Nové komentáře u knih Nathaniel Philbrick
V srdci moře
„Tato kniha se mi těžko hodnotí, protože mi přišlo, že je to slepenina z víceroknihtěžko se mi prokousáváo začátkem, ale pak už to jelokdyž byly pasáže, které se týkali příběhu tak sem to hltal, ale vždy došlo na odbočky, které se tak úplně netýkali podle mě příběhu a byly tam jen pro info a zajímavosti a to mi vadiloto měpřivádí k tomu, abych to mohl celé pobrat, musím přečíst Bílou Velrybu.
Verdikt je, že kdo tuhle knižku veme do ruky litovat nebude, ale má to své ale.“... celý text
— Jury
V srdci moře
„Mám rád tyto skutečné příběhy o přežití, neskutečné vůli žít a přežít. Když navíc autor umí psát a dá si opravdu práci při zjišťování informací k danému tématu,pak tyto knihy doslova miluji. Nathaniel Philbrick odvedl skvělou práci! Od začátku do konce jsem byl na palubě...
Knížka byla mnou objevena náhodně díky čtenářské výzvě. Podle počtu komentářů hádám, že i když se nejedná o knižní novinku,kniha ještě nebyla objevena větším počtem čtenářů. Pro mě osobně úžasný příběh a moc pěkně napsané. Doporučuji, řádné chlapské čtení!!!
Poznámka závěrem. Za mě osobně, počáteční rozhodnutí po potopení Essexu,kdy se posádka rozhodla plout ke vzdáleným břehům Jižní Ameriky, bylo velkou chybou, která Pollardovi muže uvrhla do nepředstavitelných útrap. Nejvíce to asi dokumentuje část jedenácté kapitoly:
Dva měsíce poté,co zavrhli Společenské ostrovy, protože, řečeno Pollardovými slovy, " jsme se báli, že nás snědí lidojedi" ,se chystali sníst jednoho ze svých druhů.
Jenže tak se prostě stalo, zpětné co by a kdyby nemá smysl. Lidé, mě nevyjímaje, stále dělají chybná rozhodnutí. Zkrátka to tak mělo být..“... celý text
— frantisek0724
V srdci moře
„Tato kniha mi ležela v knihovně od roku 2015. Tehdy jsem si ji pořídila bezprostředně po tom, co jsem byla v kině na stejnojmenném filmu natočeném právě na motivy této knihy. Ten film mě silně zasáhl a potřebovala jsem víc. Jenže pak jsem se ke knize nedostala. A možná je to dobře, protože dnes mě kniha zasáhla mnohem víc než by mě patrně zasáhla, kdybych ji četla v 16cti, jelikož silně pochybuju, že bych tehdy měla trpělivost na autorův dokumentární styl prostý všech emocí. Právě to mě však na knize dnes oslovilo paradoxně nejvíc, protože to není žádný domyšlený román, ale autentická literatura faktu založená na pečlivém zkoumání pramenů.
Dozvíte se nejen všechny dostupné informace o kompletním průběhu plavby posádky lodi Essex, ale i o historii ostrova Nuntucket, lovu velryb a vorvaňů, osudech námořníků po návratu domů a také jak s tím vším souvisí Melvillova Bílá velryba. Ta kniha zkrátka vzdává hold jedné z největších tragédií v historii velrybářství a ať chcete nebo ne, nenechá Vás chladnými. Nahlédnete do hlubin velmi důležité části historie, jejíž život si dnes obyčejný smrtelník nedovede představit, neboť nic z toho, co námořníci tehdy zažili či dělali, dnes již zkrátka není možné - počínaje lovem velryb kvůli oleji, přes druhy jídla, jimiž byli námořníci zásobeni, a konče absencí technických vymožeností, jimiž dnes disponujeme.
Jestli se chcete vrátit přesně 200 let nazpět (námořníci se vrátili domů 18. a 24. února přesně před 200 lety v roce 1822) a přečíst si o skutečné dechberoucí události, která ve Vás dozajista zanechá svou stopu, sáhněte po Philbrickově knize. Litovat rozhodně nebudete :)“... celý text
— Lejčís
V srdci moře
„O dějinám námořnictva a lovu vorvaňů jsem nevěděla vůbec nic. A nečetla jsem Bílou velrybu. Přesto jsem knihu přečetla jedním dechem a všem, kdo byli ochotni poslouchat, jsem ten příběh převypravovala. Líbil se mi dokumentární styl a vynechání emocí. Autor nechává na čtenáři, jestli se rozhodne a sílu utrpení si domyslí. Dodatky a seznam literatury, kterou autor prostudoval jen dokládají, s jakou pečlivostí nad příběhem pracoval. Některé příběhy nelze vymyslet, musí se stát a jsou silnější než lidská fantazie. Určitě si zaslouží vzpomínku námořníci i jejich kořisti.“... celý text
— JFK117
V srdci moře
„Opět něco, co jsem objevila díky naprosto geniálně zpracovanému filmu. Musím uznat, že možná i díky tomu, pro mě knížka byla spíše fackou, než-li pohlazením --- jelikož i když se ve snímku setkáváme se smrtí a ztrátou, knížka je realitičtější. I když spíše v naučném duchu --- v číslech. faktech. Žádné efekty, tlumené barvy, ani hezcí herci, kteří by Vám mohli zatemňovat úsudek, se zde nevyskytují.
Proto zatímco ve filmu je Owen Chase vyobrazen jako vůdčí typ s laskavou rukou a otcovskou osobností (doplněnou o ten krásný Hemsworthovský úsměv), v reálu to jak se zdá, byl daleko tvrdší kus osoby s nemilým koncem. A tak bych mohla pokračovat se všemi.
Že dílo není klasickým románem, nýbrž literaturou faktu, by Vás ale rozhodně nemělo odradit. Pak-li, že milujete příběhy podle skutečných událostí a mořské historky, rozhodně si Srdce přečtěte. Knížka je napsána velmi podrobně a je doplněna obrázky, což ještě víc umocní představivost.
Pokud jste to vzali nejdřív přes film, a pak se vrhli na knihu, možná budete trošku zklamaní. Protože i když jste uvězněni na moři s nedostatkem jídla a s vorvaněm, který Vám jde po krku, Chris na poslední chvíli zachrání situaci tím, že se nebesky usměje a pohodí vlasy. Kde je jaký vorvaň?
Tak či onak, rozhodně doporučuju jak film, tak knihu. Nebudete litovat..“... celý text
— Sisis1999
