Karin Bílík Vápeníčková

Nová kniha

Do puntíku - Karin Bílík Vápeníčková

Lidé na Puntíku by rádi všechno do puntíku znali. Proto se pořád na něco ptají. Hledají tečky za větami. Některé odpovědi jsou schované tady. KDE BYDLÍ ČAS?... detail knihy

Nové komentáře u knih Karin Bílík Vápeníčková

Do puntíku

„„Kniha Do puntíku je pro malé i velké Benjamíny.“ No nevím no, pro malé moc není, člověk si musí hodně domýšlet mezi řádky. Vybízí k zamyšlení a naleznete tu filozofické otázky, na které ale tak úplně nedostanete odpověď. Dotýká se více témat a přišlo mi to takové letem světem. Našla jsem několik věcí, které jsem nevěděla nebo u kterých jsem si říkala, že to je pravda a zahřály mě u srdce. Celkově bych řekla, že potenciál se dal využít lépe. Co mě zaujalo bylo hraní si se slovy a grafické zpracování. I některé ilustrace jsou velmi povedené.“... celý text
— lulucinax

Do puntíku

„ Kniha Do puntíku představuje zajímavý pokus spojit rozlišné věkové generace prostřednictvím otázek a odpovědí o existenci. Díky širokému spektru témat umožňuje společné čtení a diskuzi mezi dětmi a dospělými. Jemný poetický nádech otázek a nádherné ilustrace poskytují krásný zážitek.., který ale nebyl tak úplně vhodný pro mě Autorčin styl psaní je originální, laskavý, místy až snový, ale většinu času na mě bohužel působil dost kusově a trhaně – dost věcí mi přišlo nedotažených a nijakých. Čekala jsem asi komplexnější pohled na jednotlivé skutečnosti a ne jenom místy až výkřiky do tmy. Na knize se mi nejvíce líbilo zpracování – nádherné ilustrace jsou všude v knize a každá stránka je opravdu velmi pozoruhodně zpracovaná a je vidět, že si s tím dal někdo opravdu velkou práci. Jen koukněte sami . Já bych ale pro větší požitek potřebovala víc.... Do knížky jsem šla s představou, že to bude něco podobného jako Malý princ, kterého naprosto miluju a četla jsem ho již několikrát a i v různých obdobích. Takže moje očekávání bylo obří a bohužel se nenaplnilo ani z malé části. Mně tahle kniha prostě vůbec nesedla a u čtení jsem se až nudila a pohánělo mě jenom pomyšlení na ty krásné ilustrace. Je možné, že jsem ji četla ve špatném období nebo opravdu není pro mě a já se nedokážu na tuto vlnu naladit. Nebo ji prostě jenom nechápu. Takže pokud máte rádi netradiční knihy, které mají v sobě (skrytá) poslání, tak knihu určitě nevynechejte, třeba zrovna vás nadchne! Za knihu děkuji @nakladatelstvi_rosier #spoluprace 2,5* Nikmakbooks“... celý text
— Wajny

Do puntíku

„"Život nemá vyměřenou délku, lidé ho mylně počítají na roky, ale mnohem lepší je ho počítat podle počtu sklouznutí na klouzačce, zhoupnutí na houpačce, vyfouknutých bublin, proježděných koleček koloběžky, nasbíraných oblázků, probrnknutých strun kytary, pročtených stran, prochozených ulic... pak je život mnohem delší a početnější." Tahle knížka je tak trochu poezie a tak trochu výlet do fantazie.“... celý text
— Monačte

Do puntíku

„ Malým i velkým Benjamínům. Aby rostli, větvili se, potkávali se navzájem a těšili se z každého nového, byť sebemenšího lístečku poznání Jestli někdo dokáže psát laskavě a stejným způsobem promlouvat k dětem i dospělým, pak rozhodně Karin. Její knížku jsem si vzala do ruky, když si můj syn hrál a já jsem najednou neměla žádnou "funkci". Bylo ošklivý počasí, měli jsme zatažený závěsy a pokojíčkem se míhala barevná světýlka z promítačky. Četla jsem a on POSLOUCHAL. Sedli jsme si k obědu, čtení pokračovalo a stejné to bylo i po jídle. No a najednou nebylo CO číst. Bylo to něžné, snové a překrásné čtení. Čtení plné otázek a odpovědí. Čtení o důležitých věcech, která nás v životě mohou potkat. Překvapit. Rozveselit nebo naopak rozesmutnět. Čtení o tom, že fantazírování je žádoucí a být sám sebou je žádoucí neméně. Ztratili jsme se ve slovech, větách, obrázcích a rozhodně to nebylo naposledy :)“... celý text
— Mojepočteníčko

Do puntíku

„Kniha pro všechny, kteří mají otázky. Pro děti i dospělé, co nechtějí slyšet nevím nebo možná. Ale chtějí vědět všechno do puntíku. Jak vznikl svět? Kde končí nekonečno? Jsou lidé na světě šťastní? Nejen na tyto otázky dostanete odpovědi. Do puntíku. Když jsem knihu otevřela a začetla se, tak jsem si řekla, že takovouto nádheru si nemůžu nechat pro sebe. Zeptala jsem se mojí desetileté dcerky, jestli si se mnou nechce číst. Když viděla jednu z prvních otázek v knize: Jak vznikl svět? zajásala, že přesně tohle potřebuje vědět. Knížku jsem jí předala, seděla vedle ní, poslouchala, jak čte, a přitom jsme povídaly o tom, co jsme se právě dozvěděly, říkaly jsme si svoje názory ke každému tématu a nejednou jsme se pořádně nasmály. Díky tomu jsme si společné čtení neskutečně užily a když narazím na něco, co jsme při čtení řešily, hned si na knihu vzpomenu. V knize najdete spoustu otázek, na které chceme všichni odpovědi. Je to psáno tak, že každý si tu najde to své vysvětlení. Celé je to krásně vymyšlené, promyšlené. Nádherné ilustrace vše skvěle doplňují a jako celek je to prostě krásná knížka k zamyšlení. Dle mé zkušenosti doporučuji číst společně s dětmi všech věkových kategorií. Povídat si a poslouchat, jak ony vnímají tyto otázky a odpovědi.“... celý text
— eva3992

Přejít na knížky autora