Nové komentáře u knih Karl Zuchardt
Zemři, blázne
„Ač obsáhlý, tak velmi čtivý román. Postav v něm sice vystupuje dost, ale není těžké je vzájemně rozlišit. Ten ostrý protifeudální a zastřeně tak protikapitalistický podtón může sice někdy rušit, ale zase to není až tak do očí bijící. Zajímavé je, jak autor navzdory svojí době v podstatě kritizuje protestantství a naopak katolictví je podáno relativně kladně (byť samozřejmě opět někdy probleskne kritika přílišného hromadění majetku některými preláty či kláštery). A samotná postava Thomase Mora je vykreslena velmi dojemně a působivě, člověk se jen diví, že takováto poměrně otevřená kritika soudních frašek s předem danými výsledky a dalšího ohýbání toho, co je legální, vůbec mohla v NDR vznikout a v ČSSR vyjít. Jen mi přišlo kompozičně mírně nevyvážené, že zpočátku je hlavní postavou šašek Johnny a Thomas More je spíše v pozadí, pak se to najednou otočí, aniž by dějově bylo nějak pořádně vysvětleno, proč se vlastně Johnny stáhnul. Ale to je jen detail. Škoda, že toho od autora nevyšlo v češtině více, záběr jeho historické tvorby, co jsem tak koukal, je docela široký, od Caesara k Napoleonovi, jistě by si jeho další knihy své čtenář u nás našly.“... celý text
— Kirsch
Zemři, blázne
„Tuto knihu jsem četla jako malá, snad už lehce dospívající holčina, za "totáče". Co dělat?Minimálně ve mě kniha vzbudila zájem historii a o období Jindřicha VIII. a jeho následnice Alžběty. A když se podívám na autora, tak je mi moc líto, že musel svou knihu vydat v socialistickém NDR. Pasáže o těch hodných a chudých, o těch zlých a bohatých. bych mu odpustila. Asi nikdy nezapomenu na Annu B , koupající se ve vaně plné horkého vína. Jistě jenom fantazie. Za mnohem horší považuji díla současná, jako Katedrála moře od pana Fallcones, kde prostý "lid" hraje tu nehlavnější roli a ostatní jsou jenom kapitalistické - pardon - feudální zrůdy. Při čtení této knihy jsem si říkala, že za "totáče" by tuto knihu naši komunističtí vůdci radostně vydali ve velkém nákladu. Tož tak.“... celý text
— jana14
Zemři, blázne
„Podle mě je v knize až moc postav, které nakonec do děje nijak významně nezasahují a vůbec by mi v knize nechyběly. Kniha se sice čte dobře, ale nezaujala mě natolik, abych se k ní v budoucnu chtěla vracet.
Zařazeno do čtenářské výzvy 2019 jako kniha jejíž název je v rozkazovacím způsobu.“... celý text
— nicolettkaa
Zemři, blázne
„Černobílý náhled na historické události. Ti, co jsou nahoře a bohatí, jsou zlí a škodí sedlákům a pokud takoví nejsou, tak skončí na popravišti. Král je nerozhodný, Cranmer zbabělý a Cromwell je prostě ďábel.
Zajímavé je srovnání s knihami Hilary Mantel (Wolf Hall především). Stejné postavy, ale jiný náhled.“... celý text
— shenandoah
Zemři, blázne
„Kdysi jsem se od této knihy doslova nemohla odtrhnout. Nikdy jsem nezapomněla strhující příběh z doby Jindřicha VIII. Probudilo to tenkráte moji zvědavost a vyhledala jsem si i naučné informace té doby. Intriky dvora, král, který pro svou sobeckou potřebu zplodit syna ( jakkoli je to pochopitelné vzhledem k vymření dynastie), uvrhl svou zem do krvavého konfliktu. Krásně vykreslené postavy. Mým oblíbeným byl kancléř Thomas More. Negativně vyzněla v tomto románu postava Anny, druhé manželky. V jiných zpracováních její osobnost vyznívá mnohem lépe. Bylo by krásné poodhrnou závoj historie a podívat se na královský dvůr, ovšem udělat to tak, abychom náhodou nepřišli o hlavu.
Přání člověka můžou zavést do slepé uličky, ze které není návratu.
A král ( nebo jakýkoli vládce), by měl opatrovat lid, který mu byl svěřený. To jsou alespoň dvě myšlenky, které jsem si z této knihy trvale odnesla. Ale je toho tam mnohem, mnohem více. Doporučuji.“... celý text
— TaLu
Karl Zuchardt knihy
1973 | Zemři, blázne |
Štítky z knih
Anglie aristokracie, šlechta 16. století Anna Boleynová, královna, 1501–1536 intriky Jindřich VIII. Tudor, král, 1491-1547 historické romány
Zuchardt je 0x v oblíbených.