• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Náboženství za mřížemi: Stále(é) i nestálé - Martin Rychlík

Kniha spojuje dvě velká témata z prostředí sociálních věd, náboženství a vězeňství. Jedná se o první publikaci, která v českém kontextu nabízí takto široce poja... detail knihy

Nové komentáře u knih Martin Rychlík

Tělo 2.0: Hranice těla a podoby bolesti

„hodně nesourodé příspěvky ve sborníku (na Palackého v Olomouci asi nutný grantový výstup), jehož sjednocujícím tématem je tělesná bolest: příspěvek Dvořákové o anorexii je zkrácená diplomka, Rychlíkův o skalpování upravená kapitola z rozepsané monografie, Soukupův o kyborzích a Soukupové o body hackingu jsou hodně obecné souhrny známých informací, které už hrozně zastaraly, Dudziakové o extrémních modifikacích v ČR je asi nejpřínosnější z celého sborníku (viz více na hell.cz)“... celý text
— los

---

Science Communication: Úvod do komunikace vědy

„dobré tipy pro jednotlivce i instituce, jak efektivně a efektně popularizovat výstupy moderního výzkumu, žel výhradně z prostředí věd přírodních; kniha je zpracována podobným způsobem, jaký sama pro prezentaci doporučuje, tedy samé velkoformátové, digitálně upravené fotografie a minimum textu, a ten členěn do krátkých, graficky různorodě odlišených bloků a popisků; bude zastarávat v závislosti na rychlosti vývoje podpůrných technologií“... celý text
— los

---

Tělo 3.0: Exotizované, změněné, zhroucené

„Necetla jsem predchozi knihy, po tehle jsem sahla v knihovne nahodou. Precteno jednim dechem a uplne stacilo, velmi sugestivni a provokativni vec.“
— veronika9761

---

---

Dějiny lidí

„Nejdřív jsem knihu zkusmo otevřela. Pak zlehka prolistovala. Pak se několikrát začetla. Pročetla... A ještě bych potřebovala pořádně prostudovat :-) Je skvělá. Rozmanitá, poutavá, vtipná, zajímavá, poučná atd, atd... Obsahuje neuvěřitelné množství obrazové dokumentace, navíc je velmi přehledná, nejen co se obsahu týká, ale zároveň i grafiky, zalomení textu. Kniha je prostě nádherná, povedla se.“... celý text
— iceVS

---

Dějiny lidí

„Tak to je kniha, které nelze nedat všechny hvězdičky, a to i přes výhrady. Je výpravná, neuvěřitelně bohatá na ilustrace - až to ve mě vzbuzuje silné pochybnosti o autorských právech, když je pod každou druhou fotkou napsáno "Wikimedia Commons Public Domain". Je velmi pěkně zalomená, svým způsobem nejen myšlenkově, ale i provedením svobodomyslná. Je to leporelo i vějíř zároveň, jsou to pracovní listy i encyklopedická hesla najednou, jsou to esejistické úvahy i sbírka tisíců dat, citátů a kontextů napříč tisíciletími i kulturami. Je vpravdě neuvěřitelné, že to napsal jeden člověk, kterému navíc není 80 let a nebilancuje tu svůj celoživotní vědecký zájem. Martin Rychlík nám dává nahlédnout i do své rodiny, vidíme jeho syna Matyáše, vidíme jeho rodiče, vidíme jeho děti v autíčkách, jeho svatební fotografii, to všechno v záplavě papuánců, antiky, mýtů, Michelangela, Aztéků, Hurónů, všech možných cestovatelů a antropologů, tu se cituje z Chamurappiho zákoníku, tu je obraz s motivem podepisování ústavy USA, tu portrét J. A. Komenského, nedaleko zařezávání obětních beranů, a jinde Inutitů, jak si třou při pozdravu nosy. Ano, kaleidoskop světa, ve vší různosti a stejnosti, jeden lidský rod tu vystupuje osvícen z nečekaných perspektiv. Uchopit tuto rozmanitost je nadlidský úkol a přesto se to M. Rychlíkovi podařilo. Je možno zaútočit na samotný výběr oněch 73 jevů, kterými je lidský rod vykládán. Autor přiznává, že jde o převzatý koncept, který má trhliny a lze s ním polemizovat. To zcela jistě. Základní otázka je, zda zvolení řezy jsou stejné síly, stejné důležitosti, stejně hutného fenoménu. Zda "vláda" a "odstavení od kojení" je na téže úrovni či má stejně bytelnou pozici - možná že ano. Zda "mírnění přirozených projevů těla" je totéž jako "etika" nebo "výchova, vzdělávání". Kaleidoskopičnost, se kterou je kniha koncipována, totiž může být až na závadu a slyším zdálky blížící se ozvuky poutě, jakoby zaváněla intelektuálním pouťovým eskamotérstvím. Při pohledu na seznam kapitol je zase patrné, že kniha je sestavena "mechanicky" podle abecedy, což podporuje dojem přísné logicky a vědeckosti, na druhé straně ale všechny kapitoly se nějak prolínají, nepřímo na sebe navazují, některé příklady se opakují apod. Ta neuchopitelnost je to překlenuta lehkým popularizačním stylem vyprávění a určitou žonglérskou schopností autora ladně přecházet mezi nespojitelným. To samo o sobě zaslouží obdiv. Síla knihy je opravdu v originálním pojetí, odvaze ji takto napsat, zalomit, vybavit a vydat. Přes povrchnost, s jakou musí pracovat, je to kniha, která opravdu pojmenovává podstatné: jakých podob člověk nabývá a může nabýt. A proč. Čtenář na konci nemá pocit, že byl oklamán (jako třeba u Harariho), je to poctivá kniha, která se nebojí překročit meze, kam si ostatní už (nebo zatím) netroufli. Dostane-li Magnesii literu, určitě bych byl pro. Mně osobně je líto, že se v knize ani jednou neobjevila jediná informace ze zjištění Hanzelky a Zikmunda, to mi přijde dokonce nespravedlivé.“... celý text
— Apo73