Luděk Kozlovský

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih
Vzpomínky na Cetviny
Vzpomínky na Cetviny
Proryvy - útěky na státní hranici ČSSR s Rakouskem
Proryvy - útěky na státní hranici ČSSR s Rakouskem
Útěky přes jižní hranici 1987-89
Útěky přes jižní hranici 1987-89
Kronika pohraniční roty Žofín
Kronika pohraniční roty Žofín

Nové komentáře u knih Luděk Kozlovský

Proryvy - útěky na státní hranici ČSSR s Rakouskem Proryvy - útěky na státní hranici ČSSR s Rakouskem

„Pan Kozlovsky napsal knihu s celkem reálným pohledem v takové podobě , jak situace tenkrát vypadala, bez nějakých emočních politických aspektů a bez cíle pošpinit dobré jméno pohraniční stráže za každou cenu, tak jako to dělal mistrně svého času pan Pejčoch a zřejmě i pan Navara, kdy pak tyto knihy od těchto autorů ztrácejí na reálné historické hodnotě . Ani já si neumím představit pohraničníka střílejícího na rodinu s dětmi, nicméně o problamatiku PS se vlivem "profesionální deformace" velm i a dlouho zajímám a neznám v historii PSjediný takovýto případ, maximálně snad a to ještě možná zadržení s použitím varovných výstřelů do vzduchu jako výstrahy. Proti diverzantům, kolaborantům, zločincům či jen dobrodruhům, kteří se pak mnohokrát, když se jim útěk zdařil, ještě rádi vrátili, ano. Ale vždy měli možnost volby se rozhodnout. Mistrovské dílo, jakkoliv se můžou zdát některé útěky podobné a fádní.“... celý text
— Norris

Proryvy - útěky na státní hranici ČSSR s Rakouskem Proryvy - útěky na státní hranici ČSSR s Rakouskem

„Docela zajímavá kniha, byť jednotlivé proryvy jsou někdy dost podobné a jejich popis dost často zabrušuje do stylu úředního záznamu nebo protokolu, také jsem někdy dost tápal v zkratkách, které jsou zde zhusta užívané, ale bez vysvětlení, nicméně po chvilce přimýšlení jsem je většinou rozluštil. Spíše jsem se ale zamýšlel nad morální stránkou celé věci, je mi jasné, že autor jako bývalý pohraničník a fanda PS má na věc svůj úhel pohledu, a neberu mu ho, také chápu, že ti kluci na hranicích prostě museli vykonávat rozkazy, ale trochu mě mrazilo při autorově předmluvě, že pohraničníci měli povinnost (pokud selže vše ostatní) použít na narušitele i zbraně, což bych ještě chápal při nějaké přestřelce (uprchlý zločinec, zběh a podobně), ale představa, jak pohraničníci střílí na například na rodinu s dětmi, která se snaží emigrovat do ciziny... tyto případy však autor nepopisuje, resp. pomíjí, vybral takové, kde se víceméně (kromě průšvihu hlídky, že jim někdo prošel) nic nestalo. Prostě, v porovnání třeba s knihami L. Navary, který se věnuje skutečně všem aspektům narušení státních hranic včetně opravdu tragických příběhů, mi přišlo, že L. Kozlovský se snaží Pohraniční stráž vykreslovat v mnohem idealističtějším světle a její temnější stránky poněkud pominul. Nicméně, jak jsem již napsal, nemám mu to vzhledem k jeho profesionální deformaci zase tak za zlé, a celou problematiku je také samozřejmě nutné vnímat v kontextu tehdejší doby.“... celý text
— pavel80

Přejít na knížky autora