Lydia Lunch

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Budu dělat za drogy

Máš-li hlad, tak ho hlaď

Paradoxia

Krvavá stopa

Nové komentáře u knih Lydia Lunch

Budu dělat za drogy

„Na první pohled nesourodá ale velmi zajímavá a většinou působivá sbírka vzpomínek, příběhů, myšlenek a rozhovorů jedno tvořivé duše. Syrové, drsné, zábavné, nepříjemné, pestré jako sám život, z něhož slova a věty knihy vzešly. Vlastně nevím, co k tomu říct. Dá se vůbec? Tohle se prostě dá jen vstřebat a někde uvnitř se snažit potlačit prudký pocit, že se mi to vlastně líbilo. Ze čtyř částí jsou nejsilnější a nejzajímavější závěrečné rozhovory s různými osobnostmi, třeba i s těmi, jejichž díla znám, ale je samotné vůbec. „A kromě toho, Smrt je v ě č n á… Život… bez ohledu na to, jak moc se mučíte, nebo zda dovolíte ostatním, aby vás postavili na pranýř a přibili ke kříži, je zatraceně krátký. Do hajzlu… mořský želvy žijou dýl.““... celý text
— eraserhead

Paradoxia

„Že je Lydia Lunch "Drsoň" jsem pochopil už z poslechu její hudby, ať už sólové, nebo realizované ve spolupráci se jmény jako Nick Cave, Michael Gira, Rowland S. Howard, Sonic Youth, Henry Rollins, Foetus, Alan Vega, X a dalšími, většinou punkovými, nebo silně avantgardními jednotlivci, či bandami. S její literární tvorbou jsem se však setkal až nyní, prostřednictvím této skromné "autobiografie". Pár drsnějších knih jsem již v životě přelouskal, ale Lydia (snad ji tak mohu oslovovat, je přesně o měsíc starší, než moje maličkost) mě občas slušně rozhodila. Ať už popisovanými situacemi, nebo zvoleným slovníkem. "Červená se, červená ..." zpívá se v jednom pradávném šlágru a myslím, že i moje tvář občas splývala s výrazně rudou obálkou této knížky. Mimochodem obálkou velmi povedenou. Přesto nejsem nijak pohoršen. K příběhu, popisovaným situacím i prostředí, ve kterém se autorka pohybuje, se snad jiný slovník ani použít nedá. Je-li však některý ze čtenářů, či čtenářek příliš stydlivý, měl by se této knize i autorce raději vyhnout. Pokud Vás při četbě neruší zvuková kulisa, doporučuji nějaké hudební album Lydie Lunch. Třeba lehce kompilační "The War is Never Over" z roku 2021. I přes drsnost, neučesanost a surovost příběhu, neváhám udělit plné hodnocení. Zaslouží si to.“... celý text
— jerisno

Budu dělat za drogy

„výborná kniha nic pro citlivé jedince“
— ozzak