Lynn Cullen
americká, 1955
Nové komentáře u knih Lynn Cullen
Mrs. Poe
„Vzhledem k okolnostem i koncům velmi toxický a nakažlivý vztah, řekla bych...
Precizní čeština, paráda.“
— iceVS
Mrs. Poe
„Začátek zaujal uvedením do situace poměrně moderním stylem, ale od poloviny je to starosvětská červená knihovna: autorce jsem kvůli jejímu romantizujícímu stylu přestala v průběhu rychle věřit, i po přečtení faktografického doslovu, který mne v polovině knihy jediný dokopal k tomu ji dočíst.
A poslední stovka stran byla čirým utrpením, jen těch pohledů střetávajících se, zaklesnuvších se, propalujících, ba dokonce sežehnuvších toho druhého, o stavu jiných částí těla ani nemluvě, tedy srdce se zastavovala a kolena podklesávala... Fuj, i bez toho bylo líčení vztahu paní Osgoodové a pana Poea prostě neuvěřitelné, ani jeden mi v podání autorky k srdci nepřirostl, stejně jako jsem si do konce nemohla zvyknout, že by ho ona i ve svých myšlenkách zarputile označovala Pan Poe).
Těšila jsem se, že se - aspoň bokem - seznámíme s tvorbou obou spisovatelů, ale celou knihu nás provází výhradně Havran a na samém konci je přičiněna jediná báseň Frances Osgoodové. A jednotlivé zmínky mihnuvších se významných postav tehdejší doby (Melville, Alcottová, Hawthorne, Cooper za spisovatele, z dalších diametrálně odlišných třeba Astor, Morse, a nejživotněji připomenutý všudypřítomný Barnum) moc nenapravil dojem z málo propracovaného historického pozadí, působily spíš jako vhodně vybraný kompars. Manhattan byl také jen mírně nastíněn - teprve vznikala 17. ulice, za ní byla divočina v polovině 19. století, ale bouřlivý rozvoj města již započal.
Takže z počáteční spokojenosti zbyla nechuť a pocit ztraceného času - slibovaná tajemnost až thriller se taky moc nedostavily, titulní paní Poeová (Virginia, Sissy, Poeova sestřenice, kterou si vzal v jejích 13 letech) je líčená hodně prvoplánově.
"Ve skutečnosti pořád pochybuji. Jako každý myslící člověk. Na každou otázku existuje tolik různých odpovědí."
"Musíte mít problémy v církvi."
"Astor si nenadělal jmění na medvědech a bobrech, nýbrž na opiu, které kupuje od Číňanů."
"Pan Astor obchoduje s opiem?"
"Kdykoli vidíte takové bohatství, můžete předpokládat, že si někdo ušpinil ruce. Ke světcům jmění nepřichází."“... celý text
— soukroma
Mrs. Poe
„Knihu jsem dlouho měla doma koupenou, protože mám ráda Poea a tak mě námět zaujal, konečně jsem se k ní dostala. Velká očekávání jsem neměla, ale nakonec jsem se začetla a druhá půlka už mi utíkala a zajímalo mě jak to dopadne. Ztrácela jsem se v tom co jsou fakta a co fikce, ale asi to tak má být. Jako oddechovou lehkou četbu určitě doporučuji, prostě romantika.
Čtenářská výzva 2020: Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání.“... celý text
— Romanka89
Mrs. Poe
„Je to už hodně dlouho, co jsem si tuto knihu chtěl přečíst, a až teď se mi znovu připomněla, když jsem ji náhodou objevil v levných knihách.
Bylo zvláštní tuto knihu číst. Během čtení jsem měl pocit, že čtu klasickou četbu, ale za to nejspíše může téma, prostředí a doba, ve které se tato kniha odehrává. Co mi v knize ovšem chybělo, byla gradace. Příběh vůbec neeskaloval a autorka se dlouho zabývala počínajícím, tajným, vztahem mezi Frances a Edgarem. Já navíc té historické romantice nerozumím, protože nikdy nedokážu rozpoznat, z jakého důvodu se do sebe hlavní aktéři zamilovali.
Rozhodně to není špatná kniha. Příběh byl dobrý, rozhodně bylo zajímavé nahlédnout do ponurého života Edgara Allana Poea a dozvědět se o něm i mnoho nového. Jen to není kniha úplně pro mě. Jinak ale doporučuji. :)“... celý text
— danielosbourne
Mrs. Poe
„Tato kniha mne trochu zklamala a skoro s nechutí jsem ji dočítala. Možná jsem měla jinou představu.“
— surikata246
Lynn Cullen - knihy
| 2015 |
 Mrs. Poe |
Žánry autora
Štítky z knih
19. století spisovatelé Edgar Allan Poe, 1809-1849
Cullen je 0x v oblíbených.
Osobní web autora