deedulka
komentáře u knih
Řeka času
Bianca Iosivoni
Ella s Waynem byli sympatická dvojce a jejich vztah mne bavil. Opět zde bylo plno napětí a zase jsme rozšifrovali kousek hádanky, abychom došli k dalšímu. Celá série je povedená a těším se na rozuzlení, co za tím vším je a jak to dopadne s Roxy.
Na lovu
Meagan Spooner
Knihu jsem si užila, jen se mi lépe četla první polovina a u druhé části už se mi to trochu loudalo. Příběh měl v sobě něco hlubšího. Líbila se mi tam příroda, rodinné vazby, touha po svobodě, silná ženská hrdinka...
Cinder
Marissa Meyer
Někdy ztratí Popelka střevíček, no a jindy zase nohu. Tahle kniha byla ale správná volba. Ze začátku jsem se bála, že budu vědět přesně děj, ale bylo to Popelkou inspirováno opravdu jen lehounce. Příběh byl originální, překvapivý a i slza mi ukápla. Určitě si musím přečíst další díly. Tento jsem přečetla během chvilky.
Auta 2: Kámoši na cestách
Walt Disney
Ilustrace jako vždy krásné, jen ten děj trochu pokulhával. Burák s Bleskem cestují po světě a na každé stránce navštíví jinou památku - opera v Sydney, Golden Gate, pyramidy v Egyptě, Eiffelovku Oktoberfest, Moulin Rouge a další. Můj skoro 3 letý syn úplně nepobíral, že: "Televizní věž v Šanghaji byla otevřena 1.5.1995 a že Velká čínská zeď je dlouhá 2 400 km, což je jako vzdálenost mezi Londýnem a Moskvou." Místo příběhu to byl spíše zeměpis.
Ztracená nevěsta
Bella Ellis (p)
Fanoušek sester Brontëových si přijde na své, je tam toho popsáno o jejich životě a myšlenkách opravdu hodně. Je poznat, že je autorka měla ráda a o jejich osudech toho hodně věděla. Prostředí 19. století a domek pastora na blatech mi byl sympatický a celé to s detektivní zápletkou krásně dokreslovalo tu těžkou atmosféru.
První polovina knihy byla dost nezáživná a děj se rozjížděl hodně pozvolna. Já si začala užívat až druhou půlku knihy, kdy se to začalo někam posouvat a cestování sester bylo svižnější. Škoda, že taková nebyla celá kniha. Pak už jsem byla pohlcena do hledání jedné pravdy za druhou a že tam toho bylo dost. Nakonec do sebe vše zapadlo. Další díl si ráda přečtu, jen si dám nějaký čas pauzu a počkám na správnou náladu.
Martinka – krátké příběhy o přátelství
Gilbert Delahaye
Dalších 6 příběhů o Martince. Opět klasické krásné a bohaté ilustrace. Příběhy mne jako dospěláka úplně nebavily, přišlo mi to u některých příběhů spíše jako popis místa, než že by to mělo nějaký děj. Dětem (3 a 5 roků) se to líbilo taky tak napůl.
Martinka: Krátké příběhy pro hezké sny
Gilbert Delahaye
Kniha obsahuje 6 příběhů o Martince: o tom, jak slavila Štědrý večer, o vytouženém dárku k narozeninám, o ztraceném pejskovi, tajemné sousedce, dni plném dobrodružství a Noemově arše.
Příběhy jsou krásně a bohatě ilustrované. Noemova archa se mi sice moc nelíbila, ale ostatní kapitoly byly lepší. Děti byly taky celkem spokojené.
Mimoni – Sněží
Brandon T. Snider
Pěkné ilustrace s Mimoni, ale děj slabší. Dětem se to sice líbilo, ale na konci jim chyběla informace, kdo že to přišel, když se objevil ten velký stín. Čekala jsem ještě jednu stránku a ono konec.
Spálené mosty
Tami Fischer
Čekala jsem nějakou slaboduchou slaďoučkou romanťárnu, ale tohle byla tak chytlavá kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Spravná porce romantiky a protikladů - temného prostředí, ve kterém se pohybuje Ches a školní pohoda s Ellou. Shodou okolností se ti dva setkají a už to jede. Kniha nemá nikde slabá nudná místa, celou dobu je to samé napětí, ať už erotické nebo to temnější v Kleci. Oba hrdiny a chemii mezi nimi jsem si oblíbila hned od začátku. V souvislosti s knihou bych nemluvila o mafii, to si představuji spíš Kmotra a vše okolo. Tohle ale bylo něco jiného.
Určitě se pustím do dalších dílů, jsem zvědavá na osudy Carly a Lenny, kterým mají být věnovány následující knihy. A pak budou následovat Summer a Savannah. :-)
Nikdynoc
Jay Kristoff
Knihu jsem bohužel odložila, protože mne neoslovila. Způsob psaní, mluva, atmosféra, temnota a nechutnosti,nic z toho se mi netrefilo do noty. Hlavní hrdinka je nesympatická, příběh překombinovaný a sáhodlouhé poznámky pod čarou ubíjející. Raději sáhnu po něčem oddechovějším.
Spolek Jane Austenové
Natalie Jenner
Tak tohle nebyl můj šálek kávy. Do knihy se mi nedařilo vůbec začíst. Čekala jsem nějakou odlehčenou romantickou linku, ale tohle bylo těžkopádné a nezáživné s více dějovými linkami.
Inspekce
Josh Malerman
Celé to bylo šeď a nuda. Poctivě jsem to přetrpěla do 100 stran a pak už jsem jen přeskakovala do konce, který byl čitelný alespoň trochu. Tuhle knihu už nechci nikdy vidět a jde hned z domu. :-)
Muž, který už nezavolal
Rosie Walsh
Do knihy jsem se nemohla moc začíst. Vůbec mne nebavily ty jednotlivé dny, jak se Sarah seznamovala s Eddiem, ani děj ze současnosti. Až asi poslední 2/3 mne chytly, ale to je na takovou bichličku málo. Čekala jsem nějaké napínavější pátrání, co se stalo, ale toho tam byl jen drobek.
Co mne vyloženě odrazovalo, byl hovorový styl a prznění češtiny - Zejtra, bejt, přemejšlím, bejvalo. U toho jsem se pokaždé zarazila a odporem otřásla :-D
Příběh byl z části smutný a dotýkal se vážných témat. Prostředí nemocničních klaunů bylo sice popsáno jen okrajově, ale i tak mne vše, co se týká dětí - nemoci a smrti vždy zasáhne. Těch smutných věcí tam ale bylo bohužel víc. Vím, že znovu už knihu číst nebudu a hodnotím jako průměr. Kdyby byla aspoň o 100 stran kratší a vyhodily se nezáživné pasáže, abych je nemusela přeskakovat, bylo by to ku prospěchu a třeba bych dala i lepší hodnocení.
Cela
Benjamin Oliver
Knihu bych hodnotila jako průměr. Atmosféra byla opravdu hustá a stísněná, jen se mi čtení občas táhlo. Bylo tam ale také dost pěkných akčních pasáží, které se to snažily vynahradit. Celou dobu jsem měla mrazení v zádech a ne vždy jsem měla z knihy dobrý pocit.
Duchové rodiny Folcroftů
Darcy Coates
Další skvělá strašidelná kniha, kterou přečtete za jeden delší večer, protože se od ní nebudete moct odtrhrnout. Příběh má tajemnou napínavou atmosféru. Není to žádný drastický masakr a za to jsem moc ráda, protože na to úplně nejsem. Těším se na další díly.
Štěstí pro lidi
P. Z. Reizin
Za mne bohužel zklamání. Do knihy jsem se nemohla začíst, byla to taková zdlouhavá nuda. Mix sci-fi a romantiky, ale celý podivný a nezáživný. Hlavní postava Jena a Aiden mi byli sympatičtí, Tom s Aisling už méně. Děj byl psaný z pohledu těchto 4 postav, plus ještě jedné navíc. Hezky to do sebe zapadalo a nerušilo to. Čekala jsem nějakou nekomplikovanou oddechovou romantiku, tohle byla ale překombinovaná ztráta času.
Atlasova šestka
Olivie Blake (p)
Teda tohle byla vážně nuda. Do knihy se nedalo vůbec začíst, věty byly těžkopádné a kolikrát jsem se musela vracet. Postavy mi také nepřirostly k srdci, jen Libby s Nikem měli mezi sebou zajímavou chemii a vtipné špičkování. Asi po 100 stranách jsem už text jen rychle projela, protože 400 stran trápení mi za to nestojí. Dalším dílům se vyhnu obloukem.
Byla jednou koťata
Ljuba Štíplová
Klasické večerníčkové pohádky o kočičích kamarádech s pěknými ilustracemi. Dětem se příběhy čtené před spaním líbily a já jako dospělák jsem si je taky užila. :-)
Zhroucený čas
Blake Crouch
Obecně nemám moc ráda příběhy o cestování časem a tady to bohužel nebyla výjimka. Začátek vypadal docela slibně, ale pak mne začaly odrazovat ty technické a hloubavé věci. Postupně to bylo hodně repetitivní a příliš popisné. Proč se do nezáživných detailů popisovala jedna linie, když se vzápětí utnula a začala další s podobným podrobným popisem? Pak už jsem v tom měla miš maš kdo si co ze které linie pamatuje a trochu jsem se v tom ztrácela. Jinak to ale nebylo tak špatné a fanoušci sci-fi si knihu užijí. Jen mně tam chybělo více akce, dobrodružství a napětí.
Na Afriku zapomeň
Vladana Gomes Adolfo
Autorka byla do Afriky a všeho kolem toho zakoukaná již dávno před setkáním se svým angolský. princem. Trochu mne ale zaráželo, že nevěděla, jak to funguje v takové zemi, když se tam chtěla přestěhovat a o povaze místních lidí. Zažila pak trochu šok, ale naštěstí měla bohatého přítele, který vše zaplatil a téměř nic nebyl problém.
Čekala jsem trochu poutavější vyprávení, i když Bílá Masajka může být jen jedna no. :-) Místy, hlavně při ději v Česku, jsem se nemohla moc začíst. Přínosem pak byly fotky uvnitř knihy, kdy si člověk mohl alespoň trochu představit ten svět popisovaný v knize.
Ale pořád ve mně hlodá ta myšlenka, že měla autorka opravdu velké štěstí, že narazila na toho bohatého Afričana. Jak by asi vypadal příběh, kdyby byl manžel z méně bohaté rodiny. Další věc co nechápu je, opustit svoje dospívající dcery, které mne potřebují, abych si plnila svoje sny. To si nedokážu představit, maximálně odjet do jiného města a to i vůči starším rodičům.
Autorce určitě přeji, aby jí firma s mýdlem dál prosperovala a aby jim vřelé vztahy v rodině i nadále fungovaly tak hezky, jako doposud.