Martin Šanda
česká, 1975
Populární knihy
/ všech 7 knihNové komentáře u knih Martin Šanda
Devět století kláštera v Kladrubech 1115-2015
„Klasický konferenční sborník, obsahující řadu příspěvků především ke Kladrubskému klášteru. Oproti referátům předneseným přímo na konferenci je určitou nevýhodou sborníku citelně menší počet obrázků, což zvláště z některých příspěvků činí poněkud náročnější čtení. Největším problémem sborníku je ovšem to, že prakticky nejde koupit. Dostali jsme ho my autoři, poskytnut byl některým knihovnám a instituce jej pro své knihovny údajně mohou získat přímo v Kladrubech, "běžný smrtelník" jej ovšem zřejmě získat nemůže...“... celý text
— Sandik
Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách
„Text téhle knihy jsem v různých fázích jejího vzniku četl mnohokrát a taky moc dobře vím o všem, co se z různých důvodů nepodařilo v té podobě, v níž jsem si to původně přál. Knihy bohužel nejsou nafukovaní a taky čas vyhrazený na psaní a následné korektury jednoho krásného dne skončí a je nutné jej "poslat dál"... Knihu pochopitelně nehodnotím, to ať udělají jiní, méně zainteresovaní ;o) Grafická úprava se ale po mém soudu povedla a Anton Erhard si podobnou reprezentativní knihu určitě zaslouží.“... celý text
— Sandik
Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách
„Mimořádná kniha, která je odborná ale čtivá i pro laika.“
— annatenta
Z historie čelákovického děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie
„Samozřejmě je poněkud zvláštní hodnotit knihu, na níž jsem se napsáním jedné kapitoly jako spoluautor podílel ;o) Přesto se o to pokusím. Výpravná, plnobarevná kniha postihuje čelákovický farní kostel na první pohled zcela vyčerpávajícím způsobem. Mnohé informace se v rámci jednotlivých kapitol, věnovaných duchovní správě (1, 9), založení a historii kostela (2), jeho architektuře (3), mobiliáři (4), varhanám a hudebnímu provozu (5), zvonům (6) i souvisejícím budovám (7, 8), dokonce opakují. Na každé jednotlivé stránce je znát nesmírně důkladný přístup hlavního autora, archeologa a emeritního ředitele čelákovického městského muzea Jaroslava Špačka. Dotyčný skutečně zná čelákovický farní kostel i související archivní a hmotné prameny jako nikdo jiný. S velkým přehledem eviduje každou známou opravu, událost, významnější návštěvu, vyčerpávajícím způsobem publikuje historická i současná vyobrazení atp. Každý, kdo se v budoucnu danému tématu bude odborně věnovat, bude se muset nutně zabývat i touto knihou. Rozhodně ji nelze pominout či obejít. Přesto nelze tvrdit, že jde o zpracování vyčerpávající. Kniha působí spíše jako "katalog poznatků", velmi přehledný, nesmírně pečlivě zpracovaný, než jako moderní monografické zpracování. Jaroslav Špaček sice eviduje každé jednotlivé románské okénko, přičemž je mimochodem zjevné že jej románská podoba chrámu zajímá podstatně víc než současná podoba barokní, ovšem téměř se nezmíní například o souvislostech, jež architektonické řešení velmi podstatně ovlivnilo, tedy především o bohoslužebném provozu. Přitom například k podobě a funkci panských tribun dnes existuje velmi obsáhlá odborná literatura. Stejně tak zcela chybí i sebemenší pokus o stylové zařazení a odborné zhodnocení barokní přestavby chrámu. Tyto kapitoly z dějin kostela tedy zjevně bude ještě nutné zpracovat a je velká škoda, že se tak nestalo už v rámci této výpravné publikace... Celkový dojem: 75%“... celý text
— Sandik
Rakovnický historický sborník IX/2012
„Hodnotit sborník, který obsahuje váš vlastní článek je pořádně ošidné, ale zkusím to. Vcelku nedlouhý Vodvářkův text o Plečnikově pomníku legionářům v Lánech je velmi zajímavý a rozhodně stojí za přečtení. Dosti dlouhý text "jistého Šandy" o zámku ve Mšeci má tu základní nevýhodu, že byl psán ještě před provedením SHP zámku, takže je místy poněkud nepřesný a asi i trochu nepřehledný. Pozoruhodný a kvalitně zpracovaný je text Veroniky Štěpánové o Rakovnickém záduší v předbělohorském období, stejně jako Zilinského text o povstání senomatstkých sedláků. Určité rozpady vzbuzuje jinak pečlivě a zodpovědně zpracovaný text Davida Hubeného o účasti obyvatel rakovnického okresu v generální stávce roku 1920 a to jednak pro mnohde vysloveně marxistickou terminologii, požitou nejen v citacích dobových pramenů a dále v určité absenci kritičtějšího zhodnocení použitých osobních vzpomínek přímých účastníků, kdy jim zřejmě dokonce ve sporných případech dává přednost před výpovědí dobových pramenů. Zajímavý je nakonec i Černého text o uspořádání archivu města Rakovník. Informace obsažené v jeho první polovině (historie fondu) by ovšem místy mohly být podrobnější a naopak zevrubný popis struktury fondu je možná místy poněkud zbytečně podrobný. Takové informace patří spíše do úvodu inventáře. Celkový dojem: 75%“... celý text
— Sandik
Martin Šanda - knihy
Žánry autora
Literatura naučná Architektura Cestopisy a místopisy Historie Umění
Štítky z knih
Lány (zámek) mikrohistorie Rakovník Mšec Senomaty
Šanda je 0x v oblíbených.