• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih John Henry Newman

Rizika víry

„"Bůh nám dává dost na to, abychom se mohli ptát a doufat, ne dost na to, abychom se mohli domahát a přít." str.139“
— zuvacka

---

Sen starého muže

„Základ anglické duchovní poezie, a ačkoliv překlad je velmi dobrý, zde bych řekl, že platí to, co obecně o překladové poezii platí, že poezie se překládat nedá. Tím však nechci snižovat toto vydání Newmanova díla, ale jenom říct, že ti, kdo umí anglicky, ať raději se obrátí k originálu. Překlad je pro nás, kteří anglicky neumíme, nebo jsme líní se anglicky naučit, nebo nám je angličtina 19. století se svými specifiky již vzdálena. Samotného mě na básni zaujala především pasáž o čase, kde, myslím si, je trefně vyzdvihnuto, že duch žije v jiném čase. My tedy žijeme skutečně jen tehdy, skrze ducha a ne pouze "mechanické" tělo, když se nedíváme pořád jenom na ručičky ciferníku, ale také kolem sebe, kdy kvantitu pohybů ručičky měníme na kvalitu našeho vlastního vnímání sebe a druhých, kdy více než to, kolik času ještě máme, nás zajímá, co se právě děje. Jenom si vzpomeňme na okamžiky, kdy náš rovnoměrný čas se rozpadá, když máme strach, když milujeme, když se radujeme, či obáváme, jakoby tehdy jsme se skutečně dotýkali podstaty života, že totiž kvantitativně homogenní čas je svým způsobem iluze, které často otročíme. A tehdy skutečně žijeme svou duší, když se o čas přestáváme zabývat, když obracíme se k sobě a světu. Neboť člověk a duch rozdílně měří si čas. A méně či více v průtoku času. Od prapočátku postaveni mezi Slunce a Měsíc měří si lidé čas kyvadlem. Tam a sem, tam a sem – nepřetržitě stejně a přesně měří svůj čas. Čas stejný pro všechny platí. Jinak je tomu ve světě, kde nejsou těla. Intervaly se měří jen živoucím myšlením – rostou a mizí silou z nitra. Čas není pro všechny stejný. Neboť dlouho je někdy krátko a rychle znamená pomalu a blízko je daleko – jak který duch to cítí a chápe. Každý sám je mírou své chronologie.“... celý text
— Knišíl

---

Maria v litaniích

„Citát: Tážeme se, jak mohla (Maria) zrcadliti jeho svatost? Proto, že s ním žila. Vidíme denně, jak se lidé stávají podobnými jeden druhému, žijí-li pohromadě milujíce se vespolek, manžel a žena, rodiče a děti, bratři s bratřími nebo sestrami, přátelé s přátelí, jak se časem neobyčejně sobě připodobní. Každý z nás to zná ze zkušenosti, jsme toho svědky na své vlastní oči a uši, ve výrazu rysů obličeje, v hlase, v chůzi, v řeči, ba dokonce v rukopise připodobňují se jeden druhému - a stejně pokud se týče myslí, mínění, vkusu, přesvědčení. A dále nepochybně ve stavu duší, jichž neuvidíme, ať v dobrém či ve zlém. Nyní rozvažuj, že Maria milovala svého božského Syna láskou nevýslovnou; a rozvažuj též, že ho měla při sobě po celých třicet roků. ... Bůh mluvil k prorokům. Máme jeho slova v Písmu. Leč mluvil k nim v obrazech a podobenstvích. Jen jeden byl, totiž Mojžíš, jemuž dovolil mluviti tváří v tvář. „Bude-li kdo mezi vámi prorokem," praví Bůh, „u vidění ukáži se jemu, aneb ve snách mluviti budu k němu. Ale není takový služebník můj Mojžíš... nebo ústy k ústům mluvím k němu: a zjevně, ne skrze podobenství a obrazy, Hospodina vidí. (Num. 12. 6.-8) ... Mojžíš byl obdařen předností vidět Boha tu a tam, čas od času, avšak Maria po třicet roků ho doma vidí a slyší, jsouc mu tváří v tvář, mohouc se ho otázati na vše, co by ráda měla vysvětleno, jsouc si jista, že odpověď, kterou dostává, jest od Boha Věčného, který ani neklame, ani oklamán býti nemůže.“... celý text
— zuvacka

---

---

Rizika víry

„Uvedu dva citáty ze svých výpisků: "Bezbožní lidé mají největší sklon k pověčivosti." str. 140 "Na tomto světě musí někteří být velcí, ale běda těm, kdo se velkými dělají." str. 161“... celý text
— Žuch34

---

Sen starého muže

„Fakt krásnej text. Osobitost, něha, oslava.“
— keek