• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Patrick Weekes

Císařství masek

„První díl mne neskutečně bavil, druhý a třetí byl o dost slabší.....ale tenhle... je k neuvěření dobrý. Říkal jsem to již dříve a říkám to znova, co se Bioware her týče, Mass effect je pro mne jednoznačně lepší, ale v knižním zpracování vede Dragon age na celé čáře. Předchozí díly jsem četl, protože jsem chtěl, Císařství masek jsem však četl, protože jsem vyloženě "musel" a nešlo přestat. Původně jsem si knihu nechával, až přetu jiné tituly, ale zhltl jsem jí na mé poměry vskutku rychle. Je to i tím, že se mi líbí prostředí Orlais, asi jsem chtěl také vědět více z pozadí pletich, podvodů a politiky...a že se tu lidé a elfové bodají do zad v soukromí i veřejně na potkání.... mi jako člověku zajímajícímu se o lidskou zvrácenou psyché a podrazy v businessu způsobuje malé škodlivé tetelení blahem. Vztahy jsou zde vykresleny moc hezky i v tom nejkrásnějším slova smyslu a líbí se mi, že jdou z postav city přátelské, nepřátelské i ty milující skutečně cítit. Lidé, kteří neznají svět Dragon age z her budou nejspíše trochu zmatení, ale myslím si, že v návaznosti na předchozí díly se to vcelku dá i bez znalosti her. Za mne jednoznačně doporučuji.“... celý text
— Radesan

---

Císařství masek

„Ke knihám, rozšiřujícím herní či filmová univerza, přistupuji lehce skepticky. Málokdy narazím na takovou, která by se výrazněji vzdálila od průměru. Patrick Weeks, další ze skvadry scénáristů společnosti Bioware, mě svým příspěvkem k sérii „Dragon Age“ mile překvapil. Jeho styl je čtivý, děj svižný a největším plusem jsou postavy. Klaďasové, v tomto případě císařovna Celene a její nejvěrnější, jsou schopni sviňáren, zatímco záporáci mají i světlé stránky – nejsou to obvyklí vyšinutí muahahahááá zlouni až do morku kostí. Jak se čtenář propracovává příběhem, jeví se stále zřetelněji autorovo uhýbání před černobílostí – charaktery, pozadí událostí, jednotlivé činy, všemu dominují různé odstíny šedi. Z mého hlediska ideální přístup. Zatímco v první polovině románu hrály prim palácové intriky, hry špionů, nastínění politické situace v Orlais, druhá půlka bohužel sklouzla do klasického herního dobrodružství. Vytvořila se putující družina, v níž nechybí čarodějové, válečníci, lučištníci či zákeřňáci útočící zezadu s noži (můj oblíbený styl:-)), elfové i lidé, společně čelící nástrahám v podobě agresivních pěšáků a čím dál drsnějších bossů. Závěr je otevřený, příprava pro interaktivnější zážitek s Inkvizitorem. Jsem hodně zvědavá, nakolik důkladnější znalost reálií ovlivní mé herní volby. Pochvala pro Patricka Weekse, pořád však platí: osoby „Dračím věkem“ nepolíbené si tuto sérii nevychutnají. 75%“... celý text
— Metla

---

Císařství masek

„Zatím asi díl, který mě hlavně díky postavám a prostředí, bavil nejvíce. Hezky se to četlo a příběh měl slušný spád.“
— Alvari

---

---

Císařství masek

„Změna autora v knižní sérii bývá pro čtenáře nezřídka bolestivou záležitostí. Naštěstí tomu není tak úplně pravda v sérii Dragon Age. Patrick Weekes se zhostil tohoto pokračování celkem slušně, nicméně nutno podotknout, že styl psaní je daleko více rozvláčný, než tomu bylo v předchozích knihách, a člověk si musí zvyknout na detailnější popisy okolí a nižší tempo příběhu. Stále se ale dle mého v rámci série jedná o dobré čtivo, které si zasluhuje pozornost. Nižší hodnocení nicméně uděluji za poměrně monotonní zasazení děje a nesympatičnost některých protagonistů. Zkrátka a dobře, zde není skoro nikdo komu by se dalo ''fandit''. Obě soupeřící strany orlaiské nejvyšší smetánky totiž nejsou nic jiného než prospěcháři a manipulátoři, což je ale pochopitelně z velké části zapříčiněno celou Hrou, která je pro již zmíněné Orlais tolik typická (bohužel :P). Pro příště bych autorovi doporučil méně politikaření, více fantastiky a bude to perfektní. 80%“... celý text
— Legrandix

---

Císařství masek

„Teda, musím říct, že Císařstvím masek jsem se prokousával celkem dlouho. Jak už je zde několikrát řečeno, asi nejrazantnějším a nejviditelnějším rozdílem od předchozích dílů je změna autora. Je jím nepříliš známý chlapík jménem Patrick Weekes, který vystřídal Davida Gaidera coby vrchního scénáristu franšízy Dragon Age a jemuž patří za pomyslný čtvrtý knižní díl mé uznání. Na rovinu, nečekejte žádný epický námět, který by s vámi nějak významně pohnul. Pokud za sebou máte již hru Inquisition, jejímuž dění kniha předchází, je minimální šance, že byste se nějak vážněji obávali osudu hlavních protagonistů, ačkoliv tím rozhodně nechci házet špínu na autora, že by je nějak odflákl - to určitě ne. Ba naopak. Postavy jsou komplexní, mají svou hloubku a to i včetně hlavního záporáka, který má celkem logické důvody pro to, co dělá. Jde však o to, že je to stále stejné, jako s předchozími knihami - ten svět vás musí zajímat. Běžnému čtenáři fantasy tato kniha příliš nedá a ani bych mu ji nedoporučoval. My však nejsme "běžní čtenáři", že ne? A nás prostě to propojení s hrami zajímá a chceme vědět, jestli tam nějaká ta návaznost je, že ano? No jistě! Takže tím pádem tomu také odpustíme nějaké ty vrtochy, kterými román trpí. Za mě osobně to je třeba zdlouhavá první půlka knihy a nebo vůbec celkově slabší námět. Ona ta Hra, kterou Orleasiánci žijí, je ve skutečnosti mnohem méně zajímavá, než jak ji kniha doopravdy popisuje a upřímně, těch elfů mi taky nijak moc líto není. Opět to však nedávám za vinu autorovi. Je to spíše mnou, protože mě tyto dějové linky zase tolik nechytly a nebo jsem se jich dost nabažil za 138 hodin v Inquisition. Patrick Weekes vnesl nový nádech do vyprávění příběhů z Thedasu a je to dobré. Rozhodně lepší, než Rozštěpení, které jsem doposud řádně nezpracoval a stále nevím, co si o něm myslet. Každopádně těším se, co nám chlapec ukáže ve čtvrté hře za scénáristickou divočinu. No a teď hurá na pátý díl. Ten opět prošel změnou autora, tak uvidíme, jak to dopadlo tam. + změna stylu oproti předchozím knihám + dobře napsané a celkem logicky chovající se postavy + prvky z her a pěkná pomrknutí na Dragon Age: Inquisition + konec epilogu připomíná potitulkovou scénu z Marvelovek! - slabší námět - román se občas táhne - málo zapamatovatelných momentů - kolísavé tempo vyprávění celkové hodnocení: 70%“... celý text
— AuroN