně má mou pozornost.“... celý text
— Shizunk

---

---

Zrození vrány

„zase jednou forma zvítězila nad obsahem; četl jsem podle doporučení autora na přeskáčku (Jeskyně - Chrám - Léčebna - Rájová), ale neshledávám v tom nějakou hodnotu navíc, podobným způsobem lze v podstatě číst každou knihu a nabýt tak jistého "postmoderního" dojmu“... celý text
— los

---

Zrození vrány

„Takové 3,5*. První dvě povídky se mi líbily hodně, líbí se mi jazyk knihy. V půlce bych to hodnotila na plný počet, proto zaokrouhlím teda nahoru. Druhé dvě povídky jsem ale asi nepochopila. Asi určitě. Třetí jsem nepochopila vůbec a čtvrtou chápu tak, že má jako propojit všechny dohromady, ale podle mě to bylo i zbytečné svazovat všechno do jednoho snopu.“... celý text
— jaroiva