• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Linda Evans

Světy Honor Harringtonové

„První dvě povídky se týkají vztahů mezi lidmi a stromovými kočkami, takže se po povídce o Stephanie Harringtonové (první povídková sbírka), která tento národ inteligentního sfinžského druhu objevila, dozvíte další podrobnosti o kočkách. První povídka se odehrává jen pár měsíců poté, co byly stromové kočky lidmi objeveny. Řeší se zde, zda lidé a kočky pohlížejí na chování „zlých“ tvorů stejně. Druhá povídka je pak z pozdější doby, jen pár desítek let po (přirozené) smrti Stephanie Harringtonové, kde je hlavním tématem adoptování prvního Wintona stromovou kočkou, právní postavení koček v Mantichoře a řešení otázky delšího žití stromových koček oproti lidem, kteří zatím neobjevili kúru prodlužující život. Třetí povídka je o usednutí Alžběty III. Wintonové na trůn po otci, který zemřel náhle během nehody při sportování. Alžběta však nevěří, že se jednalo o nehodu a požádá svého budoucího manžela, aby okolnosti nehody sám vyšetřil. Ve čtvrté povídce se objevuje Susan Hibsonová, ještě jako dítě, která je zachráněna Honor Harringtonovou při přírodní katastrofě. Už v tomhle věku však Susan vyvíjí značný zájem o vesmírné námořnictvo. (Pokud vám její jméno nic neříká, tak je velicím důstojníkem mariňáků na Honořině lodi Niké.) Poslední povídka je pak spíše jen do počtu. Přestože se jedná o jedinou povídku, kde se řeší válka mezi Mantichorou a Havenem, je také nejslabší. Jejím hlavním záporem je, že je těžké se zorientovat, kdo stojí na které straně konfliktu. Samotné střetnutí dvou znepřátelených stran pak působí jako zcela bezvýznamné. Ani jsem neměl potřebu hlavním hrdinům fandit. Nevystupuje zde ani žádná známá postava (alespoň nemám pocit, že bych nějakou postavu znal).“... celý text
— Hadati

---

Světy Honor Harringtonové

„Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Odbočka k povídkám číslo dva: Světy Honor Harringtonové Povídky jsou dobrou věcí, hezky nám doplňují děj, ukazují historii, nebo uvádí nové postavy a zápletky. Bohužel také mají občas kolísavou kvalitu, od nudnějších kousků po legendy hodné zapamatování. A tady bohužel žádná z těch legend není. Zatoulánek je historickou jednohubkou z počátku vztahů mezi lidmi a stromovými kočkami. Pro celou sérii nedůležitý, vcelku ale zábavný. Královnin gambit stručně doplňuje kapitolu ze života královny Elizabeth a vyjasňuje i její nedůvěru k Havenu. Důležitý dílek, ale není potřeba ho číst někdy znovu. Svízelná cesta domů je jednou z kapitol Honořiny služby před první knihou. Velmi příjemná svým odlišným prostředím, pomáhá doplnit legendu o Salamandrovi. A také ukáže pár známých jmen. Přepad je o válce na nedůležité planětě. A stejně tak nedůležitá se mi jeví i tato povídka. Asi žádná z nich neláká k opětovnému přečtení, jsou to ale použitelné střípky tohoto světa. Kapitán Kobalt, RHN“... celý text
— Kobalt

---

Zmizelá dáma

„Klasický případ sňatkového podvodníka, pěkně se to četlo, pouze konec byl opět useknutý na půl stránky, jak je to zde zvykem.“
— Aghatte

---

---

Zmizelá dáma

„Nebylo to tak špatné.“
— MinaHawke

---

Světy Honor Harringtonové

„Druhá povídková sbírka - a já si nemůžu pomoci a hned zmínit, že první byla lepší. Ano, stromových koček není nikdy dost a je jasné, že pokud si hostující autoři mohou vybrat, o čem psát, vyberou si toto všestranně dokonalé stvoření. No považte - lidstvo miluje kočky jako takové, a teď má navíc možnost mít inteligentní kočky, které vám zlepšují náladu emocionálním poutem, a nadto když už kočku máte, jste oficiálně mentálně "výjimečný" jedinec a můžete mít ze sebe dobrý pocit. Obecně jsem měl mnohem radši rozšiřování světa spíše co do prostoru než co do historie - velmi se mi líbila povídka z první sbírky, odehrávající se dokonce v Solárním svaze, a nic takového se bohužel neobjevilo. Proto název "Světy Honor Harringtonové" je trochu zavádějící; kdyby se to jmenovalo "Historie stromových koček", aspoň bychom věděli, na čem jsme.“... celý text
— Claudius