Marie Hledíková

česká

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Marie Hledíková

Příběh Františky aneb hledání ztracených barev

„Vyprávění balancující na hranici pohádky a motivační knihy, které v poslední době hodně získávají na popularitě. Samotný příběh není nikterak složitý: pojednává o tom, jak se malá holčička Františka rozhodne "objevovat i jiné světy" - vykročí z nudného světa šedi, v němž dosud přežívala, a dostává se do říše Fantazie, která jí doslova vyrazí dech. Není to však lehké: musí překonat svůj strach i obavy a se svým objeveným darem - vidět svět barevně - se musí naučit zacházet. Zprvu je jen zvědavá, ale postupně dospívá k závažnému rozhodnutí: vnést barvy i do nudného světa své rodiny. A tady její úsilí málem ztroskotává, když naráží na zeď v podobě autoritativních rodičů, kteří dívce - v dobré víře - jakékoliv prožitky zakazují. Textu docela škodí absence stoupajícího napětí - chybí v něm pořádná zápletka, zásadní moment, který by mu dopřál větší sílu. Jde spíše o vrstvení dojmů a zážitků, které se postupně zintenzivňují tím, jak Františka poznává moc své vlastní fantazie. Vyprávění je to poklidné, bez zbytečných konfliktů, protkané jasně formulovanými myšlenkami a úvahami, které mají čtenáře nutit k hlubšímu zamyšlení. Body mu ubírá i přílišná snaha o edukaci a výchovný charakter díla - naštěstí je tato tendence dovedně ukrytá v dialozích postav a nepřekračuje rámec přijatelné motivace. ("Máš Františce všechno vysvětlovat, ne se chvástat tím, co umíš. Učíme se nápodobou.") Největším kamenem úrazu celého textu se však stává používaný slovník. Opravdu pochybuji o tom, že by sedmileté dítě rozumělo pojmům jako "energie, intelektuál, polemizovat, elegantní, finta, optický klam, intuice, rozšafně, placebo, ingredience"... a spoustě dalších abstraktních výrazů. Jinak musím vyzdvihnout autorčinu vlastní představivost a kreativitu, jíž využila při vytváření jmen postav i ilustrace zákulisí - restaurace Příběh, pan Trudný, slečna Slaměnka, byliny letounka letní a žabákovník, pokrm jáhlovníček, podivní "strachobylové", cupekárna, píšťalka Sněžilka... Jen některá přirovnání se jeví poněkud neobratná: "Potopil se hluboko pod vodu", nebo: "Jak to tak bývá, Vánoce utekly rychle jako projíždějící vlak." Šikovně se zde mísí svět fantazijní s tím skutečným: nepochybně se inspirovala knihou "Nekonečný příběh" Michala Endeho, z níž převzala některé motivy - ukradenou knihu, létajícího psa, samotnou říši Fantazie. Tu svou říši však naštěstí zabydlela spoustou dalších vlastních postav a postaviček. Úvodní setkání s hadem Otakarem, který v ději působí jako iniciátor, vyvolává asociace v podobě Malého prince... a paralel s jinými díly bychom zde určitě našli hodně. Podstatné je, že dílo si po celou dobu zachovává ráz pohádky - a pohádkově i končí. Záměr autorky - ponoukat čtenáře ke změnám, vytyčovat si cíle a nebát se překonávat překážky při jejich plnění - je jasný, přičemž ve výsledku je to kniha milá, hřejivá, působivá a motivující, s překrásnými ilustracemi, které si spisovatelka sama vytvářela. "No tak se posaď. Na co čekáš. Čaj ti dám. A deku. Samozřejmě. Asi to nebyla moc příjemná cesta. To se rozumí. Ale člověka takovéto události tuží. Můžeš si pak dosyta vychutnat ty blaženější okamžiky. Jakpak by sis chtěla užívat teplo, kdybys neznala zimu? Řekni." ..."Rodiče nemají rádi déšť. Pokaždé jim něco zkazí," přiznala Františka. "Přesně tak, Františko. To, co bychom měli vnímat jako krásné, vnímáme jako ošklivé a škodlivé. Po dešti touží všechny rostliny a země, jinak by nic nekvetlo a nežilo. My zatracujeme déšť, protože nám nevyjde slunné počasí na koupání. Mohlo by se ti podařit ukázat rodičům, že život je pestrobarevný a krásný, to by byla nádhera!" ..."Nechtěj nikoho změnit. Můžeš mu jen ukázat cestu, nabídnout rodičům svůj vnitřní barevný svět. Máš odhodlání, Františko?" Františka se muži podívala do očí. Věděla jistě, že jestli něco skutečně vlastní, je to odhodlání." ..."Je jenom jeden svět, není jich spousta. Ale je mnoho a mnoho pohledů na svět. Každý ho vidíme a vnímáme skrze naše smysly, tudíž je to pohled ryze osobní. Nacházíme se na místě, kde normálně stojí váš řadový domek, kde se teď asi ukládá k spánku tvá maminka a tatínek. Ale oni sem nepatří, protože žijí jiný život. Žijí černobílý, bezbarvý život. tohle je stejný svět jako ten tvůj, jen jsi našla jeho jinou podobu. Jestliže se tvým rodičům podaří vrátit vnímání barevného světa, váš dům tady bude stát."...“... celý text
— Snoopi

---

Příběh Františky aneb hledání ztracených barev

„28/2022 Nápaditý příběh o malé holčičce Františce, která žije v nudném černobílém světě se svými úzkostlivými rodiči, kteří jí nechtějí nic dovolit. Františka postupně objeví, že kromě nudného světa plného omezení a nudy existuje i nádherný barevný svět Fantazie plný fantastických barev, chutí a vůní, kde lze prožít fůru úžasných dobrodružství. Františka opakovaně navštěvuje tento svět a objevuje jeho zákonitosti, ale pak se pustí do těžkého úkolu - obarvit svůj vlastní svět a ukázat i svým rodičům, že existují barvy, vůně, chutě a zábava. ________ Mladá autorka zjevně čerpala inspiraci z knih jako je Nekonečný příběh (svět Fantazie) nebo například Alenka v říši divů (objevování zákonitostí fantastického světa plného antropomorfních věcí a mluvících zvířátek), nicméně nejedná se o vykrádání, spíše důstojné navázání na tu nejlepší tradici. Měl jsem původně trochu obavu, jestli na mě nebude kniha až moc ezo, ale to naštěstí vůbec není, jedná se o milý příběh o tom, že děti se nemají vychovávat úzkostlivě, s neustálým strachem, že se jim může něco stát, ale má se v nich podporovat hravost a fantazie. Umím si představit, že si tuhle knihu někdy budu číst se svými malými dětmi.“... celý text
— Hellboy

Žánry autora

Literatura česká Esoterika, astrologie, okultismus Pro děti a mládež Pohádky a bajky

Štítky z knih

kouzla barvy rozvoj osobnosti, osobní rozvoj motivační knihy knihy fantazie

Hledíková je 0x v oblíbených.