• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Klára Bártová

Rok Patrika

„Přečetla jsem jedním dechem a musím uznat, že autorka v líčení Patrika nijak nepřeháněla. I v mém okolí se kdysi jeden takový "Patrik" vyskytoval a ty popsané pasáže jsou jako přes kopírák. Je až k nevíře, co všechno jsou ženy a dívky schopny nevidět, přecházet či omlouvat. Tuhle knížku by si měla přečíst každá dospívající dívka jako varování, protože i dospělé, inteligentní ženy jsou schopny kvůli "lásce" zahodit svou hrdost a úctu k sobě samé.“... celý text
— i.stefany

---

Rok Patrika

„Ačkoli se kniha dobře četla, nemohu dat 5 hvězdiček, protože mi hlavní hrdinka lezla pěkně na nervy. Docela stará, vystudovaná a tak naivní, stále jsem čekala, kdy ho vykopne, ale pořád to nepřicházelo. Kdyby jí bylo 17, tak snad pochopím ale toto ne.“... celý text
— maličkán

---

Rok Patrika

„Tak já nevím, prostě mě to nechytlo od začátku jsem u té knížky nadávala stylem to snad není možné to je ale slepice (myšleno hlavní hrdinka) a to je vysokoškolačka (no dobrá řada vysokoškoláků moc intelektu nepobrala, ale tadle snad žádnej) a nebo no tak todle je fakt už pres čáru. Takže Rok Patrika řadím do těch málo knih které jsem nedočetla (k současnému sčítání jich je 5), fakt jsem to nedala. A jen se podivuju tomu kolik nadaných autorů píše do šuplíku protože nemůžou knihu vydat a pak výjde něco takového to ....“... celý text
— zuzca.h

---

---

Rok Patrika

„Já prostě nemůžu jinak, než tři hvězdičky. A to obvykle knihám s touhle tématkou nedávám. Jenže tahle kniha mě štvala od začátku do konce. Formou i obsahem. Forma: Jak už vystihl jeden komentář zde, bylo to takové jako by narychlo splácané. Někde něco chybělo, jindy bylo toho popisu moc a celkový dojem členění se mi zdál dost nepřehledný. Obsah: Já vám nevím, možná za to může ta nedostatečná forma zpracování textu, ale to jako vážně? Jsem zvyklá na to, že u domácího násilí agresor oběť zmanipuluje, ale tohle? Jako by se ani nemusel snažit. Jako by hrdinka prostě selektovala, co bude vnímat ... SPOILER: Jak může někoho nezarazit, že mi muž po prvním rande beze studu oznámí, že na fotkách v pokoji vypadám jako štětka? Jak to může přejít bez reakce, zaražení? Po prvním rande, kdy se lidé z pravidla snaží ukázat v lepším světle! Jak může někdo nechat být urážky adresované nejlepší kamarádce, prý jen proto, že se s dotyčným už zase nechce hádat, a minutu na to (aniž by se někdy pokusila vrátit k oněm urážkám kamarádky a zastat se jí) snít o tom, že s takovým člověkem bude mít dítě? Byt? Atd. Mně prostě chování Aluny hlava nebere. A nesmutnější na to je, že hrdinka přiznává, že nemyslet na dítě, milému Patrikovi by zas vběhla do náručí... To jako fakt?? Po tom všem?? Možná kdyby více rozepsala ty dobré momenty, lépe bych hrdinku chápala. Tohle si přečtěte a čerpejte inspiraci, jak z toho vlastní děti poučit, co se rozhodně nedělá. Protože Patrik byl sice kretén velkého kalibru, ale s hrdinčinou povahou to měl skoro bez práce.... Já vím, kritizovat je snadné. Jenže já vlastně nekritizuju. Jen nahlas skučím, jak je možné, že jsou lidé schopní chovat se takhle... hloupě. Je to povahou? Zkušenostmi? Výchovou? Nedostatečnou starostí přátel? Sobeckostí? Nebo je vážně láska AŽ TAK slepá?? Každopádně doufám, že se autorka poučilla ze svých vlastních chyb a naivity. Už jen proto, aby dceru naučila nechovat se stejně. A myslím, že hodně k pochopení hrdinčinných motivů chování ubírá už výše zmíněné formální a celkové zpracování knihy. Což je mi u takových knih vážně líto.“... celý text
— DK197

---

Rok Patrika

„Přestože jsem se ke knize dostala způsobem varování, abych to nečetla, že je to blbost, musím říct, že se mi moc líbila. Byla čtivá od začátku až do konce. Kniha o životě bez přikrášlování, tak jak napsal život. Super.“... celý text
— JanaJane