Nové komentáře u knih Megan Campisi
Pojídačka hříchů
„Pojídačka hříchů je příběh, který vás pohltí svou temnou atmosférou a neobyčejným námětem. Sledujeme osud čtrnáctileté May, která se ne vlastní vinou stává pojídačkou hříchů – ženou vyvrženou na okraj společnosti, jejímž údělem je sníst symbolická jídla představující hříchy zemřelých. Už od prvních stránek cítíte tíhu její osamělosti, zoufalství a bezmoci, ale zároveň i odhodlání nevzdat se. Příběh je plný emocí – budete cítit lítost, hněv i obdiv k hrdince, která všem překážkám navzdory nachází odvahu hledat pravdu ve světě plném intrik, tajemství a nebezpečí. Odhalí May, co se skrývá za zdmi zámku a na vyšívaných tapiseriích? Autorka vykresluje detailní a syrový obraz společnosti inspirované alžbětinskou Anglií, který znepokojuje svou temnou atmosférou a historickými paralelami. Jazyk knihy je poetický, každé slovo má svou váhu, a Mayino putování za vykoupením je nejen strhující, ale i hluboce lidské. Tato kniha vás přiměje přemýšlet o vině, spravedlnosti i tom, jak daleko jsme ochotni zajít, abychom si udrželi vlastní čest. Pokud hledáte příběh, který vás dojme, zneklidní a zároveň obohatí, Pojídačka hříchů je tou správnou volbou. Konec jsem čekala jiný, ale třeba je to záměr a autorka nás překvapí druhým dílem.“... celý text
— MoniMonika
Pojídačka hříchů
„Kniha je zvláštní a zcela mimo můj obvyklý žánr, přesto se mi líbila. Ocenila jsem, jak si autorka vyhrála s propojením historie a fikce. Trefila se také do mého oblíbeného historického období- Alžbětinské Anglie. Autorka se nebojí líčit věci naturalističtějším způsobem, ale připadá mi, že to dobře navozuje atmosféru své doby. Prvek pojídaček hříchů mi přišel také zajímavý a vcelku promyšlený. Nezlobila bych se, kdyby byl vydán další díl“... celý text
— elis1ě
Pojídačka hříchů
„Nepříliš zajímavá kniha .....“
— Karin92
Pojídačka hříchů
„Tuhle knihu jsem doma měla nějaký ten pátek . (čti roky). Když jsem ji objevila jako audioknihu, vzala jsem to jako znamení, že můžu stáhnout ze svého nekonečného seznamu další knihu. A navíc se hodila do letošní čtenářské výzvy.
Zaujala mě jak obálka tak anotace, hodnocení bohužel nejsou příliš vlídná a já nakonec také nejsem moc nadšená. Upřímně, číst to v papírové podobě, tak bych knihu odložila. U poslechu mě až do konce držela Jitka Ježková a její skvělý přednes.
Jedná se vlastně o detektivku, která je zasazena do historického období někdy v 16.stoletím. Pokud jsou tam nějaké nesrovnalosti a nepřesnosti, nedokážu říct. Příběh je celkově zvláštní a bohužel dost nudný. Že jde o detektivku jsem zjistila až tak v půlce knihy. Pořád jsem čekal co bude a pak, aha detektivka.
Jednoho dne začnou umírat komorné královny, umírají za podivných okolností a pojídačka hříchů nejdříve vyslechne jejich zpověď a pak sní jídla, která jsou daným hříchům přidělena.
Na rakvích se však objevuje jídlo, které tam být nemá a pojídačka tak začíná pátrat nejen po tom, kdo a proč na rakve toto jídlo dává, ale také po vrahovi těchto žen.
Místy je to surové, drsné, ale také svým způsobem smutné. Pojídačky hříchů jsou pro obyvatele v podstatě neviditelné, nenáviděné a žijí na okraji společnosti.
Celý příběh je o tom, jak Mey, nová pojídačka, chodí ke zpovědi umírajících a jak pak konzumuje jídlo. Zároveň sledujeme, jak se čtrnáctiletá dívka vyrovnává se svým osudem být po zbytek života stvořením, se kterým kromě umírajících nechce mít nikdo nic společného.
Jak už jsem zmínila, je to dlouhé, bohužel neustálé pojídání jídel nudné a u poslechu mě držela skvělá Jitka Ježková. Má příjemný hlas na poslech a díky svému přednesu dala knize určitý náboj a pocit, že se přeci jen něco děje. Takže v audiopodobě to vlastně nebylo tak špatné. Nicméně obsahem to bude asi kniha, na kterou brzy zapomenu.“... celý text
— Vampucha
Pojídačka hříchů
„Tohle byla taková divnokniha. Celá ta doba, ve které se děj odehrává, byla temná a surová. Nechyběly násilnosti a nechutnosti všeho druhu. Hlavní hrdinka mi byla od začátku nesympatická a ani ostatní postavy mi nepřirostly k srdci, kromě Vesnického balíka.
Ke čtení mne nalákala obálka, ale kniha jako taková je pro mne zklamání.“... celý text
— deedulka
