• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Tam, kde nejsi - Lenka Sadílková

Elis má všechno, na první pohled určitě. Je mladá, má skvělou práci, záviděníhodný byt i úspěšného, všemi kolem oblíbeného přítele Dana. Jen by chtěla, aby tráv... detail knihy

Nové komentáře u knih Lenka Sadílková

Nelituju

„Vítám vás u dnešní recenze. Tentokrát se podíváme na druhou knihu této autorky, @mama.knihomolka, s názvem Nelituju. Já bych tímto chtěla Lence moc poděkovat za důvěru, přátelský přístup a hlavně za její trpělivost. Tato kniha vyšla Lence jako první a to přes Pointu. Na rozdíl od Tam, kde nejsi, jež je onou knihou, kterou jsem autorce již recenzovala a která vyšla v nakladatelství jako takovém. Protože jsem tuto knihu četla jako druhou, přestože ji autorka vydala jako první viděla jsem na ní mouchy, které v druhé knize nebyly. Takže, rozhodně musím pochválit autorčin posun v psaní, který je neskutečný. Dále nemůžu zapomenout ani na samotné téma. Jestli jste si někdo mysleli, že autor musí začít na nějaké romanťárně, než se pustí do tematu, které Lenka otvírá ve své druhé knize, tak ne, nemusí. Troufám si dokonce říct, že mě tato kniha právě tím, co se v ní nakonec objevilo vzala ještě o něco víc. Musím ale vytknout knížce jakousi neucelenost. V podstatě v ní skáčeme z jedné situace na druhou a i-když je nejspíše hlavním cílem vykreslení jednotlivých setkání, nevadilo by mi, kdybychom se dějem probírali postupně a nebyli na dovolené, pak najednou na oslavě a tak dále. Ale i přes tuto drobnou pro mě chybku se dá v pohodě přenést a příběh je pochopitelný a báječný. A to jak již zmiňovaným „problémem“, tak i božím kamarádem Leem, jehož necitlivost pro styl a kombinaci barev si prostě zamilujete. Kniha za mě nesla spoustu poučení a i-když by se na ní za mě dalo pár věcí vylepšit, dala mi opravdu hodně a doufám, že Lenka ještě něco napíše. Doporučila bych tuto knihu? Ano, rozhodně ano. A komu? Všem, kteří mají rádi tvorbu českých autorů, milovníkům příběhů, které vyvolávají emoce, všem, kteří mají rádi výrazné postavy, kterým nechybí humor a naposled těm, kteří mají rádi krátké knížky a těm, kteří si z knihy rádi něco berou.“... celý text
— Cteme_s_Terkou

---

Tam, kde nejsi

„Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na knihu další tuzemské autorky, @mama.knihomolka. Opět bych takto veřejně chtěla Lence poděkovat za poskytnutí knihy k recenzi. Nikdy jsem si upřímně nemyslela, že dojdu i k knihám s takovým tématem a poselstvím, ale přesto toho nelituju. My už se ale pojďme podívat na samotnou recenzi. Nevím, jestli autorka knihu psala podle svých zkušeností a myslím, že to ani vědět nechci, ale je až fascinující, jak trefně dle mého charaktery svých postav zastoupila všechny postoje, které se v této situaci mohou objevit i v reálném životě. Jak jsem již zmínila výše, na jejích postavách mě baví právě tato skutečnost. Dále moc oceňuji, že se autorka nebojí zabrousit i do takových témat, jaká se vyskytují v této knize. Přestože se v dnešní době otvírá již spoustu témat není úplně běžné najít knihu s něčím takovým. Cením tedy Lenčinu odvahu do toho jít. Dle mých informací ani další Lenčina kniha není úplně pro všechny a i-když je tomu tak musím říct, že se na její čtení těším. Důvod, proč mě kniha zaujala a bavila i přes toto téma spočíval hlavně v tom, jak realisticky autorka situaci dokázala vykreslit a to, že ji nedělala nijak nemožnou v reálném životě. Navíc konec neskončil tragicky, což ukazuje, že z jakéhokoli problému se dá dostat a že není slabost, když si necháme pomoct od druhých. Doporučila bych tedy tuto knihu? Rozhodně ano,.. A komu? Rozhodně komukoli, kdo hledá knihu s poselstvím a s poučením i do reálného života. Zároveň také lidem, kteří v knihách mají rádi lásku, kamarádství a pomoc. A také těm, kteří mají rádi trochu odvážnější hrdiny. Leni, ještě jednou moc děkuji.“... celý text
— Cteme_s_Terkou

---

Tam, kde nejsi

„Kniha je poměrně útlounká a rychle se čte. Tím ale bohužel výčet pozitiv končí. Už dlouho mě žádná hlavní protagonistka tak neštvala. Rozumím, že je těžké ze situace, ve které byla hlavní protagonistka odejít, ale zrovna toto na mysli nemám. Jedná se spíš o chování kolem (např. přehnaná reakce na to, že se Maxim baví údajně dlouho s barmankou apod.).Děj samotný se od cca 2/3 do konce vlekl a může to čtenáře svádět k přeskakování textu, kde ale opravdu o nic nepřijdete v rámci děje). #prvniprectenaknihavbreznu2024“... celý text
— Lily101

---

---

Tam, kde nejsi

„Tam, kde nejsi má krásnou obálku! :) Navíc je to čtivý příběh s krátkými kapitolami, kdy vám příběh utíká přímo pod rukami. Hned jsem si jej oblíbila! :) Hlavní hrdinka Elis mi byla od začátku sympatická. Některé vlastnosti jsme měly navíc i podobné. Akorát měla chudera tu smůlu, že měla po svém boku toho nesprávného může.. Stejně sympatický mi byl i Max! S ním se člověk rozhodně nenudil a i on dokázal v mnohém překvapit :) Nejhorší postavou v příběhu za mě byl Dan. Pro takového člověka není nic ani nikdo dobrý.. Musím říct, že i přesto, jak jsem měla plán ve čtení, nepodařilo se mi jej splnit. Jakmile jsem se začetla, nedalo se to odložit a emočně nabitý příběh mi doslova utekl. Konec mě mile překvapil a klidně bych jej snesla i delší! :) Za mě jedno velké doporučení k přečtení! :)“... celý text
— Mišule_11

---

Tam, kde nejsi

„Elis má život, který by jí každá žena mohla závidět. Je mladá, finančně zaopatřená, s přepychovým bytem a úspěšným přítelem Danem. Max je romantik se srdcem na dlani. Mohl by bez problému ženy střídat jak ponožky, ale on věří, že jednou potká tu pravou a čeká. Když se jednou v noci střetnou jejich pohledy, změní se životy jich obou. Max se té noci zamiluje do jejích pomněnkových očí a křehkosti. Elis té noci zase pozná, co v sobě skrývá Dan, když není po jeho. Otevřou se Elis oči dřív, než bude pozdě? Kniha je střídavě vyprávěna v ich formě z pohledu Elis i Maxe. Kapitoly jsou krátké, takže vám čtení rychle odsýpá a navíc se velmi dobře čtou. Obě postavy jsem si okamžitě dokázala oblíbit. K Maxovi jsem povahově měla určitě blíž, zároveň mi ale ze začátku přišel možná až moc urputný. V některých situacích jsem se bála, aby se to spíš neobrátilo vůči němu, protože pro Elis to byl cizí člověk mnohem déle, než ona pro něj. Kniha zpracovává velmi věrně vážné téma domácího násilí. Elis se dlouho utápěla v představách, že Dana vždy vyprovokovala ona, že si za to může sama. Hledala chyby sama v sobě, ne v něm. Opakovaně mu dávala šance, odmítala Maxovu pomoc, protože se Dan přece omluvil a skoro to bylo jako dřív. Jenže vždy jen na chvíli. Myslím, že bych se nezlobila, kdyby měla kniha ještě o pár desítek stran víc, aby šel příběh v některých momentech ještě více do hloubky. Závěr knihy mě uspokojil, jen v reálu by nejspíš skončil přesně opačně. Každopádně kdyby byl svět spravedlivý, každá žena, která si prošla, prochází nebo bude procházet tím samým, co Elis, by měla dostat šanci potkat svého Maxe.“... celý text
— adela.hol