Mira Marcinów

Přidat do oblíbených Koupit knihy

polská, 1985

Nové komentáře u knih Mira Marcinów

Osiřelec Osiřelec

„Zpočátku jsem si říkala, že to asi nebude můj šálek kávy, ale od druhé části přišla proměna a s těžšími tématy příběh nabral hloubku a originalitu. Neměla jsem z textu dojem, že by měla hlavní hrdinka k matce nějak nezdravý či přehnaný vztah, pouze se to tak může jevit v době truchlení po její smrti. Přirovnání k milostnému vztahu, ke včelstvu bez matky, přípravy zemřelého těla do rakve a úvahy, kolující přitom dceři v hlavě, jsou vylíčeny tak syrově a živě, že tvoří zajímavý kontrapunkt k mrtvosti a stagnaci, kterou bychom snad mohli v takové chvíli očekávat. Na stejné vlně se veze srovnávání začátku a konce života, rození a umírání (např. posmrtný bonding). Bod navíc za zapracování motivu Cimona a Pero. Fiktivní rozhovor na stranách 172-3, kde se o umírání mluví způsobem, jakým se matky často baví o porodu a kojení, považuji za jeden z vrcholů knihy. Mira Marcinów - Osiřelec (str. 189): Svěřování přestalo být aktem pravdy, už je to spíš narcistní představení.“... celý text
— Sisssi

Osiřelec Osiřelec

„Po dočtení téhle knihy jsem potřebovala chvíli čas na to utříbit si myšlenky. Nakonec hodnotím 4 hvězdami a musím říct, že to bylo docela hutné čtení, byť to třeba na první pohled nemusí být znát. Autorka se zabývá vztahem matky a dcery, který je dost intenzivní, občas jak na houpačce, místy dost nezdravý až toxický. Hodně věcí tu je řečeno mezi řádky nebo jen náznakem - v tomto ohledu je třeba, aby se čtenář aktivně zapojil a snažil se číst i to, co není řečeno explicitně a na první dobrou. Proto to může také působit zdánlivě povrchním dojmem, protože když nedáváte při čtení pozor, řada věcí vám může uniknout. Některé pasáže/kapitoly jsou kratičké (pár řádků), některé jsou na stránku a půl. Je to taková mozaika postřehů, vzpomínek, pocitů, básní, zamyšlení - dohromady to dává jakýsi obraz toho, co matka a dcera mezi sebou mají za vztah. Co a jak fungovalo, nebo spíš nefungovalo. Čtenář se tak může zamyslet nad tím, proč se matka chovala tak, jak se chovala.... proč se dcera nedokázala z toxického vztahu vymanit a zda to vůbec šlo)... Na základě toho se čtenář může zamyslet nad svým vlastním vztahem se svou vlastní matkou a reflektovat vlastní zkušenosti... Ve výsledku je to dost zajímavé čtení, které není příliš veselé, spíš dost deprimující, ale přitom hutné a s hodně nosným, nadčasovým tématem. Nečekejte žádný akční souvislý děj s vyšperkovanou zápletkou, to tu nenajdete. Osiřelec by se dal popsat jako niterná zpověď hrdinky, ponoření do duše a do myšlenek, které se všechny točí kolem vztahu s matkou... Za sebe doporučuju, akorát myslím, že zrovna na tohle musí člověk být v tom správném rozpoložení, aby tuhle knihu dokázal ocenit...“... celý text
— sgjoli

Osiřelec Osiřelec

„Když jsem si knihu půjčovala, myslela jsem si, že se bude jednat o zpověď jak moc spisovatelka nenáviděla svou matku. Opak byl pravdou, byla to zpověď o tom jak moc autorka svou matku milovala. Až jsem si říkala, zda to není až moc závislostní vztah. Co se mi líbilo byl styl psaní. Kdy mi přišlo, že zápisy jsou jen zaznamenaní myšlenky. Někdy dlouhé a takřka nevýznamné, jindy krátké zato plné hloubky.“... celý text
— sarekaslukova

Osiřelec Osiřelec

„Nejedná se o román v pravém slova smyslu, ale spíše o jednotlivé střípky vzpomínek na maminku. Ale! Tyto vzpomínky a postřehy mě místy rozesmály a místy vehnaly slzy do očí. Krásný počin, se kterým jsem strávila pár hodin.“... celý text
— monushka

Osiřelec Osiřelec

„Nemohla jsem přestala číst. Ano, texty byly krátké, ale chytily za srdce. Maminku ještě naštěstí mám, ale před rokem přišla o nohu, a všechno pak dcera - matka cítí jinak, my se sblížily víc, dokázala změnit celkově svůj život, a nevzdává se, a já jsem na ni hrdá..... Ano, bylo mu chvílemi z knihy smutno, chvíli veselo, plno emocí, kniha, která mě po dlouhé době něco dala, a autorce děkuju.“... celý text
— jasmína

Přejít na knížky autora