Kateřina Procházková

česká, 1976

Nová kniha

Dalajlama a Havel: Česko-tibetské vztahy na pozadí výjimečného přátelství

Dalajlama a Havel: Česko-tibetské vztahy na pozadí výjimečného přátelství - Kateřina Procházková

Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě ... detail knihy

Nové komentáře u knih Kateřina Procházková

Páté patro bez výtahu - Rok opuštěné matky Páté patro bez výtahu - Rok opuštěné matky

Absolútne nechutná kniha. Autorke chýba sebareflexia, ako jej len mohlo napadnúť, vydať svoje nechutné denníkové zápisky? Stále len ja, ja a ja, strašne úboha osoba.... celý text
danuska


Šťáva z mrkve Šťáva z mrkve

Trochu to působilo jako autobiografie :-), nevím, ale autorka podle generace patří k boomerům, ne gen Z, takže boomeři byli ještě odvázanější za mlada /hrdince v knize je 25, ale mentálně bych řekla tak 15./... Některé kapitoly byly krátké ala minifejeton, ale to by tak nevadilo. Do busu apod., na ukrácení chvíle v pohodě. Kresby taky dost pěkné.... celý text
kate9326


Bacha, na zdi za tebou leze mravenec Bacha, na zdi za tebou leze mravenec

Autorka si své zážitky měla napsat do deníčku, nikoli je zveřejňovat knižně. Hlavní hrdinka se chová jako šestnáctka, naprosto se podřizuje ženatému o 11 let staršímu milenci a i když jí oznámí, že na rok odjíždí s rodinou do zahraničí, stále ho miluje a těší se, jak si spolu zase budou užívat sex. Zajímalo by mě, kde vůbec byla Tereza zaměstnaná. Zaujala mě jedině scéna s propichováním pupíku na piercing.... celý text
cori



Páté patro bez výtahu - Rok opuštěné matky Páté patro bez výtahu - Rok opuštěné matky

Název je velmi zavádějící, protože vůbec o 5. patro nejde. Čekala jsem od knihy trochu víc. Na druhou stranu mi poskytla náhled na situaci matky, která je v podstatě neustále v práci. Zajímalo by mě, jak zvládla ty další děti. Bude pokračování?... celý text
Mergirus


Páté patro bez výtahu - Rok opuštěné matky Páté patro bez výtahu - Rok opuštěné matky

Hrdinkou této novely - na román je text příliš krátký - je 33iletá žena, novinářka, která natáčí dokumenty o filmech do pořadu Kinobox. Jde o autorčinu autobiografii, zpověď či jakýsi autentický deník, který si vedla v roce 2008. Díky její profesi procházíme i jednotlivými kulturními událostmi v oblasti kinematografie onoho roku, což je asi jediné plus této knihy. Jinak se spolu s ní pouze pipláme a babráme v bahně dramat jejího života. Snaží se vyrovnat s nečekaným rozchodem se svým partnerem, jehož uvádí pouze pod zkratkou D, nebo řeší pochybnosti ohledně vztahu nového. Deník zastupuje roli jakési autoterapie: autorka zcela otevřeně ventiluje své emoce, zahlcuje nás výlevy svých nálad a sebemenších hnutí mysli, velmi často jde o jakýsi tok výčitek a lkaní, bez jakékoliv snahy ho usměrnit. Nebojí se líčit ani ryze fyzické a velmi intimní tělesné procesy. Mnohé pasáže se opakují stále dokola a působí velmi nudným až nezáživným dojmem. Jakožto postava odrazuje svou naivitou, nesamostatností a přehnanou vírou v astrologii. Zaujala mě slovní výpomoc z oblasti filmového slangu a občasné použití neotřelých přirovnání: voněl jak srnka, apod. Podle názvu jsem mylně soudila, že děj knihy začne zásadním přelomem v autorčině životě, kdy se přestěhuje do nového bytu, ale většina se odehrává ještě před tím. Nechápu, proč je v současné době tento žánr jakési "terapie blogem" v knižní podobě tak populární a žádaný. Hvězdičku dávám za hezký obal, rychlé, nekomplikované čtení a zajímavé tipy na filmy z té doby. "Na filmy je třeba dávat si pozor, je to iluze na n-tou." "Pokusím se zachránit rodinu. Vesmíre, pomoz mi, prosím, a vrať mi rodinu. Slibuji, zde v Haagu, že budu spolupracovat. Já, Elinka a D., musí se z nás opět stát tým. A časem do týmu třeba přibereme dalšího člena. Prosím. Please, God, help me." "Musím zabojovat. Bude to těžké. Určitě to bude těžké, ale zabojuji. Chci mít rodinu zpátky, pohromadě. Fuj, už se mi zase špatně dýchá. Nejlíp mi je, když se procházím..."... celý text
Snoopi