Populární knihy
Nové komentáře u knih Max Porter
Žal je to s křídly
„Velmi originální literární počin. V knize mě velmi zaujal poměrně velký počet odkazů na E. A. Poea (když opominu, že celá formální i obsahová stránka je inspirována jeho básní Havran). Zajímavá je i experimentální forma textu, která se místy mění a je velmi hravá.“... celý text
— BiiZet
Smútok je tvor s krídlami
„"udalosť, po ktorej sa už nedajú písať básne, zabuchnuté dvere"“
— Leyla
Žal je to s křídly
„Proč je to tak fantasmagorický“
— DominaCZ
Žal je to s křídly
„Asi jsem totální ignorant, ale tohle pro mě prostě nic neudělalo...“
— uzivatel2300
Žal je to s křídly
„Ten neskutečný OMG HYPE, který v anglicky mluvících zemích tuto knížku provázel, a ty donebevolající láskyplné vzdechy a ódy otisknuté na přebalu mě varovaly, že tohle velmi pravděpodobně nebude kvalitní čtení... Ale jsem paličák a kvůli referencím na Teda Hughese a údajný paralely na jeho život se Sylvií Plathovou jsem tomu dala šanci. Kniha seděla na polici pár roků, než jsem ji jednoho večera přelouskala. Mé dojmy? Ne, neměla jsem to číst.
Nemám nic proti "divnoknihám" nebo poetickému vyjadřování, právě naopak - poezii často vyhledávám a zajímavě zpracované knihy po obsahové i grafické stránce mám ráda. Ale tohle bylo jaksi nedotažené, rádoby umělecké a hlavně směšné. Žal a zoufalství mají mnoho podob a jako člověk, co má životní zkušenost se ztrátou milovaných, rozumím těm různým vyobrazením, které autor popsal, ale že by to bylo jakkoliv uvěřitelné? Ne. Emočně uchvacující? Fakt ne. Léčivé? Rozhodně ne. Poetické? Nenechte se vysmát.
Kdybych měla vybrat jen ty dobré pasáže - a ty tam skutečně byly, i když jich bylo poskrovnu - vyšlo by to maximálně na 40-50 stránek relativně slušného čtení. A být to pojaté nějak minimalisticky, třebas i s doprovodnými ilustracemi jako v případě knížky "Ztracená duše" Olgy Tokarczuk, neurazilo by mě to a knihu bych dost možná hodnotila lépe. Ale takhle?
Nafouknutá propagace, téma slibné, ale nevytěžené, a snaha o umělecko-poetické vyjádření je víc než cokoliv jiného směšná. Kniha mě překvapila jen v jediném směru: až doteď jsem nevěřila, že je možné, aby se mi pouhých 136 stránek beletrie takhle táhlo a protivilo.“... celý text
— Syllvanium