• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Konstantin Michajlovič Staňukovič

Muž přes palubu

„Jako malý kluk jsem miloval KODovky a na tuto mám vzpomínku, že mi vůbec nešla číst. Mám ji po svém taťkovi, jako kluk někdy snad kolem svých deseti let jsem se pokusil ji několikrát přečíst. Nešlo mi to. Nudila mě, přišla mi složitá a já jsem si tehdy říkával, že je to knížka pro velké kluky nebo přímo pro dospělé. Neměl jsem ji u sebe v poličce já ale rodiče. Po více jak třiceti letech jsem se k té knížce dostal. Už ji mám v poličce dávno já. Teď mi přijde, že je to krásně dětsky naivní knížka, soubor několika povídek. Některé jsou naprosto nudné, některé mne trochu zaujaly. Z každého řádku knížky je vidět, že Staňukovič miloval moře a přesně věděl o čem píše. Nejvíce se mi líbila povídka Chůva o námořníkovi, který přišel o prsty na ruce a nedobrovolně se musel stát opatrovníkem kapitánova syna. Zaujal mě konec povídky Furiant, kdy obyčejný námořník věřil ve spravedlnost a rozhodl se postavit tyranizujícímu bocmanovi a hledat zastání u důstojníků a soudů. Povídky jako Den hrůzy nebo Útěk mě vyloženě nudily a chtěl jsem je mít rychle za sebou. Dětsky naivní mi přišly povídky Maximka a Muž přes palubu! Knížku jsem založil zpět do poličky a obávám se, že se k ní nejen já už nikdy nevrátím, že bohužel už bude navždy představovat jen 2 cm výplně v mé knihovně.“... celý text
— Adapa

---

Muž přes palubu

„Ač jsou to příběhy smutné a dojímavé k pláči,nakonec vždycky proráží slunce,moře se uklidňuje,zůstávají lidé,tvrdí a stateční,radující se i trpící,ale hlavně doufající,do posledního dechu v sobě živící tu naději,kterou autor v člověku optimisticky nalézá a s velkým spisovatelským uměním oslavuje.70%.“... celý text
— kilometr

---

Muž přes palubu

„Jde o povídky ze života ruských námořníků, které jsou tvořeny autorem na základě vlastních vzpomínek a života v loďstvu. Jsou to zážitky kolikrát ne moc příjemné. Poměry, které panovaly v ruském válečném loďstvu poloviny minulého století, Konstantin Staňukovič hodně těžce nesl. Tuhý dril, bití, bičování lanem, trestanecké lodi, otročení a ponižování, to byl úděl těch, kdo vytvářeli tradici ruského námořnictva. Přesto měl autor "štěstí", protože jako příslušník privilegované vrstvy mohl hned po skončení své první plavby, která ovšem trvala tři roky, odejít do výslužby (i když za cenu úplně roztržky se svým otcem). Zatímco prostý člověk odvedený k námořní službě v ní musel vydržet pětadvacet let. Autor píše o mnoha lodích, o mnoha lidech, ale je to vždycky totéž krásné i hrozné moře, krásní i hrozní lidé..“... celý text
— Luccy78

---