• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Čas shledání - Lenka Poláčková

Bonusová kapitola k sérii Století Olomouce. detail knihy

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Lenka Poláčková

Věk přízraků

„Tak tohle bylo doslova zážitkové čtení! První díl fantasy série Století Olomouce s názvem Věk přízraků, odehrávající se na konci 19. století v Olomouci, konkrétně v Úřednické čtvrti. Je moudré naslouchat přízrakům? Česká dívka Žofie pracuje jako služebná ve vile Pfeifferových, má v sobě dar (nebo prokletí?), schopnost být médiem mezi zesnulými a živými. Zaplétá se se silami z jiného světa. Dokáže je ovládnout? Moc mě to bavilo, i když označením je knížka Young adult. Pro mě to mělo přidanou hodnotu, co se týče historie míst, kterými často procházím, protože Olmík je prostě láska. Na druhou stranu si trochu myslím, že pokud by se to odehrávalo někde jinde, tak bych toto vykročení ze svého klasického žánru neudělala. Napětí by se tady dalo krájet a se závěrem jsem taky spokojená. Moc ráda si v příštím roce přečtu Hodinu hromu i Okamžik oběti. Autorka k tomu navíc vydala i příručku se zaměřením na historii Olomouce. Pokud (tak jako já) nečtete horory, thrillery a podobné, je lepší číst knížku přes den, pokud jste zvyklí, tak kdykoliv. Autorce moc děkuji za rozšíření mých obzorů ve více směrech. "Nejsou silnější zbraně než slova." "Když nás život obdařil zvláštním nadáním, máme povinnost ho zušlechťovat a pečovat o něj, aby sloužilo i ostatním."“... celý text
— Ivule9

---

Okamžik oběti

„Okamžik oběti je stejně skvělá kniha jako zbytek trilogie. Je to emocionální horská dráha. Anebo špatně přehledná sjezdovka. Ve vypjatých situacích se nahromadí strach o postavy, hněv z nespravedlnosti, zhnusení nad chováním některých osob a další a další. Pak se situace uklidní, přestanete dávat pozor a jen se kocháte krásou krajiny. Snad i doufáte, že vaše oblíbené postavy konečně budou mít klid. Jenže najednou přijde další sráz, padáte a zachytáváte závěje sněhu a kusy bláta, opět v podobě mnoha emocí. I během několika stran je autorka schopná probudit ve vás lásku k postavám. Anebo nenávist. Jazyk je místy bohatý na básnické prostředky (hlavně v podobě personifikace, přirovnání a epitet). U mnohých autorů tyto pokusy působí uměle, kýčovitě a pozérsky, ale Lenka Poláčková s jazykem zachází tak mistrně, že to u ní nečekaně funguje. Naopak se podle mě do knihy nehodily podrobné popisy násilí. S nimi to bylo naopak než u básnických prostředků, u některých autorů to funguje a k jejich příběhu a světu se to hodí, tentokrát ale ne a bez těchto pasáží bych se obešel (anebo by stačilo, kdyby nebyly tak podrobné). Po dočtení si možná řeknete, že to bylo předvídatelné, ale ruku na srdce, vážně bylo? A i kdyby, záleží na tom? Příběh je ve své podstatě jednoduchý, ale autorka ho umí podat tak, že to nějakým záhadným způsobem funguje, chcete číst dál a každý další krok je stejně nečekaný jako logický. A jako celek geniální. Přečtěte si Okamžik oběti a posuďte sami.“... celý text
— Matousmaria

---

Věk přízraků

„také jednoduché, dievčenské, teenagerské čítanie ..... veľmi milé čítalo sa to dobre, sympatické postavy, mierna romantická linka autorka veľmi dobre "rozprávala" takou tou zastaralou češtinou, proste používala výrazy z tej doby, to bolo celkom zaujímavé a milé a pravdepodobne si dala záležať aj na historickom opise Olomouca na prelome storočí príbeh sa celkom dobre rozbehol, námet bol fajn, ale ten koniec mi prišiel taký neprepracovaný, ako keby mu niečo chýbalo do vysvetlenia, do celkového toho waw efektu, že "porazili sme zlo", toto bolo veľmi jednoducho vyriešené“... celý text
— dikara

---

---

Okamžik oběti

„I kdybyste měli Okamžik oběti číst jen kvůli jazyku, tak si ho přečtěte. Pastva pro každou poetickou duši. Měla jsem příležitost do textu kecat, takže mi asi nepřísluší jej hodnotit hvězdičkově; nicméně je to pořád stejná jízda jako předchozí díly. Napínavé, syrové, a přesto poetické a romantické, v mnoha ohledech dosti svěží a pořád mě baví ty historické kulisy; tentokrát se tu řeší hilsneriáda, což je v dnešní době zase (bohužel) čím dál aktuálnější. Okamžik oběti posouvá sérii na o něco filozofičtější linii a mě to zkrátka děsně bavilo.“... celý text
— Adele02

---

Okamžik oběti

„Očekávání čtenáře kazí výsledný dojem... a někdy i samotnou četbu. Aneb moje recenze a komentář je čistě zaujatý a plný emocí (což jen málokterá knížka mě dokáže takto rozlítit xD) Přiznám se, hodně jsem se těšila na poslední díl. A doufala, že se slečná Káňová dočká šťastného konce (protože kdo z vás jí po přečtení dvojky nepřál zažít pohádkou romanci, okterých si doposud mohla jen číst?). O to větší zklamání, které mě málem donutilo knihu odložit, bylo, že si pan Leopold našel k sobě protějška, jenž byl nejen nemastný neslaný, ale většinu času se projevoval jako leklá ryba, do které někdo občas pustí elektrický proud a vrhne se vášnivě na vás (dobře, uznávám, možná trošku dramatické a nadnesené přirovnání, každopádně protějšek Leopoldův mě opravdu neměl čím zaujmout). Detektivní zápletka mě bavila moc a bylo hezké, že pro jednou staří bohové byli svým způsobem do děje přizvání bez nějakých větších obav. A samotné vyšetřování bylo perfektní! Líbilo se mi, že byly opět využitiy historické souvislosti, nastíněn život Židů v té době, opět byly krásně popsané i Leopoldovy pochyby a nabývající city... pominu-li fakt, že se společně s ním bylo opravdu velmi těžké zamilovat, když by tuto úlohu daleko lépe plnila jiná postava. Kdybych dala méně než tři hvězdy, byla bych k autorce nespravedlivá. Na druhou stranu víc dát nemůžu, protože ani epilog mě moc nepřesvědčil, že ti dva patří k sobě.“... celý text
— Kikulka97