-

Pam Jenoff

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká

Populární knihy

/ všech 6 knih
Světla zimní noci
Světla zimní noci
Velitelovo děvče
Velitelovo děvče
Diplomatova žena
Diplomatova žena
Zapomenuté dívky z Paříže
Zapomenuté dívky z Paříže

Nové komentáře u knih Pam Jenoff

Světla zimní noci Světla zimní noci

„Knížka, která člověka přivede zamyslet se nad hrdinstvím obyčejných lidí za války. Doporučuji, pěkně se to četlo a povzbudilo mě to k myšlence dívat se kolem sebe a pomáhat, kde je potřeba.“... celý text
— Tynaja

Světla zimní noci Světla zimní noci

„Ááách, to byl dojemný příběh. O přátelství dvou žen, které dala dohromady válka. A ten závěr... Moc doporučuji k přečtení :-)“
— Sofós

Žena s modrou hvězdou Žena s modrou hvězdou

„Krakov , rok 1942 . Židovka Sára a Polka z bohaté rodiny Ela se potkávají čirou náhodou a za velmi dramatických okolností . Jejich setkáním začíná příběh neuvěřitelné odvahy a statečnosti . Výborně vykreslené charaktery postav, napětí, jež vás drží v pohotovosti prakticky celou knihu až po překvapivý, ač lehce sladký konec , který si ale kniha vlastně zaslouží. Pro mě osobně pomyslná třešnička na dortu v podobě Krakova . Miluju toto město. Velké doporučení.“... celý text
— Val

Žena s modrou hvězdou Žena s modrou hvězdou

„Od spisovatelky jsem četla knihu Velitelovo děvče, které mě neoslovilo až tak moc, jak jsem ji myslela, že osloví. Ale Žena s modrou hvězdou byla úplný opak. Hltala jsem každé písmenko. Beletrizovaných příběhů z druhé světové války načteno dost, ale tento byl prvním, ve kterém se někdo schovával na dost netypickém místě. Moc se mi to líbilo.“... celý text
— monushka

Velitelovo děvče Velitelovo děvče

„76 procent Přesně ten typ srdcebolnych knih, kterým se snažím docela solidně vyhýbat. Ale tady jsem si naběhla, jelikož pro zakázané vztahy a historické romance mám slabost, takže jsem se rozhodla to zkusit, i přesto, že je samozřejmě už předem celkem jasné jak to dopadne a to, že se nám to asi nebude líbit. Kniha byla skvělá. Úžasně čtivá, osobní, ale pořád ještě v mezích...jinými slovy jsem už četla a viděla filmy, které mě emočně vyždímaly víc...tím nechci vůbec říct, že by mě kniha nechala chladnou, ale pořád jsem si od ní udržovala určitý odstup, ikdyž mě už od začátku vtáhla. A mě to vlastně vyhovovalo, aspon jsem nebrečela ve vlaku, kde jsem jí četla. Velitelovo děvče, byla kniha která se mi opravdu zavděčila. Byla skvěle čtivá, takže jsem se u ní netrápila, to co se tam dělo mě zajímalo a bavilo, zároven moje romantická duše také plesala, zároven mě to tolik emočně nezdrtilo, takže o knize nemusím tak dlouho přemýšlet. Možná, že pro někoho kdo tenhle typ literatury čte často, tak by to mohlo být málo nebo i trošku naivní, ale pro mě to prostě bylo akorát. Jen ten konec mě příliš neuspokojil, přišlo mi, že by dávalo větší smysl, kdyby se velitel třeba sám zastřelil nebo byl zastřelen za velezradu při kolaboraci s Židy, nechtělo se mi úplně věřit, že by byl opravdu schopný zabít svou lásku a jejich dítě. Nevím nějak mi to úplně nesedlo a přišlo mi, že tím kniha snížila samu sebe. Né všechno tam bylo úplně prokreslené, nejvíc mě zaujal vztah mezi Emmou a velitelem, a mezi Emmou a Krysií, ty ostatní vztahy mi přišly takové napůl cesty a emočně to úplně neseplo tak jak asi mělo. Celkově jestli od knihy očekáváte, že se dozvíte více o ghettech, koncentrácích a válce, tak to opravdu ne. Co se týká prostředí, je to spíš kulisa osobního dramatu jedné ženy, která musí ve válce projít změnou i když o ní nestojí.“... celý text
— knihomolka27

Přejít na knížky autora