• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Kenneth Patchen

Horoskop orloje

„Tato antologie začíná solidní poezií Carla Sandburga. A pokračuje fašounem Poundem, kterého se pokusil navštívit i Ginsberg a zjistit, jak to bylo s jeho antisemitismem. Koneckonců – Pound se dal na dlouhá léta v Itálii zavřít do blázince, než by se zodpovídal ze svých názorů. Fašos ho uctívají dodnes. Ale co naplat, jeho básně jsou ceněny, mezi tvůrcem a jeho dílem je rozdíl. Ovšem Zábrana, který k němu pro toto jeho vzhlížení k Mussolinimu cítí hnus, podotýká: cožpak se Rolland, Nezval a další nevzhlíželi naprosto stejně ve Stalinovi? Z beatniků je tu Rexroth, kterého literární salóny byly proslulé. Dále za zmínku stojí Ferlinghetti, Ginsberg a Corso, který si svůj vězeňský příběh trochu ozdobil, aby to stálo za to. A jak poznamenal Saxofonista – mile překvapila di Prima, její energie je úžasná a básně divoké. Brautigenovo Chytání pstruhů v Americe (část) otisknul Ferlinghetti v prvním čísle legendárního City Lights Journalu. Ale nejde o čistou poezii, tak to tu nenajdete, ale česky to vyšlo. Říká se o něm, že byl laureátem toho, co nebylo promyšleno. Svoje básničky rozdával v ulicích. Byl to básník, který předznamenal, v jakém sevření nás dnes dusí technologie. Zábrana si do deníku poznamenal: Brautiganovy verše, vůbec nejzajímavější pokus jaký znám, najít poezii i tam, kde jako by nikdy nebyla. Ale zřejmě v jeho pozůstalosti více překladů nebylo(?). Patchen ke stáru, když byl už méně pohyblivý, kreslil zajímavé básně-obrazy. Ty si můžete najít na netu, žádný z nich tu není. Zábrana v deníku také zpochybňuje Miroslava Holuba coby Patchenova překladatele. A LeRoi Jones byl radikál a v jeho poezii zabřednete do americké politiky. Snad proto tu jsou většinou apolitické básně. Nakonec je tu smutná Sylvia. Ale to je známá historie. Tuto antologii začal připravovat Zábrana, ale až po jeho smrti ji dokončil Přidal. Mnohým básníkům časem vyšly přeložené celé sbírky. Z jeho deníků je jasné, že překladům věnoval velké úsilí. A básně mu posílal z exilu i Škvorecký, třeba i oxeroxované (Ferlinghetti), když byly out of print. Dnes si neumíme představit, v jakých podmínkách musel Zábrana pracovat, nahlédněte proto laskavě i do jeho deníků Celý život. R.I.P.“... celý text
— Pablo70

---

Když jsme tu byli spolu

„Patchen napsal o sobě: Jsem kouzelná myš Nejím sýr Jím západy slunce A vrcholky stromů. Útlý výbor z jeho poezie vyšel roku 1979 a cenzoři zřejmě netušili, že byl nábožensky založený, nesnášel moc, nenávist a válku. Rozhodně nevěděli, že mluvil hodně o Bohu. Jan Zábrana vybral z raných a milostných básní. Měl docela snadný výběr, Patchen kritizoval americkou společnost (Den jako stvořený k lynčování, Boxeři se víc bijí, když jsou kolem ženy, Smrt je pobaví). Henry Miller nazval Patchena „mužem hněvu a světla“. Patchen byl ale o 20 let mladší a bohužel i dříve zemřel. Některé zde přeložené básně jsou skvělé. Byl člověk neotřelého vidění. Recitoval i poezii při jazzu. To bylo tehdy moderní. Později skloubil své básně s obrazy, které kreslil. V Americe rezonovala jeho protiválečná poezie. Jak jsem řekl, z jeho díla známe jenom zlomek, ale ten rozhodně stojí za vaši pozornost. Miller se s ním setkal a napsal o něm: "Cítím, že by mu udělalo největší radost, kdyby zničil vlastníma rukama všechny tyrany a sadisty této země spolu s uměním, institucemi a všemi stroji každodenního života, které je udržují a oslavují. Je to šumící lidská bomba, která stále hrozí, že vybuchne mezi námi. Něžný a nemilosrdný zároveň, má schopnost si odcizit právě ty, kteří mu chtějí pomoci. Je neúprosný: nemá žádné způsoby, žádný takt, žádnou milost." Snad se najde ještě někdo, kdo nám přeloží více...“... celý text
— Pablo70

---

Horoskop orloje

„Škoda že se mi tato kniha nedostala do ruky již na začátku 90. let, kdy jsem ještě skoro žádné autory v ní obsažené příliš neznal (protože skoro nebylo odkud). Byl bych z ní jistě nadšenější než dnes, kdy mi výběr básní některých autorů nepřipadá zase tak úplně reprezentativní (což je ovšem hodně subjektivní). Objektivně mi ale vadí třeba absence datace jednotlivých básní - nejsem totiž schopen pak posoudit vývoj autora v čase. Třeba Carl Sandburg - jeho básně v rámci knihy jevily sestupnou tendenci a není mi jasné, jestli to odpovídá jeho skutečnému časovému vývoji. Dopustím se jisté neomalenosti a trošku se otřu i o překlad Jana Zábrany (což se dnes považuje za drzost): například jsem nepochopil, proč v Nezabiješ Kennetha Rexrotha je ponechán v originále sv. Štěpán (tedy Stephen), ale ostatní svatí jsou přeloženi do češtiny. Kvůli této anomálii mi došlo, že jde o sv. Štěpána až se zpožděním. Též si myslím, že ani za Zábrany se "bombardérům" neříkalo "bombarďáky" - chvíli jsem sice přemýšlel, jestli tím nemyslí spodky, ale to do kontextu opravdu nesedělo. A pak tam byla ještě jedna věc, která dost měnila smysl verše, ale tu už jsem zapomněl. Příjemným překvapením pro mě byli oba Kennethové (Rexroth i Patchen), druhý jmenovaný kromě jiného i proto, že jsem díky tomuto výboru zjistil, odkud mají Zuby Nehty ten text o Bílých ptácích. Příjemně též překvapila Diane di Prima. Naopak určité zklamání představoval Ezra Pound (na to, jak ho adorují fašounci na Délském potápěči), ale možná to bylo jen výběrem básní. A dozajista bylo zklamáním, jak byl ve výboru odbyt jeden z mých oblíbenců - Richard Brautigan.“... celý text
— Saxofonista

---

---

Horoskop orloje

„Ochutnávka moderní americké poezie. Za mě nejlepší Carl Sandburg a Lawrence Ferlinghetti. Bavilo mě číst, co dotyční básníci v životě dělali a čím se živili, a pak to hledat v jejich tvorbě.“... celý text
— pepap

---

Horoskop orloje

„další skvělý výbor americké poezie“
— ozzak