Nové komentáře u knih Leslie Parry
Chrám divů
„čtenář AdamMez už napsal vše podstatné, Chrám divů je milá oddechovka, opravdu takový pohádkově upravený Irving, určitě by měl velký úspěch ve filmové podobě pro YA, tipuju, že Parryové zůstane tzv. autorkou jedné knihy, do níž soustředila všechny své sny a zájmy (viz její web)“... celý text
— los
Chrám divů
„Škoda, že se této knize nevěnuje více pozornosti. Podle anotace jsem sice čekala něco úplně jiného, příběh byl však plný zvratů, překvapení a emocí. Sledujeme tři dějové linky, tři osudy hlavních hrdinů - Odile podnikající výpravu za hledáním svého dvojče, Sylvana, který našel v latríně novorozeně a Alphie, jež se probudila v ústavu pro choromyslné - jejichž osudy se nakonec přeci jen spojí. Nejvíce mě bavila linka Alphie, která pro mne byla největším překvapením a vzbuzovala zároveň nejvíce emocí.
Autorka si záměrně vybrala pro knižní postavy ne zcela pohodové profese (od funebráka až po nočního vybírače latrín) a ukazuje tak New York 19. století v poměrně nelichotivém světle. Jedním z témat je i hledání (genderové) identity a svého místa v životě.“... celý text
— azur
Chrám divů
„Dlouho se mi nestalo, že by mě kniha takhle překvapila. Chrámu divů se to ale podařilo tak, že jsem na text chvilku zírala s otevřenou pusou. A nehrálo v tom roli jen to, že Odeonky si pořizuju bez toho, abych si četla, o čem mají být (protože jsou skoro vždycky skvělé). Bylo to příběhem, který byl obyčejný - a pak se všechno změnilo a dostalo nový smysl a já se nemohla odtrhnout, dokud mi nedošly stránky. Opravdu úžasné!“... celý text
— chodícírohožka
Chrám divů
„J. Irving pro dospělé, zcenzurovaný o jeho pokroucenou představu, že spolu všichni musí neustále souložit. Parry jako náhradu tohoto „nedostatku“ předkládá otázku lidského sebeurčení a důstojnosti prezentovanou na široké škále postav vytržených z bezpečné bezejmennosti svými více či méně viditelnými odlišnostmi či zkrátka nevydařenými životními osudy. Na druhou stranu stejně jako si nebudeme nalhávat, že by J. I. měl mít jakoukoliv intelektuální hodnotu pro postpubertální čtenáře, nebudeme ani u této knihy zastírat, že autorka často sklouzává k senzačnosti, až mírné fantastičnosti, že zneužívá samoúčelně naturální scény, a že místy nejde o nic jiného než o intelektuálněji navoněnou detektivku. Jenže ta kniha je taky fakt dobře napsaná, a i když se můj vnitřní pečlivě hýčkaný intelektuální snob vzpouzí a zároveň intenzivně stydí, přiznávám, že mě to hrozně bavilo. Bavilo mě to tak moc, že odpustím všechnu krev kapající z kufrů, odříznuté jazyky, snové bloudění katakombami i všechnu tu úplně zbytečně rozepsanou šikanu chovanek blázince, a budu se vší silou soustředit na tu myšlenku, že oškliví, divní a odpudiví nejsme v objektivní skutečnosti ale jen v očích ostatních. Doufám, že s tímhle smířlivým přístupem neskončím nakonec u čtení porevolučních Páralovek.“... celý text
— AdamMez
Chrám divů
„Velmi zajímavá kniha. Začátek je velmi pozvolný, vše se odehrává velmi pomalu, ale příběh postupně graduje a konec je velmi napínavý. Hlavní postavy jsou všelijaké a upřímně se mi k nim nepodařilo najít cestu, nicméně jsem jim fandil. Největší plus dávám autorce za její představivost, popisy prostředí (velmi naturalistické), ale i za styl psaní.“... celý text
— capricorn__
