Nové komentáře u knih Michelle Lyons
Fronta na smrt
„AUDIOKNIHA: Téma knihy je hrozně dobré, zajímavé a neotřelé. Ale v audio zpracování mi začátek knihy přišel hrozně chaotický, než jsem si zvykla na styl vyprávění. A konec pro změnu autorka rozdrobila svým osobním životem - přiznám se, že to mě vůbec nebavilo. Tudíž za mě prostě nižší hodnocení, než jsem čekala. Ale za přečtení to jako celek rozhodně stojí, jsou tam velmi zajímavé momenty a postřehy. A mě a moje okolí to na několik dní, ne-li týdnů, uvrhlo do úvah o pro a proti trestu smrti.“... celý text
— DK197
Fronta na smrt
„Autorka při tvorbě knihy musela mít nervy ze železa. Měla je určitě i v době, kdy nastoupila do práce redaktorky místních novin a psala články. Ne jen tak ledajaké, měly tragický až neuvěřitelný obsah.
První článek napsala už ve 22 letech a týkal se veřejně popravy vězně za těžký zločin.
A nebyla to jediná poprava, které byla Michella svědkem. Za jedenáct let jich bylo přes 200. Mluvila, dělala rozhovory, chodila na popravy jak do kina, pak doma psala, co viděla a slyšela.
" po několika popravách mě začal rozčilovat pach z komory smrti."
Tehdy teprve čtyřiadvacetiletá slečna si o všem vedla deník. V soukromých záznamech odkrývá své pocity, emoce a to, co opravdu cítí, když vidí odsouzence a slyší jejich poslední slova.
Součástí různých příběhů o čekání ve " frontě na smrt" jsou také vzpomínky Michellina spolupracovníka Lawrence. Ten měl stejnou práci jako jeho kolegyně, ale dělal ji trochu jinak - s mnohými vězni se přátelil až do jejich konce.“... celý text
— simca9342
Fronta na smrt
„Skvělá kniha, co se lehce čte a je i hodně zajímavá.
Ani jsem nečekala, že mě to tak vezme.
Dočteme se o pocitech vězňů, kteří čekají v Texasu na smrt, o pocitech reportérky, která je navštěvuje ve vězení a následně sleduje jejich Game Over.
Dozvíme se, co jsou někteří lidé schopní říct, než odejdou ze světa. Někdy je to úsměvné, někdy smutné.
Také nám sdělila i pár úsměvných historek a i to čeho jsou lidé schopni když ví, že je smrt nemine.
Někdo kope kolem sebe a někdo to přijme jako věc, kterou nemůže změnit.
Dále nám autorka přiblíží jaké to je, když pro jednu stranu je smrt zadostiučiněním protože dotyčný zabil jejich blízkého a pro druhou stranu začínající smutek, nad ztrátou milované osoby.
Zajímavé i bylo, že někdo čeká ve frontě na smrt třeba jen 7 let, jako třeba 17 letý hoch a nebo i přes 25 let.
Autorka občas přemýšlela jestli souhlasí nebo nesouhlasí s trestem smrti.
A jako novinářka vlastně nemohla veřejně šířit svůj názor.
Ale jakmile se smrt blízké osoby dotkla i jí, bylo skoro jasné že je PRO.“... celý text
— Kočička911
