M. H. Steinmetz
Nové komentáře u knih M. H. Steinmetz
Klinika smrti
„Zajímavý gamebooku se zombíkama“
— Ronnie68
Klinika smrti
„Na gamebookách jsem vyrůstal a bavily mě. Série o Lone Wolfovi má i nadále v mém srdci své místo a bavily mě i gamebooky od Jacksona a Livingstonea. Při čtení Kliniky smrti jsem si ale uvědomil, že už to není moc pro mě.
Gamebook jsem dočetl, protože je opravdu velmi dobře napsaný a napínavý. Už jsem se ale vzdal toho, abych používal pravidla gamebooku. Příběh je pak rozdělen do tří částí, což mi přijde jako dobrý nápad. Volby mi přišly až zbytečně podrobné, i když přece jen mohou mít výhodu většího pocitu svobody pro čtenáře.
Základní pravidla jako taková jsou dobře vymyšlená a fungují, jen mě tedy iritovalo, kolik věcí jste mohli během hraní gamebooku vzít s sebou, kdy většina z toho vám byla zcela k ničemu. Nevidím opravdu smysl v tom, abych si po celou dobu hraní přidával na seznam desítky věcí, které vám jsou z 90 % zcela k ničemu.
Také mě zaujalo, jakým způsobem jsou psány volby rozhodnutí vašeho hrdiny. Často se mi stávalo, že jsem musel obrátit na uvedenou stranu a zjišťovat, jestli to je přesně to, co chci, protože popisky voleb byly uvedeny dost nejasně. Jeden příklad. Chtěl jsem následovat psa, kterého jsem zachránil, ale nebyla tam volba „chci následovat psa“, ale volby „chci se dát doleva“ a „chci se dát doprava“. Musel jsem tedy otočit na jednu z těchto voleb, abych zjistil, zda je to volba s následováním psa. A těchto nejasných voleb je v knize hodně.
Stejně tak jsem moc nepochopil průchod skleníkem v první části příběhu, kdy jsem si pracně předem vytvořil na papír mapku, abych pak při průchodu zjistil, že jsem se tím zabýval naprosto zbytečně, protože se bludiště dalo snadno projít i bez její tvorby.
Závěr příběhu pak předznamenává, že autor se chystá vytvořit sérii navazujících dobrodružství. Pokud bych hodnotil pouze příběh nebo základní pravidla gamebooku, dal bych 4 hvězdy. Chyby, na které jsem poukázal, ale hodnocení sráží.“... celý text
— Hadati
Klinika smrti
„Nejprve jsem si říkal, jestli nejsou hodnocení některých lidí až moc přísná. Pravdou je, že jsem párkrát narazil na nelogičnost (spíše v začátku příběhu), takže tomuto argumentu jsem se nedivil.
Příběh mě, ale vtáhl na 5h + čistého hraní. Začátek jsem si užíval, ale ten uběhně docela rychle a moc bojů jsem si neužil, což je možná díky tomu že jsem neobjedoval kdejakou uličku či chodbu. Poslední část knihy mi však zabrala nejvíce času a tam jsem se nedokázal ubránit, že jsem se tématicky přesunul jinam, nehledě na to že konec, a to jsem to zakončil asi nejpozitivněji jak to šlo, tak ten mě zklamal hlavně v tom, že nepřišla žádná zajímavá informační odměna. Spíš se sám sebe ptám jestli teda nemá přijít další díl???
Při psaní komentáře jsem si vzpomněl na film Hon na čarodějnice s Nicolasem Cagem, protože tam ten obrat děje byl taktéž, ale ve filmu mě teda naštval mnohem víc, nehledě na to jakej ten film je kravina, což o Klinice říci nemohu. Klinika je takovej zlatej střed a mě nakonec bavil slušně.“... celý text
— ParallyShawy
Klinika smrti
„Klinka smrti není úplně špatný gamebook, ale je to spíše takový průměr. Na jedno přečtení dobrý, ale rozhodně nemám potřebu si gamebook někdy v budoucnu znovu zahrát. Poměr cena/kvalita taky není moc dobrý. Jsem fanoušek zombie knih, ale z gamebooku jsem ani neměl pocit žádné globální katastrofy, zombíky by šlo v této knize klidně nahradit čímkoliv jiným a ani by to nebylo poznat. Třetí část knihy, která je finále, se zobíků v podstatě netýkala vůbec. Gamebook má také zbytečně složitá podrobná pravidla, jejichž potenciál není využit. Občas v knize jednáte nelogicky, občas musíte plnit věci v určitém pořadí, jinak nemáte šanci vzít páčidlo, i když víte, že támhle leží a stačí udělat 5 kroků a vzít jej. Někdy zase jak blbec musíte prohledat 5 krabic a 10 odkazů i přesto, že je jasné, že se chcete podívat do všech, máte spoustu času a nikde se nic negativního neskrývá. V druhé části, ať děláte cokoliv, vždy se do kliniky dostanete stejně ať jdete jakkoliv.“... celý text
— vladimir0529
Klinika smrti
„Hodnotím po jednom přečtení a bez spoilerů.
Gamebook je poměrně originální svým žánrem - v záplavě především fantasy gamebooků oživení v podobě zombie hororu v post apokalyptickém světě. Příběh je rozdělen do tří částí, z toho první dvě jsou takovými bludišti, které musí čtenářohráč projít. V tomto ohledu tedy kniha nic nového nepřináší, byť druhá část a průchod městem byl poměrně zajímavý. Tohle bludišťové procházení mě moc nebaví a patří spíš mezi oblíbené herní prvky odlschool gamebooků, u těch nových bych očekával sofistikovanější herní prvky. Každopádně obě části jsem prošel bez úmrtí a bez jediného souboje (věřím, že se štěstím). I tak je pro mne otázkou, jak těžké je v těchto částech umřít a číst znovu a jak časté jsou souboje...
Co považuji za velmi nevyužitý potenciál a tedy i lehkou zbytečnost (překombinovanost) jsou pravidla, respektive herní prvky. Postava hrdiny má hned několik atributů, které s kapitolami přibydou. Protože jsem však první dvě kapitoly prošel bez boje, vlastně mi všechny ty statistiky byly k ničemu. Druhou takovou věcí je možnost interagovat s předměty, které můžete "libovolně" sbírat. Ale opět - až do poslední části jsem je prakticky nevyužil. Kniha tím na jednu stranu dává větší pocit hraní a ovlivňování děje, ale vlastně jen na oko. A samotný systém souboje, byť není složitý, tak je zbytečně kostrbatý.
Po příběhové stránce nečekejte žádný propracovaný román, což však gamebookář ani vlastně neočekává/nepožaduje. Musím však říct, že trocha toho napětí a otázek, co se stalo, ve mě po celou dobu čtení byla. Kniha se rozjede až ve třetí části, která je vskutku bravurní a mrzí mě, že autor takhle příběh nepostavil od samotného začátku. Až v této závěrečné části si zasluhuje svou "nálepku 18+" (ale i tak víme, že je to spíše povedený reklamní tah). V příběhu se objeví trochu té brutality, nahoty a násilí, což přidává na atmosféře a nepůsobí vůbec na sílu. Dalším lehkým plusem jsou i části, které hlavní postava neprochází sama, ale kvůli případným spoilerům nemůžu být konkrétnější.
Samotný konec mě také překvapil, nečekal jsem, že se v ději objeví to, co se objeví. I když je příběh uzavřený, zároveň si dokážu představit nějaké to pokračování, za které bych byl určitě rád. Ale v druhém díle jen a pouze takové tempo, jako bylo v poslední kapitole, prosím :)
Kdybych to měl shrnout, tak Kliniku smrti řadím určitě mezi ty povedené moderní gamebooky, který by si měl přečíst a zahrát každý alespoň trochu zběhlý gamebookář. Začínajícím gamebookařům bych radil trošku něco jednoduššího.“... celý text
— iampatrik
