Populární knihy
Nové komentáře u knih Nick Webb
Vítězství
„Navzdory chvále předchozích dvou akčních dílů, je i pro mě, kdož tak úplně nelpí na fyzikálních zákonech jako spíše na čtivosti a ději knihy, poslední díl už poněkud překombinovaný. Dostal jsem se do pozice, kdy prostě částečně souhlasím se zápornými komentáři gonga a psychouška, ale na druhou stranu i s klaďasem QEDS a suchým konstatováním Crozze. To, co se líbí Turloghovi, překvapivé zvraty, bylo pro mě už překombinovaným dějem, kde se spíše přikláním k těm záporným komentům. Chvílemi se mně zdá, že je to úžasný příběh pro mladé a ještě mladší čtenáře, spíše starší žáky, řečeno soutěžní terminologií.
Ale určitě to nehrozilo předčasným zavřením knihy. Nicméně, musím přiznat, že jsem ji četl docela dlouho. Tož si vyberte, co včiléj.“... celý text
— Tupoun
Válečník
„Jestliže jsem psal o první knize, že se mně líbila jako perfektní napínavá oddechová military sci-fi, tak nemám důvod druhou knihu hodnotit jinak. Každý čtenář, který přečetl dříve než tuto sérii, prozatím tetralogii Jakuba Maříka (a snad za méně než dva měsíce již pentalogii) UTSS Salamis, musí zde vidět stále více podobenství. Ale to vůbec nesnižuje kvalitu ani jednoho z děl. Z komentářů vyplývá tak půl na půl, že se někomu líbila více první kniha, někomu zase tato. Je pravda, že v druhé knize je mnohem více politiky a pletichaření, lidského svinstva s kým a za kolik, proti komu apod. V podstatě je tento díl dějově bohatší, nejen o likvidaci jedné lidské lodě za druhou. Prostě pokud na příběh nejdete moc vědecky a nešťouráte se v detailech, pokud máte rádi military sci-fi a napětí z vesmírných bitev, nemusíte váhat ani na chvíli.“... celý text
— Tupoun
Roj
„Pro mě perfektní military oddechovka, při které jsem, především v závěru, moc nedýchal. Asi mám štěstí, že nejsem astrofyzik nebo hnidopich, abych hledal, co ve sci-fi nebo ve fyzice možné je a co nikoliv. To bych si mohl přečíst nějaká skripta z astrofyziky.
Příběh se sice rozjíždí poněkud těžkopádněji, a to proto, že já, na rozdíl od lidstva vím, co se děje na druhé straně, takže mě rozčiluje suverénní jistota. Klasická krátkozraká tupost politiků, kterou ostatně zažíváme v přímém přenosu a nemusíme číst sci-fi.
Knihu jsem si do hlavy nacpal takřka najednou a spolkl ji na několik skousnutí. Ani trochu mně nevadí, pokud si proto někdo o mně myslí, že jsem Tupoun. Já čtu pro svoji spokojenost, nikoliv pro obdiv hnidopichů. Proto podobně stavěným čtenářům sci-fi určitě četbu doporučuji.
Ostatně je zde vidět, kde se Jakub Mařík učil řemeslu sci-fi, zde jako překladatel.“... celý text
— Tupoun
Roj
„Příběh je sice plný klišé, ale to se snad u tohoto odvětví trošku očekává. Autor se drží osvědčeného scenáře, kdy nastoupí silný nepřítel a je jen na outsiderovi, aby ho zastavil. Musím přiznat, že jsem neměl v plánu číst pokračování, ale zvrat v závěrečné časti mě přesvědčil o opaku.
Spoiler: při obraně Sluneční soustavy zahyne kapitán s jedním z nejvtipnějších jmen, na které jsem během čtení kdy narazil, kapitán Argus. RIP.“... celý text
— PastorMal13
Válečník
„Já nevím. První díl si na nic nehrál, byl super. U druhého už byla spousta věcí překombinována. Granger se rozhodoval úplně zjevně mimo, až si po pár stránkách člověk říkal, že to přece bylo jasné od začátku. Hromada nejasného riskování a po vědomém úvodním obětování lidí bez dalších emocí jsem pak už byl k dalším ztrátám trochu odměřený a moc jsem je neprožíval (obětovat tisíce/miliony a pak se starat o život někoho konkrétního? Úplně jsem to necítil). A to závěrečné vyřešení bitvy flotil, kdy byl protivník v absolutní přesile, všichni na Grangera křičí, aby se stáhli a zmizeli, dokud to jde, a Granger jen: „Ne, nikam! Prostě to nějak dáme,“ aniž by měl jakékoliv tušení, co vůbec dělá.“... celý text
— Lostindream
