Lily101 komentáře u knih
Velká čtecí krize cca v polovině knihy, sdělení, které nedává smysl (Jak se mohla Sarah dívat na moře? str. 194 poslední odstavec a str. 241 odst. 4 poslední věta), poměrně předvídatelná zápletka (min. Vás napadne, co když je to možnost, jak se to stalo)…to jsou důvody, proč snižuji hodnocení.
Jinak byla ale kniha naprosto boží a mohu jen doporučit (tu čtecí krizi stojí za to překonat).
Fajn kniha pro nastávající rodiče, byť jako bezdětná a netěhotná neposoudím, na kolik je kniha pravdivá. Avšak věřím, že kniha může být dobrým pomocníkem nastávajícím rodičům v těžkých časech (tzv. obdobích) a současně je místy trošku odstrašující pro bezdětné netěhotné ženy a bezdětné muže, kteří aktuálně (stále) nečekají potomka.
Je hodně knih na Databázi knih, které jsou stylem komiksu a nikdo jim za to neuděluje snížení počtu hvězdiček jen pro jejich formu. Autorka si vybrala styl, jaký si vybrala a evidentně jí sedí, tak rozhodně nebudu snižovat hvězdičky jen proto, že je to spíše obrázková kniha (je to komiks, proto tomu tak je) a že si autorka zvolila formát/žánr, jež ji baví. Navíc styl podání může být ideální pro rodiče malých dětí, jež se nevyspí a i přesto si chtějí něco dozvědět/přečíst.
Jsem překvapená, že se kniha nečetla nejlépe. Byť originální námět, jak knihu členit, lze ocenit, ale následně je stejně v rámci kapitol uvedeno něco, co s celkovým tématem nesedí. Strana 44-45 se věnuje rozboru písně, když je v samotném závěru zmíněno na straně 121 odst. 2 knihy, že nic složitého se v textech hledat nemá.
Čekala jsem něco víc čtivého a strukturovanějšího, ale co je podstatné, informací o Freddie Mercurym jsem se dozvěděla dost. Tak nějak jsem čekala, že kniha bude pro děti s ohledem na množství obrázků v textu, ale není tomu tak. Doporučila bych ji teenagerům a to až tak od 17 let.Grafika je velice zdařilá, ale to úplně do hodnocení nespadá, neb se primárně kniha posuzuje dle textu.
Kauza přístupu "Polska" k potratům proběhla médii již před nějakou dobou. Mi vlastně na knize vadí dvě skutečnosti: 1) na mě kniha působí stylem, že ženy prošly kolem muže a otěhotněly (tj. vůbec nijak nemohly své těhotenství ovlivnit, což není pravda), 2) je to komiks, dle je ale větší množství obrázků bez textu, než s textem.
Rozumím, že se žena může dostat do situace, kdy "neplánovaně" otěhotní, ale současně když dítě nechci, tak dělám vše proto, aby se tak nestalo, ne? Na druhou stranu netuším, jaký mají polské věřící ženy přístup k antikoncepci a současně si tyto ženy musí projít peklem, tak proč jim to ještě dělat těžší? Kdo jsem, abych je mohla soudit? Avšak příběh "Potrat za časů pandemie" je příšerný v tom, jak hlavní protagonistka "strká hlavu do písku", až věc zajde moc daleko. Za mě nejsilnější příběh je "Možnosti" a dost děsivý je "pojednání" o domácích potratech.
Obecně knihu hodnotím kladně a autorce tleskám za odvahu.
Jste absolventem/absolventkou právnické fakulty a poprvé v životě se setkáváte s právem IT? Pracujete v oblasti IT a potřebujete znát právní aspekty? Nebo Vás prostě jen zajímá právo a IT? Pak je tato kniha právě pro Vás!
Kniha obsahuje praktické poznatky cenné jednak pro právníky (hl. vůči častým problémům IT profesí a také pro částečné pochopení činnosti IT profesí), jednak pro IT specialisty. Navíc obsahuje i příklady, které lze snadno uvést ve smluvní dokumentaci (pro IT specialisty: samozřejmě bez zohlednění specifik, které jste si domluvili s protistranou, tudíž částečně si je stejně musíte upravit sami).
Závěrem jen upozorňuji na to, že kniha byla vydána v roce 2021, a tudíž je s ohledem na neustálou dynamičnost právního řádu v důsledku novel právních předpisů již v některých informacích zastaralá. Avšak většina informací je stále aktuální.
Kniha se zajímavým hlavním tématem, ale bohužel prakticky nevyužitá. Tři čtvrtiny knihy pojednávají o prakticky "notorietách", které každý vystudovaný právník zná a poslední část knihy sice naplňuje očekávání z knihy (dozvědět se něco praktického k tématu), leč s ohledem na rozsah stran vyčleněných k pojetí problematiky, velice stručně a zkratkovitě napsáno. U cca dvou odstavců jsem musela číst dvakrát, s ohledem na kostrbatost sdělení, ze kterého nejsou jednoznačné zdroje či myšlenky vedoucí k danému závěru, poněvadž je vše sděleno v jedné větě, aby se ušetřil prostor z hlediska textu.
Podtrženo, sečteno: Zklamání. Ano, pár podnětných informací jsem se z knihy dozvěděla (cca dvě), ale vlastně chyběl podklad k tomu, aby byly využitelné v praxi a čtenář se musel hodně zamyslet nad úvahami pisatele, aby pochopil aspoň trochu, jak autor k úvaze dospěl. Avšak i tak není úplně vhodné takto získané informace v praxi použít, neboť není to nikterak podloženo či rozvinuto.
Přála bych si mít takové přátelství, jako mají protagonistky mezi sebou. Bohužel jsem letos dostala, metaforicky, kudlu do zad od “kamarádky, od níž bych to nečekala.
Kniha je za mě příjemná oddechovka a moc bych si přála, aby vztah mezi Bořkem a Františkou mohl v takové podobě probíhat běžně i v životě.
Za šíleně kýčovitý závěr (SPOILER: u Beáty a Matěje, KONEC SPOILERU) a neuvěřitelnou “hloupost u tak chytrých kamarádek (SPOILER: Neplánovaně otěhotnět? To jako vážně? A ještě aby nejedné nedocvaklo, že je asi těhotná? Za mě nereálné, obzvláště s ohledem na věk protagonistek. KONEC SPOILERU.) je bohužel na odebrání půlhvězdičky.
Nečetla jsem první díl, neb jsem o něm nevěděla (knihu jsem měla na doporučení). Ale druhý díl byl perfektní i bez znalosti prvního.
Kniha je mimořádně čtivá, napínavá, s nádechem tajemna a thrilleru, psychologického dramatu a i na romantiku dojde (pokud nejste romantická duše jako já, tak nebojte, nebudete se nudit a knihu kvůli kýčovité romantice neodložíte - protože nic takového tam není, láska v knize je přiměřená a snesitelná).
Kniha je prostě velmi laciná snůška všeho možného, jen aby byl příběh aspoň trochu zajímavý. Začíst jsem se začetla, ale je to na mě moc plytké. Avšak jako odreagování dobré a zase nelze mít autorce za zlé, že má lehký styl psaní, který se čte rychle, byť kniha nemá přidanou hodnotu, jež jako náročný čtenář vyhledávám.
#prvniprectenaknihavprosinci2024
Musím uznat, že jsem překvapená tak nízkým hodnocením některých recenzentů pode mnou. Samozřejmě ne každému každá kniha sedne, ale za mě je kniha snad nejlepší knihou, kterou jsem kdy od kteréhokoliv japonského autora četla.
Každý pocházíme z jiné kultury a s tím se pojí poměrně hodně věcí. Když jsem četla japonské autory, tak texty byly vesměs rozevláté, děj pozvolný a občas bylo těžké se napojit (jiná mentalita). Možná jsem měl jen smůlu na výběr a tato kniha tomu nasvědčuje.
Mimořádně čtivé, plné mouder (které zbožňuji), dávající naději čtenáři a současné autor skrz knihu otvírá oči čtenáři, hlavní protagonista blízký mému věku (možná i proto na mě kniha zapůsobila víc, než na jiné a jsou tak zde i negativní recenze), zamyšlení nad životem a jaké by to bylo, kdyby ze světa určité věci zmizely.
Jediné co, tak mě mrzel závěr (SPOILER: Zůstal za mě otevřený a to, na co jsem čekala, se tak nestalo, protože přišel konec knihy. KONEC SPOILERU), ale to je plně v režii autora. Nepíši, že se vším souhlasím, ale je to kniha japonského autora a opravdu jsem nečetla knihu právě z Japonska, která by mě tak oslovila, byla extra čtivá a inspirovala mě na cestě životem.
Velmi čtivá kniha, na kterou si ale musíte najít čas, neb se nedá číst na posezení, ale přemýšlíte nad ní. Za mě spousta myšlenek inspirativní, s některými názory autora jsem souznila, s jinými nikoliv. Mizerné množství překlepů; chápu, že autor sám už prostě ty chyby vidět nemůže, ale knihu přeci pak někdo ještě kontroluje, než se vydá, ne? Příp. by to chtělo požádat někoho, ať po dopsání knihy před jejím zasláním k vydání pročte. Jinak ale super kniha, kterou doporučuji všemi deseti.
Tato kniha je zajímavým příkladem, že i už poměrně běžný námět může být hodný přečtení.
První knihu tohoto druhu jsem četla ještě jako mladší teenager a dotkla se mě mnohem více. Je sice psána banálněji (také doporučený věk je nižší, než by byl u této knihy), ale prostě mě zasáhla víc a i v nynějším věku má své kouzlo. Tak pokud Vám jde o toto téma, doporučuji knihu “Dívka s pomeranči.
V celé knize mi vadilo chování Ully, která mj. myslela jen na sebe. Hodně nepříjemná postava a pouze výjimečně se při čtení knihy setkám s tak nepříjemnou postavou, že ji nemohu vystát a štve mě tak, že mi, obrazně napsáno, zvyšuje krevní tlak.
Překlep na straně 121 hned v prvním odstavci (tak jel v autě nebo ve vlaku?) budu považovat za chybu v psaní (či překladu) a jen na ni upozorňuji, ale součástí hodnocení není.
Kniha je poměrně čtivá, těžší na čtení (kvůli ústřednímu tématu), ale ve mně mnohem víc rezonovala a rezonuje kniha “Dívka s pomeranči, jež je sice psána jednodušším jazykem (leč použití banálnějšího vyjádření vyžaduje mnohdy mnohem více zkušeností a je to o hodně těžší, než napsat “rozšafný text), ale obsahuje hlubší myšlenky než v této knize, neobsahuje postavy s nevhodným chováním a je tak nějak důstojnější (k přístupu k hlavnímu tématu s respektem).
Za mě dechberoucí a nejlepší próza, co byla minimálně za posledních deset let vydána.
Jsem opravdu mile překvapena, jak hodně mě kniha zasáhla a zvažuji i její pořízení. Ony ty básně nejsou vždy básněmi v pravém slova smyslu, ale ten obsah…ten mě totálně zasáhl a pohltil.
Vůči rozvláčnému prvnímu dílu, coby debutu autorů, je tento díl svižný, ale napřed se musíte prokousat cca 100 stranami. Opakované vysvětlování již dříve uvedeného (v samotném textu knihy v předchozí kapitole) se objevuje i zde, místy mizerný překlad (kdo říká kabelce kabela, rozpor ve věku pachatele /str. 17 - v prvním odstavci se píše o 34 letém muži a v pátém odstavci téže strany o 40 letém/ + občasné překlepy apod.) a závěr je rozvleklejší (tj. určitě by šlo napsat vše podstatné a knihu o cca 30 stran zkrátit, čímž by se i stala napínavější - ale to je jen úvaha, která není součástí hodnocení - třeba byli autoři nuceni knihu napsat o určitém počtu stran).
Třetí díl byl prostě nejlepší co do svižnosti, napínavosti a čtivosti. Bohužel jsem jej četla jako první a tak ostatním čtenářům mohu s klidným srdcem doporučit třetí díl a příp. také díl druhý (ale zde je třeba znalost prvního dílu, který je způsobilý přivodit čtenářskou krizi svou rozvleklostí).
Naprosté zklamání. Četla jsem napřed omylem třetí díl (viděla jsem knihu ve volném výběru v knihovně a netušila jsem, že je součástí série) a ten byl neskutečný. Kniha byla tak čtivá, že se od ní nedalo odtrhnout. Napětí bylo napříč celou knihou. Ani jedno se však o této knize napsat nedá.
Děj se vlekl, objevilo se pár zdvojených informací (např. čtenář se informaci dozví z jednoho rozhovoru mezi policisty a následně si danou informaci znovu jiní policisté předávají apod.). Prvních cca 120 stran nuda a vlastně je napínavých jen posledních cca 50 stran.
Uděluji dvě obligatorní hvězdičky za snahu autorů i celého týmu vč. překladatele do českého jazyka (neb třetí díl stál za to a bez prvního by přeložen nebyl). Kdybych uměla dánsky, tak bych možná měla i pár podnětů k překladateli (např. poněkud kostrbaté věty a slovní spojení), ale dánsky neumím a tak důvěřuji překladateli, že je překlad obdobný dánskému originálu.
Netušila jsem, že je kniha sérií a proto jsem začala hned posledním dílem. Který byl ale famózní. Akce prakticky od počátku a děj napínavý po celou dobu knihy (a to má kniha přes 400 stran).
Kniha je fajn, ale za mě byly informace velmi kusé a spíš popisné. Na jednu stranu chápu, že je to business (tudíž se může očekávat příliv nových klientů), na druhou stranu jsou terapeuti vcelku vytížení (tudíž autor knihy je pravděpodobně zahlcen prací). Ale myslím, že pár konkrétnějších tipů pro lidi, kteří mají zájem svůj problém řešit, dokud je miniaturní, by nebylo na škodu.
Oceňuji osvětu v podobě, že existuje pomoc v akutní fázi, na níž nebude člověk čekat půl roku (tento mýtus v laické části populace opravdu existuje). Dále příklady, jak vést komunikaci a vyvarovat se tak hádkám. Moc bych si přála, aby každý věděl, že existuje více úhlů pohledu a nejednal na základě svých (mnohdy) mylných domněnek. Např. když Vás napadne přítel a kamarádka zasáhne proti Vám, protože se domnívá, že jste jej napadli první, ačkoliv to není pravda. Bohužel se obávám, že takoví lidé nebudou tuto knihu číst, ale bohužel věřím, že jich je opravdu hodně a svět není černobílý.
#prvniprectenaknihavlistopadu2024
Naprosto dokonalá kniha. Většinou nečtu knihu dvakrát, ale když už se to stane a navíc vím, že ji nečtu v životě naposled, tak to už je co říct.
Kniha byla čtivá a dokázala zaujmout. Bohužel jsem našla jednu právní chybičku, což vedlo k tomu, že jsem začala pochybovat, zda mohu informacím v knize věřit, ale vyhodnotila jsem, že šlo nejspíš jen o překlep a s takovým přístupem knihu dočetla. Informace o sametové revoluci jsme se ve škole učili trochu odlišně, ale možná byla na vině škola. Závěrečné rozhovory mě nenadchly tak, jak jsem očekávala, což je ale spíše můj problém, neb jsem si dovolila jako čtenář něco očekávat (tedy to, že rozhovory budou stát za to a pamětníci mají velmi přínosné a specifické zážitky z doby, o které pojednává kniha).