Jablunka23
komentáře u knih
Divoké papíry
Marosa Di Giorgio
Narozdíl od většiny nejsem okouzlena. Čtete první básně a obrazy a obraty na vás zapůsobí. Ale pak už nepřijde nic nového, stále ten stejný "surreálný svět" - několikrát jsem si říkala, zda tam nějaká báseň není podruhé. Ten dojem, jako by to bylo opakujících se stále stejných (myšleno podobných) deset básní, hovoří za vše.
Touha
Max Brod
Tyto dnes už archaické verše mne příliš neoslovily, přišly mi dosti konvenční.
Na lačný srdce / Suché sny ryb
Roman Krištof
Krásné ilustrace, ale dobré básně zastoupeny celkem řídce.
Rukopis
Bohumila Grögerová
Na jednu stranu oceňuji, ale ne jako umění, mně žel tyhle popisy ztrát, průběhu nemocí apod. přijdou všechny stejné.
HappyEND
Aleš Kauer
Vybroušené k dokonalosti, pěkně bez skrupulí, na rovinu, ať se vám to líbí nebo ne.
Básně na děrné štítky
Radek Malý
Téměř každá báseň je perla, přitom působí dojmem jakési nahodilosti, minimalistické spontánnosti, jako náčrty, přesto přesné, významově plné.
Sádrová hlava jiné Marie
Kateřina Bolechová
Síla. Jednoduché básně ze kterých cítím, že jsou prožité na dřeň.
Přibližování dřeva
Daniel Hradecký
Pro mne Hradeckého vrchol, ostré, propracované, vršení jednoho přes druhé, jako letokruhů dřeva, neúprosné v soudech, brilantní. Jediný slabší až zbytečný mi přišel úvod, ale nevadí. Jinak to bylo vlastně moc krátké na to, jak to bylo dobré.
Hlavně zachraň sebe
Jan Těsnohlídek ml.
Tohle je tak špatné, jak jen může být, deklamace odražených slov, primitivní slogany.
Písně dne a noci / Písně noci a dne
Tomáš Král
Vztah dvou lidí líčený se zvláštní odtažitostí, kterou já osobně považuji za přednost. Není to další sbírka, kde někdo obnažuje svoje bolístky, naopak velkou roli hraje sebeironie. Je to jako neúplná zpráva, výsledek pozorování, tu z hlediska objektu, jindy subjektu, s notnou dávkou neprozrazeného. K tomu úvahy o umění, literatuře, existenci někde mezi tím - těžko říci, co je hlavní, zda osobní nebo rovina "nadhledu". Jako celek odvážná, neobvyklá věc.
