Olga Wawracz

česká, 2024

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Komunitní rozměr - Olga Wawracz

Jestli je ještě šance předat někomu planetu k záchraně, než ji se sebou lidstvo zničí, tak současné nejmladší generaci, ke které Olga Wawracz patří. Naděje v je... detail knihy

Nové komentáře u knih Olga Wawracz

Komunitní rozměr

„Celkem neinvenční agitka.“
— Jablunka23

---

Komunitní rozměr

„Zdařilý debut vydaný v krásně vypravené edici Mlat. Název sbírky, text na záložce a medailonek autorky ve mně vyvolaly – při zmínkách o autorčině environmentálním aktivismu, důrazu na komunitu, sociálno atp. – poněkud odlišná očekávání, než jaký byl pak převládající dojem z četby. Sbírka Olgy Wawracz je totiž, alespoň jak ji čtu, mnohem více intimní než komunitní, je mnohem více ponořená do sebe a do vztahů k nejbližším než široce společensky angažovaná. I takové texty tam sice jsou (např. můj svetr znamená víc než tvůj), ale je jich jasná menšina. Svým způsobem asi je svědectvím o světě současné nejmladší generace, kam řadí autorku záložka knihy, ale je to svědectví niterné, záznam osobních tuh, selhání, zmatků, nejistot atp. Výrazivo sice leckdy může upomínat na poezii angažovanou, ale číst ji jako takovou by bylo šlápnutím vedle, do pasti, a míjelo by se to s její podstatou. Dobře to dokládá třeba následující báseň: promlčené ztrátě se dnes říká bytové parfémy to co nás vystěhovalo je veřejná zakázka jeden na druhého povinná soutěž bez možnosti výhry to co nás rozděluje nedělá chyby pod nánosem sádry a advertising potřeb v databázi pocitů propůjčený azyl v ohrazené občině vrháme stín na hobbymarket Jedním ze silných, ba emblematických témat sbírky je pro mě přechodnost, prozatímnost, nestálost – život v (nechtěném) pohybu, dynamika nejistoty. I to koneckonců poněkud kontrastuje s oním komunitním rozměrem z jejího titulu, chápeme-li komunitu jako cosi stálejšího, jako kotviště, pevný základ. S onou prozatímností se často pojí i pocity povrchnosti a odcizenosti, falešnosti či nepravdivosti takového bytí/trvání. Nejpůsobivější texty jsou ty, kde dramatičnost plynoucí z výše uvedených zdrojů (a je lhostejno, zda jsou jejich inspirací v básnířčině reálném životě partnerské a rodinné vztahy, neuspokojivé bydlení a nutnost stěhování, anebo třeba jakási vnitřní tenze, neklid) vystupuje na povrch co nejostřeji a nejpádněji. Výrazově velmi šťastné jsou v tomto ohledu kratší a rytmizovanější básně tištěné kurzívou na začátku každého z nepojmenovaných oddílů knihy. Ty jsou veskrze skvělé. Ale i v oddílech samotných, zvláště v první půlce druhého (chodí Pešek mezi námi; po bývalé nájemnici; hromadím se tu od pondělí; potřebuju klid na partii s počítačem; pane nejsme hodni abys přišel k nám) a ve třetím (nadnárodní krize prosakuje městem; poznáš to až to přijde), je řada zdařilých textů, z nichž některé dokonce rafinovaně pracují se sporadickým rýmem. Dva si dovolím uvést na ukázku: vytahat z bordelu něco málo snad jako sežvýkanou koaliční smlouvu něco podobného rozloučení se mi zdálo skoros mi jednou rozuměl naštěstí ale nepoznáš padělek stihla jsem odlepit etikety spor je nám benzák a amfetamin a lítost až upíjí z věty *** kope to každého jinak dojezdy vlakem ty v prokletých ránech mlčíš už na třetí věžák já nemůžu přestat začínat brečet“... celý text
— V_M

Žánry autora

Literatura česká Poezie

Štítky z knih

Wawracz je 0x v oblíbených.

Skrýt reklamy