Nové komentáře u knih Michael Schofield
Svět malé January
„Čakať objektivitu od otca duševne chorej dcéry, by bolo naivné. Podstatné pri opise prípadov duševne chorých ľudí, viac než čistá pravda je, či má autor talent na písanie, alebo nie. A January je napísaná veľmi zručne a so silnými emóciami. Takto zaujímavých kníh je ako šafránu.“... celý text
— jaja4
Svět malé January
„Příběh samotný byl drsný. Přečetla jsem během jedné noci.
Po přečtení jsem však pátrala, jak dalece se jedná o pravdivý osud jedné dívenky a výsledkem jsou rozporuplné pocity. Nevím, co je skutečnost a co jen fikce autora.
Se jménem matky dítěte se objevuje podezření na Münchenhausův syndrom v zastoupení, videa "nemocné" dospělé January ve mně vyvolávají smíšené pocity.
Mám problém s hodnocením. Jako beletrie ano, ale jako překroucený příběh vydávaný za skutečnost – ne. A nemohu se zbavit pachuti něčeho zkaženého v této knize napsané milujícím otcem.“... celý text
— Friedulka
Svět malé January
„Kniha, kterou jsem četla se zatajeným dechem. Nejprve vyvolala ohromení nad výjimečnými rozumovými schopnostmi holčičky. Poté šok z toho, jak agresivně se projevovala vůči členům své rodiny a jak rozkladný vliv to na rodinu mělo. Matka působí jako někdo, kdo zoufale hledá lékařskou pomoc, protože se bojí, že agresivní dcerka vážně zraní mladšího bratra. Otec se nejprve zdá jako ten, kdo s trýznivým vypětím všech sil umetá dceři cestu, aby nikdy necítila stres. Poté zřejmě otec změní strategii a zdál se mi zase naopak nesmyslně krutý, tvrdě trestající rozzuřenou dceru izolací v jejím pokoji, až snad na hranici pro ni snesitelné frustrace. Jednou otec volá policii, protože dceřin záchvat nezvládají ve škole a domů si ji odvézt nemá sílu. Šokující pro mě byl způsob, jakým se otec uprostřed rušného dne péče o děti rozhodne spáchat sebevraždu. Dost otřesné jsou některé scény ze selhávajících zdravotnických zařízení. No a aby toho nebylo málo, nakonec se člověk dozví, že snad nejvíc narušená byla matka, která ve vztahu k dceři trpí Münchhausenovým syndromem, takže potíže dcerky zveličovala či snad i vytvářela? Nerozumím tomu. V tomhle případě asi nejvíce platí, že kdo nezažil, neporozumí.“... celý text
— Bonda
Svět malé January
„Šokující kniha... před několika lety jsem ji četla a vyvolala tehdy ve mě dost zvláštní pocity. Co je ještě více šokující je, že příběh byl zřejmě zčásti smyšlený nebo agravovaný. Kdo sledoval Jani déle (např. na youtube), zjistí, že podobný osud potkal i jejího bratra, který byl do svých pěti let více než 20x hospitalizovaný, aby získal dg. schizofrenie jako Jani. Obě děti byli nakonec odebrány a svěřeny do pěstounské péče...“... celý text
— Nighty
Svět malé January
„Upřímná zpověď táty, jehož malá holčička je odmala zvláštní: měla velké problémy se spánkem, neustále potřebovala nějakou stimulaci a později ji naměřili IQ okolo 150 bodů. Už jako malá holka se naučila spoustu věcí, o kterých by si děti v jejím věku mohly nechat leda zdát. Bohužel to všechno na úkor toho, že s vývojem jejího mozku nebylo něco v pořádku.
Ty její neustálé nezastavitelné výbuchy vzteku, iracionální chování, upadající zájem o reálné lidi (a upřednostňování bytostí, které si vytvořila v hlavě) bylo podhoubí nejzávažnější choroby vůbec - schizofrenie, v tomto případě s časným začátkem. Je minimum případů, ve kterých se schizofrenie vyskytne v již tak nízkém věku. O to byla situace horší, když si dcerku doktoři neustále přehazovali, zpochybňovali naléhání rodičů.
Naštěstí byla Janni (avšak nevím, jaké jméno by upřednostňovala dnes) správně diagnostikována a ačkoliv na ní doktoři vyzkoušeli hodně léků, po kterých by byl mimo i statný dospělý člověk, spoustu z nich nezabíralo a některé naopak symptomy zhoršily.
Co vím, tak January dnes bere cca 3 léky (lithium, clozapin a thorazin?), což je stále dost - naproti tomu se o dost zlepšila. Nemá tolik záchvatů vzteku, je více socializovaná a více se baví s lidmi tam venku. Její halucinace různých zvířat a bytostí sice nikdy zcela nezmizí, ale naučila se alespoň je z větší části ignorovat a brát je jako takové "pozadí".
Co k tomu říct, nikdo si asi nedokáže plně představit zoufalství rodičů, kteří celou tu dobu nevěděli přesně, co se s jejich dcerou děje. Že je několikrát fyzicky napadla, až je i zranila. Její antisociální chování bylo (a obecně je) symptomem její těžké choroby a její zdánlivě přehnané a iracionální reakce na běžné věci najednou získaly větší pochopení. Po letech žití v neustálém strachu o to, že si January ublíží - nebo že ublíží svému mladšímu bratrovi, se všichni konečně dostali kloudného vysvětlení a nějaké naděje.
Schizofrenie je jedna z nejzávažnějších chorob a o to je horší, když se s takovou nemocí potýká už takhle malé dítě. Nutno však podotknout (!), že ze strany rodičů jsou jisté dispozice k duševním nemocem (např. Michaelova matka schizofrenie a tuším i bratranec), takže genetická zátěž tam je taky znát.“... celý text
— hu_87
