Lejčís komentáře u knih

Z korporátu na Pacifickou hřebenovku není běžný cestopis plný vtipných a odlehčujících zážitků, který byste měli volit, pokud si chcete po práci odpočinout a navštívit exotickou krajinu, do které byste sami nenašli odvahu se vydat. A není to jen proto, že PCT je opravdu náročná. Jak už název napovídá, autor na tento výšlap spíše utíká, a to nejen před korporátem, ale taky svým způsobem i před sebou samým. Kde jinde si zahojit syndrom vyhoření než v divoké přírodě, kde se soustředíte primárně na chůzi a základní životní potřeby, nic Vám tak nevyčistí hlavu od běžných starostí jako tohle. Počítejte však s tím, že to tedy není jen o popisu krajiny a cesty, ačkoli o tom je to převážně, autor navíc neváhá napráskat na sebe i své nezdary :)
Obrovskou přidanou hodnotou jsou samozřejmě fotky, ale kromě nich najdete v knize i QR kódy, které Vás po načtení přenesou na youtubové video s dalšími fotkami. Pacifickou hřebenovku tak máte možnost poznat opravdu zblízka. Takže pokud si náhodou taky zrovna procházíte nějakou životní krizí nebo těžkým obdobím, neváhejte a vyrazte na ni :)

19.11.2024

Tato kniha byla mým prvním setkáním s Denemarkovou, tak proč ho nezačít rovnou tak oceňovaným kouskem.

Literatury o osudech Židů před, během i po 2. světové válce, ať už fiktivní nebo inspirované skutečností, je na trhu nepřeberné množství. Tak proč sáhnout zrovna po téhle? Těžká otázka. Rozhodně to však není proto, že autorka píše opravdu dobře, ani proto, že tahle kniha dostala Magnesii Literu. Jde o modifikaci samotného tématu. Příběh totiž není pouze o všech těch hrůzách, kterými si hlavní hrdinka prošla a která vám naservíruje beze všech servítek ve vší surovosti. Je to hlavně o tom, že někdy, když k vám byl osud hodně krutý, se s tím zkrátka ani po letech nejste schopní nebo ochotní smířit, a tak je to v pořádku. Autorka nám ale ukazuje, co s člověkem dokáže nenávist a zatrpklost provést a že i přesto, že jeho zatrpklost a nenávist zcela chápete, ospravedlňujete a soucítíte s ním, je pro vás těžké s ním sympatizovat. Hlavní hrdinky mi bylo nesmírně líto, přesto jsem si k ní nedokázala najít cestu a mít ji ráda. Nenávist zkrátka plodí jen další nenávist a skutečná síla tkví v odpuštění.

No a proč si poslechnout audioknihu? Protože Zuzana Slavíková tomu dala přesně ten hlas a ty emoce, které jsou třeba, aby to ve vás ještě dlouhou dobu rezonovalo. Takže směle do toho a připravte se na emoční maraton!

5 20.10.2024

Nebudu se tajit tím, že tuto audioknihu jsem si koupila převážně proto, že ji načetla Jitka Ježková. A pokud jste ještě žádnou audioknihu, kterou načetla, neposlouchali, neotálejte, protože o hodně přicházíte! Nicméně mě zaujala i anotace a musím říct, že mi to přesně sedlo do podzimní sychravé nálady.

Příběh se točí kolem zmizení maminky od rodiny, kterou se snaží vypátrat její dcera, přičemž se nám dostává i flashbacků do minulosti, které podstatně osvětlují charaktery postav. Detektivní nadpřirozená zápletka pomalu nabírá na obrátkách, buduje se napětí, atmosféra houstne a postupně přichází hned několik šokojících odhalení, která mi skutečně naháněla husí kůži. Neměla jsem tušení, jak to celé dopadne, a o to víc jsem si poslech užila a těšila se na každou chvilku, kdy v něm budu moct pokračovat. Pokud hledáte něco na dlouhé podzimní nebo zimní večery, Jennifer McMahon určitě zkuste :)

1 20.10.2024

Kdysi jsem zkoušela koukat na seriál, který podle této knihy natočili, ale bylo mi po první sérii tak úzko, že jsem to zkrátka nedala. Po pár letech jsem narazila na tuhle audioknihu a řekla si, že zkusím aspoň tohle. A dobře jsem udělala. Kniha není tak surová jako seriál, minimálně proto, že ty nejděsivější scény zkrátka přímo nevidíte. Zvolená metoda deníku, který je v závěru analyzován jako by byl opravdu skutečný, nemluvě o historickém vhledu do smyšlené reality, je však tolik autentická, že vám ani ze čtení není zrovna dobře. Přednes Zuzany Krajnové v audioknize to celé jen umocňuje. Totalitní režimy navíc ze společnosti dobře známe a i když se to může zdát neskutečné, už jsme si ověřili, že nastolit diktaturu není zase tak složité, jak se může zdát. Obzvlášť, když máte silný motiv, jakým neplodnost rozhodně je.

Překvapilo mě, jak příběh skončil, a rozhodně se potřebuju dozvědět víc. Další díl nejspíš nevynechám. A kdo ví, možná se časem znovu pustím i do toho seriálu, až na to bude to správné rozpoložení, aby to se mnou zas nezamávalo...

7 20.10.2024

Když jsem zjistila, o čem tato kniha je, vyděsilo mě to a možná i trochu znechutilo. Říkala jsem si, že tohle určitě číst nebudu. Pak se ale začaly množit pozitivní i rozporuplné recenze a přirovnání k Orwellovi a má zvědavost se zkrátka nechala ovládnout.

Tohle ale rozhodně není Orwell. Nenajdete zde propracovaný dystopický svět, jedná se spíše o takové epizodky, vhled do alternativní reality, která by však byla možná. A na své si zde přijdou také milovníci nechuťáren, o tom žádná.

Přesto se zde objevuje hned několik důležitých myšlenek, o kterých je třeba mluvit. Ať je to ochota či neochota lidí přizpůsobit se realitě či obětovat něco ze svého pohodlí pro druhé. Jak daleko vlastně lidskost sahá? A existuje vůbec? Kde je ta hranice, co je ještě přípustné a co už ne? Také to můžete srovnat s tím, jak zacházíme s konzumací masa v našem světě, byť se samozřejmě nejedná o lidské maso. Narazíte zde v plné síle na lidskou přetvářku a cenu, kterou jsou lidé ochotní zaplatit za to, co chtějí. Co z nás tedy vlastně dělá lidi? No můžu vám říct, že mi z poslechu nebylo vůbec dobře a rozhodně se ke knize už nevrátím, jednou stačilo. Není to příběh, který vám převrátí pohled na svět, ale rozhodně stojí za to, abyste ho nepřehlédli. Audiokniha a její interpretace vám navíc krásně dokreslí povahu hlavního hrdiny, ke kterému jedinému se snažíte hledat si nějaké sympatie, protože k nikomu jinému to zkrátka nejde. Otázkou ale zůstává, jestli je to vůbec možné a co to o vás vlastně vypovídá, pokud se vám to podaří...

6 18.10.2024

Mytologii jsem měla odmala ráda tu řeckou, časem jsem se propracovala ke slovanské, ale severskou jsem znala akorát tak z marvelovských filmů. Asi bych se k ní ani nikdy nedostala, kdyby si ke mně nenašla cestu tahle útlá knížečka vyprávějící báji o tom, jak Thor přišel ke svému kladivu.
Příběh je rámován drsným životem prosté severské rodiny, která umožňuje vypravěči ponořit se do příběhu, aniž by zde měla nějaký výraznější význam. Musím přiznat, že jsem ze začátku bojovala s představou Thora ztvárněného v knize, což přikládám právě mé zdeformované představě od Marvela. Ta kniha se ale opravdu skvěle čte (smekán překladatelkám, ale trošku napomínám korektorku za chybky), právě ten jazyk mě vtáhl do atmosféry a já se ponořila do příběhu ani nevím jak. Má to nějakých 100 stránek, takže přečteno máte opravdu rychle, přesto je řečeno vše důležité, nic není uspěchané a aspoň se vyhneme zbytečným vycpávkovým pasážím. Koneckonců v rámci mytologie mi nejvíce vyhovují takové ty úderné příběhy, které si lidé povypráví během pár hodinek u ohně za temných večerů.
To obrovské kouzlo knihy ale spočívá také v grafické úpravě. Asi se shodneme, že ta obálka je fenomenální! Uvnitř na Vás navíc čeká několik celostránkových ilustrací tvořených věrně podle reálií nebo tradičních lidských představ - v závěru naleznete i detailní popisky všech ilustrací. Nechybí také mapy a historický výklad o Vikinzích a jejich mytologii.
No zkrátka dokonale vyšperkované! Co si budem, mám chuť se pustit do dalšího příběhu ze série :)

2 01.10.2024

Dvojjazyčné knihy jsem si poslední dobou dost oblíbila a mám velkou radost, že vychází i v takto zajímavé podobě, kde máte možnost si nejen procvičit angličtinu, ale také se dozvědět zajímavá historická fakta. Buďme upřímní, koho někdy nezajímal osud manželek Jindřicha VIII.? Vždyť to byl jeden z nejhorších nechvalně proslulých manželů všech dob! Ne každý má ale trpělivost a chuť číst ty krásné bichličky Alison Weirové, a právě i pro takové čtenáře je tato knížka skvělou volbou. Příběhy všech Jindřichových žen jsou zde podané jednoduše a zkráceně, aniž by však bylo vynecháno něco podstatného. A přestože angličtina je už na vyšší úrovni než pro začátečníky, poradila jsem si s ní vcelku bez problému.
Pokud hledáte poutavé historické počtení a chtěli byste si u toho pocvičit i cizojazyčné čtenářské dovednosti, je pro Vás tato knížka rozhodně tou správnou volbou :)

24.09.2024

Obdivuju autory, kteří dokáží poskládat příběh z doby, kterou nezažili, z kultury, z níž nepochází a o událostech, o nichž není lehké mluvit. A poskládat ho tak, že vás stěží někdo přesvědčí, že to není skutečné, že ty postavy neexistují. Protože takové příběhy se skutečně mohly stát a taky staly.
Zvuk slunečních hodin je zlomeným, nešťastným příběhem o lásce partnerské, manželské, rodinné a mateřské. O lásce, která vzbuzuje naději i v těch nejtěžších časech, která pomáhá vydržet i to nejhorší utrpení, která dává sílu vydržet i nejdelší odloučení a bez které už nemá smysl žít. Příběh z baťovské Indie protkaný bájnými mýty, válečného Československa zmítaného krutými časy, koncentračních táborů, kde je pohřbena lidská důstojnost, i emigrace, v níž hlavní hrdina nachází lepší zítřky.
Příběh je vyprávěn očima stárnoucího Daniela, který vzpomíná na nekonečnou lásku svých rodičů, ale také očima Anny, která strávila s Danielovou matkou tu nejhrůznější dobu, kterou ani jedna nemohla trávit se svými nejbližšími. Autorka s úctou a pochopením proplouvá zeměmi, různými světy i časy a skládá obraz smutné reality, na kterou bychom neměli nikdy zapomenout. Vyzrálé poetické obrazy, dynamika, atmosféra, cit pro detail a vybroušený jazyk nám dávají možnost proniknout do hloubky, porozumět složitosti lidských vztahů, konání, žasnout nad odvahou, kterou je v sobě člověk schopen najít, aby ochránil ty, které miluje.
Ještě dlouho to ve mně bude rezonovat, děkuju a doporučuju!

12 09.09.2024

Moc milá jednohubka pro všechny malé milovnice koní! S postavami v dětských knihách bývá často ta potíž, že jsou ploché. Kvůli malému rozsahu totiž ani nemáme možnost je poznat do hloubky. Vzhledem k tomu, že v tomto případě se ale jedná o sérii, autorka charakter malé Tilly slušně rozvíjí, díky čemuž jsem si ji celkem snadno oblíbila. Neskutečně sympatická mi byla její vášeň pro koně, o kterých hltala radostně každou informaci a měla touhu se neustále učit nové věci. Jde vidět, že autorka je z oboru a má zkušenosti s výukou jezdectví pro děti, protože nenásilně zařadila všemožné rady a tipy - ačkoli nejsem cílovka, sama jsem se dozvěděla hromadu nových věcí. Na konci knihy naleznete také jednoduchý kvíz, kde si mohou děti ověřit, kolik si toho ohledně koní a jezdectví zapamatovaly. Vyzdvihnout musím také nádherné černobílé ilustrace, které zdobí doslova každou jednu stránku. Celkové grafické zpracování knihy i příběh je však citelně určen dívkám, takže malé klučičí jezdce určitě nenadchne. Já však s láskou vzpomínala na své dětství, kdy frčely všemožné časopisy o koních pro mladší čtenáře, které jsou zmíněné právě i zde, a jsem moc ráda, že se to dnes aspoň v této podobě vrací.

19.06.2024

Na Hypotézu lásky jsem četla nadšené recenze ještě předtím, než u nás vůbec vyšla. Musím se přiznat, že já s jejím přečtením otálela. Nezaujala mě moc anotace ani obálka. Nakonec jsem se ale nechala zlákat všemi těmi kladnými ohlasy a páni! Romantiku vyhledávám jako odpočinkovou literaturu spíš zřídka, ale tohle mě vtáhlo jak už dlouho žádná kniha ne. Doslova jsem nebyla schopná přestat číst a zhltla to během dvou večerů. Smála jsem se jak puberťák, dojímala se a manžel mě několikrát nachytal se stupidním úsměvem, načež se mě zeptal, co to čtu, že se culím stejně jako na něj, když sám od sebe umyje nádobí. :D
Chemie mezi hlavními postavami fungovala na jedničku od první chvíle. Ale nenechte se zmást, tohle není jen o lásce a perfektně napsaných zamilovaných scénách. Najdete zde přidanou hodnotu ve formě těžkých životních období a taky prosazování žen na poli vědy. Přestože je to romantická komedie, ne vždycky bylo vše zalité sluncem, paradoxně ale právě proto je kniha tak dobrá. A to nemluvím o úžasně sebeironické hlavní hrdince, se kterou jsem si neskutečně rozuměla.
Hypotézu lásky moc doporučuju a určitě si přečtu i nějakou další knihu Ali Hazelwood!

9 19.06.2024

Dlouho jsem nečetla tak krasný a důstojný závěrečný díl série. Jedná se převážně o retrospektivní vyprávění vedlejších postav příběhu - rodičů a prarodičů Samuela a Patricie, kteří měli na jejich životy zásadní vliv. Díky jejich pohledu máte možnost poznat jejich skutečnou osobnost a zjistit, že nic není černobílé. I vedlejší, do jisté míry záporné, postavy tak dostaly prostor nebýt ploché a ukázat nám, že ani ony to neměly v životě lehké, protože každý si neseme nějaké své trápení. Autorka zároveň krásně ukazuje, že nás nemusí formovat chyby nebo chování našich rodin, protože rodinu si tvoříme sami, jak dokládá Samuelův vztah s nevlastními syny, vztah nevlastních bratrů Olivera a Patricka nebo vřelý vztah Emmy s jejím tchánem. A je to právě Emma, ta stěžejní postava celé knihy, kterou poznáváme detailně, zjišťujeme, jak se vyrovnává se svým smutkem, hledá sebe sama, až nakonec zjišťuje, co je v životě opravdu důležité. A s jejím zjištěním nemůžu než souhlasit.
Příběh mě pohladil, obejmul a stejně jako mnoho dalších čtenářů jsem se v jeho stránkách našla, protože autorka nám předkládá tak velké množství skvěle propracovaných postav, že se zkrátka nemůže stát, aby Vám ani jedna nebyla aspoň trošku podobná. V postavách se navíc neztratíte, i když je jich hodně, protože je to celé podané krásně přehledně, navíc máte na vnitřní straně desek k dispozici rodokmen.
Ze závěrečného dílu jde také cítit, jak moc se autorčin styl psaní vyvinul a dotvořil. Jemné nenásilné vyprávění, které nabídne dostatek popisů, přesto nezpomaluje děj. Stručně, přesto výživně vypráví s milým smyslem pro humor a nápaditými obraty. Její schopnost pochopení a přesvědčivého vykreslení tolika věkových kategorií mě opravdu ohromila. Neskutečně jsem si to užila, děkuju za krásný zážitek a moc doporučuju!

4 31.01.2024

Jedná se už o druhou knížku, kterou jsem od autora četla, nicméně mě tentokrát nadchla víc, ačkoli jsem to v průběhu čtení opět vůbec nečekala. Prvním příběhem pro mě byla Poslední dívka, která mě vůbec nebavila a strašně jsem se u ní nudila zhruba do dvou třetin, kdy se to zlomilo a já byla nadšená, že jsem čtení nevzdala. Pak totiž přišly ty zvraty a konec, který mě tak překvapil!
Podobné to bylo i u této knížky, s tím rozdílem, že jsem se tentokrát nenudila, jen mi zkrátka první dvě třetiny nepřišly nijak extra poutavé, místy trošku zdlouhavé a klišoidní, takový ten horor o strašidelném domě, který už jsem prostě četla/viděla mockrát. Mimochodem mi to v mnohém připomnělo Baladu pro Emily, která vyšla loni na podzim, hodně motivů se opakovalo. Jenže pak přišly ty zvraty! Doslova jeden za druhým a já se nestačila divit, kolikrát se to celé převrátilo. Na tohle je autor zkrátka mistr, takže i když ta první půlka by snesla trošku víc akce, druhá to vždycky vynahradí natolik, že mě to zkrátka moc baví a určitě se pustím i do dalších jeho thrillerů. Čeká na mě Zamkni poslední dveře!

1 27.01.2024

Co si budem, je to takové přeslazené a nereálné klišé, přesto má zkrátka svoje kouzlo, obzvlášť pro nás Češky! Nádherná obálka i grafické zpracování navodí tu správnou mrazivě hřejivou zamilovanou atmosféru, nemluvě o všech těch milých zmínkách a chvále na české jídlo, pití a nádherné pražské památky, které všichni tak dobře známe. Nebudu lhát, mám zase chuť se do Prahy mrknout, samozřejmě i se svou láskou :)

2 27.01.2024

U prvního dílu této volné série mě mrzel velmi krátký rozsah, který nedovolil autorce proniknout hlouběji do nitra postav a celý příběh tak spíše klouzal po povrchu. Já však potřebovala, aby šel mnohem více do hloubky, a toho jsem se dočkala právě u dílu druhého.
Ačkoli i tady mám malé mrzeníčko ohledně toho, že postavy Bena je zde opravdu pomálu, velmi to vynahrazuje skvěle propracovaná postava Nely, které tentokrát autorka věnovala zasloužený prostor a já jí mohla nahlédnout do duše. Nejenže jsem ji najednou mnohem lépe chápala, ale začla jsem s ní i sympatizovat. Příběh tak není pouze o nevšední lásce, ale především o tom, jak se vyrovnat s předsudky, které takové lásce nepřejí. Obdivovala jsem přístup rodin obou hlavních hrdinů, kteří jejich lásce otevřeně napomáhali a moc bych si přála, aby to takhle fungovalo i ve skutečnosti. Zejména Nelin vztah s jejími syny, především vyspělým Matějem, mě nesmírně dojal.
Autorka zakomponovala do myšlenkových pochodů Nely opravdu hodně důležitých, mnohdy poetických, ale hlavně pravdivých myšlenek. I každá kapitola je uvozena nějakým citátem, ať už některé z postav, autorky samotné či nějaké slavné osobnosti. Zejména citáty Exupéryho se mi trefily do vkusu. Moc krásně však Zuzanka dokázala v jedné z posledních a velmi dramatických scén knihy vystihnout, co to opravdu znamená někoho milovat. Promluvila mi z duše tak, jak bych si to sama přála umět zformulovat, takže děkuju.
Ačkoli je knížka poměrně útlá, zazní všechno podstatné, aniž by bylo něco uspěchané nebo zbytečně natahované. Navíc je to skutečně čtivé, takže jsem knížku slupla během dvou dnů za pár hodin. Jedinou výtku bych si dovolila ke zbytečnému přerušování souvislé přímé řeči, která se často opakuje. Řeč jedné postavy je sice běžné rozdělovat do více odstavců, když je delší, ale není nutné, aby každý odstavec začínal a končil novými uvozovkami. Chvílemi mi to dělalo problém orientovat v tom, která postava zrovna mluví. Jedná se však více o redaktorský, než autorský prohřešek. :)

2 27.01.2024

Dostala jsem sice něco trošku jiného, než jsem čekala, ale přesto jsem jednoznačně nadšená. Každý z nás chtěl někdy vědět, co obnáší práce kriminalisty a obzvlášť z úst takové kapacity jako je Josef Mareš to zkrátka chcete slyšet. Dozvíte se nejen pikantnosti ze zákulisí takového povolání, ale také zajímavosti ze života samotného Mareše a podrobnosti z nechvalně proslulých českých případů vražd včetně těch orlických nebo únosu malé Aničky Janatkové. Není překvapivé, že se opravdu nejedná o lehký poslech, přesto dokázal Mareš své vyprávění pojmout i s nadsázkou a okořenit občasnými "nelichotivými" slovy, která v podání audioknižního interpreta Miroslava Hanuše působí vskutku geniálně. Ačkoli jsem to nečekala, mnohokrát jsem se usmívala. Moc doporučuju :)

12 24.01.2024

Do ironizujícího vyprávění Fredrika Backmana jsem se zamilovala na první dobrou, takže ani tato, pro mě v pořadí již třetí jeho kniha, určitě nebude mou poslední. Je jen málo příběhů napsaných tak dobře, že z nich na jedné straně umíráte smíchy a na druhé slzíte dojetím. Autorův neskutečný talent vykreslit i nesympatickou postavu tak, že ji milujete, chápete a souzníte s ní, je zkrátka geniální.
Muž jménem Ove je jednou z těch knih, které Vás přinutí k zamyšlení nad vlastním životem, uvažováním, chováním či manželstvím, případně mezilidskými vztahy. A právě příběhy s takovým přesahem jsou hlavním posláním literatury, pokud u čtení nechcete pouze odpočívat nebo se vzdělávat.
Lehce napsaný, vtipný, přesto hluboký a důležitý příběh zahřeje u srdce každého, kdo ví, jak těžký umí život někdy být..

17 24.01.2024

Pokud jste "fanoušky" lágrové literatury, tato kniha Vám pravděpodobně nepřinese příliš mnoho nových poznatků. Zážitky z koncentračních táborů byly již mnohokrát zpracovány rozsáhleji a v mnoha ohledech možná i lépe. Přesto má i tato útlá knížečka co nabídnout - především zmínku o ne příliš známém dětském bloku 66 v Buchenwaldu, za jehož vznik se zasloužil český komunista Antonín Kalina, o kterém se toho obecně moc neví, ačkoli díky své odvaze zachránil více než 900 židovských chlapců. Je velmi dojemné, s jakou úctou na něj Moše ve své knize vzpomíná, a jsem ráda, že autorka plánuje vydat knihu i přímo o něm.
Vyprávění je vcelku strohé, ne příliš zaujaté. V doslovu autorka zmiňuje, že Moše sám měl po přečtení pocit, že se nejedná o jeho život, ale spíše o film o jeho životě. Přesně tak to i působí, nicméně právě takto si představuji vyprávění devadesátiletého muže o hrůzách jeho dětství, na které jistě nevzpomíná rád. Co už mi však moc blízké nebylo, je Mošeho silný, ač samozřejmě pochopitelný židovský nacionalismus, ke kterému si sám našel cestu zpět až po letech, neboť se netají tím, že po prožitém traumatu na boha na nějakou dobu zanevřel. Opakované vzývání Izraele včetně zdůrazňování důležitosti lásky ke své vlasti a národu zejména v souvislosti s židovskou mládeží se mě zkrátka nedotklo, je nicméně hezké, že mu na předání tohoto poselství tolik záleží. Některé opakující se části už však působí poměrně rušivě, nemluvě o docela velkém množství chyb a překlepů.
Ráda bych vyzdvihla bohatou fotodokumentaci a také fakt, že kniha není jen dalším z mnoha přeložených svědectví hrůz koncentračních táborů, ale že má i poměrně silnou vazbu na naši zemi, neboť Moše vyrostl v Podkarpatské Rusi, která patřila před druhou světovou válkou k našemu území (později k Maďarsku, dnes k Ukrajině).
Je obdivuhodné, jakou lásku k životu si Moše dokázal zachovat po všech útrapách, o nichž lze jen stěží uvěřit, že je tak mladý chlapec dokázal vůbec vydržet. Snad si z toho dokážeme vzít poučení :)

24.01.2024

Pokání jsem viděla první jako film, ale protože mám díla McEwana moc ráda, sáhla jsem alespoň po audioknize. Překvapilo mě, jak věrně se filmová adaptace držela předlohy. V průběhu poslechu jsem se však nemohla zbavit dojmu, že některé části díla byly zbytečně natahované. Tím spíš jsem byla ráda, že jsem knížku poslouchala, protože kdybych ji četla očima, nejspíš bych měla tendenci ji často odkládat. Příběh jako takový je však opravdu dojemný a má velký potenciál chytit za srdce.

Velmi jsem se těšila na interpretaci Taťjany Medvecké, kterou mám jako herečku moc ráda. Přesto jsem však z jejího hlasu nebyla tolik nadšená, jak jsem čekala. Místy působila trošku monotónně, způsob frázování občas neseděl přesně k tomu, jaké pasáže zrovna četla (př. některé dojemné scény působily v jejím přednesu lhostejně). Až na tyhle části se mi ale její hlas poslouchal velmi dobře, nicméně to patrně není audiokniha, ke které bych se ještě někdy vrátila. Nelituju ale, že jsem se do ní pustila :)

3 09.01.2024

Znáte ten pocit, když se Vám nějaká kniha tolik líbí, že zkrátka nenacházíte slova, kterými byste ji popsali? Tak přesně takhle se cítím ohledně TOho.

Stephen King je pro mě mistrem svého žánru, Pan spisovatel, který umí naprosto precizně vykreslit svět a jeho postavy do takových detailů, že z toho mrazí. Na tisíci stranách Vám představí neexistující město s celou jeho historií, popisem, kam která silnice z města vede, dokonce i jak dlouho tam ta silnice je a jaké trable provázely její výstavbu. Charaktery Vám vykreslí s neuvěřitelným smyslem pro detail, takže přesně víte, kdo byli, jsou a kým chtějí být a proč. Miluju jeho styl psaní, protože mě dokáže pohltit tak jako nikdo jiný.

TO jsem četla už podruhé a byla z něj nadšená snad ještě víc než poprvé. Stejně tak jsem byla i víc dojatá. Partu looserů vnímám jako své přátele z dětství a i podruhé se mi s nimi strašně špatně loučilo, takže jsem si jistá, že se za nimi za pár let zase podívám. Jejich loajalita a schopnost držet při sobě je obdivuhodná, čistá a okouzlující. Nikdy mě nepřestanou bavit. O málokterém autorovi můžete říct, že byste si po přečtení tisíce stran nejraději přečetli tisíc dalších. A právě tím autorem je pro mě King!

13 11.12.2023

Z druhého dílu série Hodinky jsem měla milý pocit, že autorčino psaní se vyvinulo, což u začínajících autorů neskutečně oceňuji. Minutky byly skutečně poutavější a realističtější, byť je příběh stále do jisté míry velmi jednoduchý a až takový pohádkový. Pokud ho ale s tímto vědomím čtete a zvolíte si ho ve chvíli, kdy na něj máte opravdu chuť, v nejmenším vám to nebude vadit.

Nedokážu říct, že bych s veškerým chováním či reakcemi postav na určité události souhlasila. Na druhou stranu, kdyby takhle svět opravdu fungoval, bylo by v něm krásně. Patricie, Samuel, jejich děti a vnoučata jsou prototypy krásných duší, které bych s radostí přivítala ve svém životě. Tím spíš kontrastovaly se zkaženými povahami některých dalších vedlejších postav a tento kontrast mi místy trošku vadil. Přála bych si, aby byla kniha delší a charaktery všech postav propracovány víc do hloubky, abychom mohli skutečně nahlédnout do jejich nitra, pochopit je - ne s nimi jednoduše pouze sympatizovat nebo je naopak odsoudit a nemít rádi. Autorčin styl psaní je totiž nesmírně čtivý, poetický, milý, zkrátka chcete pořád číst dál, takže jsem si jistá, že kdyby byla knížka delší, příběhu by to jen prospělo a posunulo to celou sérii na mnohem hlubší a zároveň vyšší úroveň.

Přesto však klobouk dolů, že autorka zvládla vytvořit tak krásnou a milou sérii hned napoprvé. Oceňuju také závěr druhého dílu, který mě sice neskutečně rozesmutněl a dojal, ale zároveň realisticky ukázal, že život opravdu není fér.
Je vidět, že byl na příběhu opravdu odveden velký kus práce a já se těším, až se v předvánočním čase začtu do posledního dílu. Věřím, že celou sérii krásně uzavře. :)

4 26.11.2023