• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Joan Peruga

Neviditelná republika

„Trochu se divím místním nepříliš pozitivním ohlasům. Ano, Neviditelná republika nepatří k nejdějovějším knihám, jaké jsem kdy četla, ale je to půvabný text. Lehká detektivní - knižní bibliofilská - zápletka mi připomněla Dumasův klub. Barvité popisy pyrenejské přírody ve mně vzbudily touhu se jednou do Andorry podívat. A ta mnohovrstevnatost příběhu a poetický jazyk mi zpříjemnily ty dva večery, po které jsem se do knihy ponořila.“... celý text
— marta8920

---

Neviditelná republika

„Neříkám, že je kniha špatná, ale není to můj šálek čaje. Strašně mi vadila absence uvozovek v přímé řeči, takže přímá řeč byla víceméně jen opisem. Ano, proč ne, ale za mě to knihu činí strašně těžkou na čtení a já hledala oddechovku. A hlavní hrdina mě v poslední kapitole naštval.“... celý text
— Gilnien

---

Neviditelná republika

„Zpříjemnila mi dovolenou, takový Umberto Eco na cesty. Dobrý jazyk, výtečný překlad - jen jedinou vadou na kráse je explicitní popis lesbického sexu v tištěné knize z roku 1865, to autor poněkud nedomyslel...“... celý text
— Premek77

---

---

Neviditelná republika

„Jak ráda bych napsala: jaká pěkná kniha. Všechny ingredience, které mám ráda, tam byly, a to v hojném, barvitém a zajímavém kaleidoskopu: knihy (staré, ztracené, oživované, kradené, podstrčené, antikvariáty, knihovny, cestopisy, spisovatelé), cestování (Andorra, Španělsko, Francie, Anglie), historie (umělci, mladé dámy, kultura, zájmy a cestování 19. století a dějiny maličké země v Pyrenejích) i psychologie až romantika... Tak proč jsem měla s knihou o necelých dvou stech stranách takový problém? Neustále jsem ji odkládala, prokládala jinými tituly, jakmile jsem ji vzala do ruky, okamžitě jsem téměř usínala. Přitom i napínavá byla a čtenáři dala hodně potravy k přemýšlení. Nevím, možná bych ji musela číst znovu, někdy jindy, ale vracela bych se s obavou z nového zklamání. Snad nikdy jsem nezažila podobnou situaci, že jsem se s knihou chtěla potěšit a nesžila se s ní až do konce...“... celý text
— soukroma

---

Neviditelná republika

„Mám slabost pro ostrovy a malé země. Proto když v češtině vyšlo něco tak pozoruhodného jako andorrský román, hned jsem věděla, že si ho musím přečíst. Od díla, které se odehrává v Andoře a které se od začátku do konce točí kolem cestování a (starých) knih, bych čekala, že mě strhne. A skutečně, pasáže, v nichž autor prostřednictvím příběhu hlavního hrdiny, mladého španělského novináře, který v Andoře tráví léto a pomáhá pohledné knihovnici hledat záhadami opředenou knihu jisté anglické cestovatelky, dumá nad andorrskou společností, lidskou povahou a cestováním v 19. století i dnes, plynou podmanivě a vybízejí k zamyšlení. Vysokou laťku však bohužel snižuje notně povrchní milostná linka protkaná řadou klišé. I tak se jedná o titul hodný pozornosti, po jehož přečtení se dost možná budete chtít do Andorry vypravit, přestože pro malé země slabost nemáte.“... celý text
— Alphwen