Radesan
komentáře u knih
Město v oblacích
Kristýna Sněgoňová
Dlouho jsem čtení této trilogie odkládal a je to škoda. Jasně, postapo knih je spousta a tady bych souhlasil s těmi, co tvrdí, že rozjezd je pomalý, kniha odpovídá hrozně pomalu na spoustu otázek, ale má to svůj důvod. Rozhodně nesouhlasím s tím, že je hlavní postava hodná nenávisti, naopak je skvělá.... žádný klaďas, ani haizl, co se přerodí v dobráka, prostě.....člověk, co si myslí, že žije nejlépe jak umí.
V knize je pár věcí, co z hlediska příběhu.... řekněme nesedí a nebo z hlediska logiky nedávají dobrý smysl, ale byly to drobnosti na které mohou odpovědět další knihy.
Za mne skvělá práce a konec se mi více nežli líbil. je to takový mix sci-fi a trochu Cyberpunk, takže dva žánry co mám rád.
Pokud knihu chcete číst, tak počítejte s postapo světem, který se rozbaluje velmi pomalu a jak už bývá zvykem, ke konci naopak velmi zrychluje. Za mne kniha překonala očekávání, které jsem měl nastavené na neutrál a jde se na další díl!
1984
George Orwell (p)
Jak zde již pár lidí psalo, číst tuto knihu ve 20ti, asi bych si z ní neodnesl ani polovinu z toho co nyní a možná, že v 50ti to zase uvidím jinak.
Život v takovém státním zřízení, v takové společnosti a hlavně s takovým omezením svobodného myšlení.... bych opravdu raději sám zabalil. Některé pasáže jsou trochu zbytečně natáhlé, ale chápu zároveň důvod, proč to má v knize své místo.
Popravdě ani nevím jak knihu blíže hodnotit, protože život, který hlavní postava vede si dokážete zosobnit na sebe, je Vám někdy až zle z toho, že i vedení deníku je zločin, že se musíte schovávat a myslet potajnu... tohle by měl číst každý, kdo má dneska pocit, že mu někdo ubírá osobních svobod... třeba by těmto lidem konečně došlo jak velkou svobodu vlastně mají, jen s ní třeba neumí pracovat ku své spokojenosti.
Knihkupectví & kostní prach
Travis Baldree
Jedná se o zajímavý typ fantasy, jaký jsem četl asi poprvé v životě. Odpočinková literatura s minimem akce, takže bych knihu určitě nedoporučil těm, kteří mají rádi fantasy, kde řady lučištníků kosí hordy nepřátel, spousta mávání mečem atd.... je to opravdu na vyklidnění mysli.
Dobrých 75% knihy hlavní postava tráví v zapadákově jménem Šerák, takže budete číst, jak chodí po pláži, jak opravuje knihkupectví a navazuje romance.... vážně, 75% knihy, ale je to dobře napsané a čte se to dobře. Akce je pak na cca posledních 40ti stranách, ale i ta je taková hodně na spočnutí :D .
Romance... přijde mi, že po hlavní postavě vyjíždí snad každá :D ... je to takový svět žen, kde se muži jen tak letmo objeví. Je to tak roztomile napsané a k další knize to dělá pravděpodobně dobré odůvodnění pozdějších rozhodnutí Viv.
Za mne, pokud chcete odpočinkovou fantasy literaturu, jděte do toho. Pokud ale víte, že by Vás 100 stran čtení o tom jak hlavní postava kupuje pečivo a chodí po pláži nebavilo.... nejspíše to nebude pro Vás.
Těším se na další "předcházející" díl.
Závěj
C. J. Tudor
Já prostě miluji její styl psaní... C. J. píše přesně tak jako vždy. Každý konec kapitoly nakousne nový fakt, dá vám nový poznatek, ale udělá to takovým způsobem, aby jste otočili další stránku, protože prostě chcete vědět víc.
Děj je rozdělen mezi tři hlavní postavy a jedná se opět o podání syrové reality života, tentokrát v rozpadající se společnosti. Je to trochu jiné, nežli předchozí knihy, už se nejedná o duchařinu a vyloženě tajemno, ale spíše o postapokalyptický nervák a boj o život.
Co ale u autorky vždy cením nejvíc je to, jak dokáže jednotlivé linie a osudy proplést tak, že to dává smysl a neztrácíte se v tom.
Na konec samozřejmě nechybí ani pár správných mind fucků a i když už jsem pár věcí odhadl, protože už autorku přeci jen "nějakou dobu znám"... stejně mne na konec pár věcmi dostala. Zároveň mi přijde, že přidala i násilí, ale ne ve zlém... naopak se tam velmi hodí.
Skvělý počin!
Mlok 2015
* antologie
Povídky mne neuvěřitelně bavily a i když by třeba některé byly slabší, jako celek to fungovalo. Pěkná obálka no a..... pak tu byla novela. Nešlo mi se začíst, tématem mne to minulo a i když se snažím, protože nerad nechávám nedočteno, prostě mne to nevtáhlo. Kdyby třeba místo toho protáhli povídku Abeion Vela, byl bych za to raději, protože tam by mne zajímalo jak se děj bude dále vyvíjet a jaké nové skutečnosti ještě jde ve svět Abeionu poodhalit...
Povídky za mne doporučuji novela mi nesedla, to neznamená, že je špatná, rozhodně nechci křivdit, jen asi nebyla určená čtenářům mého ražení.
Říše
Roman Bureš
Kniha se četla dobře, pan Bureš prostě psát umí, jen mne to nějak nevtáhlo. Oproti jiné knize autora a to sice Planetě idiotů, která mne úplně pohltila jak emocionálně, tak dějem jsem se tady nějak nemohl vcítit do postav.
Knihu doporučit s klidným svědomím mohu, jen mi asi předchozí knihy pana Bureše nasadily vyšší laťku.
V knize jsou dvě různé časové linky, které vůbec nemusely být prohozené. Kdyby děj šel hned za sebou, možná by to bylo lepší, ale jde jen čistě o mou preferenci, to není zase bůhví jaký problém.
Co bych ale u knihy vychválil je opět pro pana Bureše dobře popsaná temná atmosféra. Kdyby někdy v budoucnu byl třeba další díl nebo pokračování v povídkách, jdu do toho.
Prázdnota
Michaela Merglová
Kniha se čte dobře a moc nechápu, jak někteří píšou, že je kniha "prázdnota". Není, ale s čím bych souhlasil je, že zhruba do 120té strany je děj velmi pomalý. To co se na nich děje se čte dobře, ale pro lidi, co mají rádi svižnější dějové linky nebo záhady na každé desáté straně... tam naprosto chápu a přeci jen čekat tak dlouho na nějaké zajímavé zvraty, sám jsem z toho byl trochu nesvůj.
Druhá polovina knihy je o dost svižnější a na konci (asi 60 - 70 stran) je děj velmi, ale velmi dobrý. Postavy mne chytli za srdce...nikdo není dobrý ani zlý, jsou to prostě... lidé a zrovna třeba taková Cilka... chtěl bych další knihu s touhle postavou.
Co autorka umí podle mě skvěle je kombinace přirozenosti a popisu. Prasárny a sprostá slova jsou používány účelně a funguje mi to. Nic tam není na sílu "aby to tam prostě bylo" jako třeba sex a násilí.
Na autorku jsem narazil díky povídkám, které mne bavily a musím říct... za mne super. Pokud máte rádi nebo zrovna chcete číst knihu s rychlou akcí a spoustou střev, tohle pro Vás asi nebude, ale pokud máte rádi pomalejší rozjezdy a dekadentní Cyberpunk (spíše bych řekl knihu šmrncnutou lehce Cyberpunkem) , myslím si, že je to pro vás.
Za mne je to skvělý počin.
Plameny války
František Kotleta (p)
Kniha se čte dobře a rychle. Celou legii beru jako odpočinkovou literaturu, ale to neznamená, že bych se nebavil nebo si k některým postavám neutvořil vztah. Pár lidí psalo, že na to, že se jedná o vstup děje do války je to zase spíše "single player" záležitost... asi bych souhlasil jen z části, protože válečné vřavy je v knize cca 35% .
Vzhledem k tomu, kolik si autoři ponechali knih (tedy prostoru) pro vyřešení války a ukončení dějových linek všech postav.... jsem upřímně zvědavý jak se s tím vším poperou nadále, protože konec knihy posílá vše úplně jiným směrem, než bych očekával a je to rozpaků hodné :D .
Za mne... byl to zajímavý díl, který fanouškům legie mohu doporučit... ti kdož čekali vyloženě válečné sci-fi .... myslím si, že úplně nedostanete to, co by se mohlo zdát, že by mohly "Plameny války" obsahovat.
Malíř pomíjivého světa
Kazuo Ishiguro
Knihu bych přirovnal k Japonským animovaným pohádkám (Paprika, Můj přítel Totoro...). Všechny pro mne mají jedno společné. Z hlediska děje se vlastně nic neděje, žádná gradace nebo stěžejní konflikt, ale i tak při čtení a po dočtení cítí člověk jakýsi vnitřní klid.
Mohl bych se tady rozvášnit o tom, co si myslím o Japonsku před a během druhé světové války.... myslím si, že v toto období Japonci ztratili sebe sama (nebudu hrubý i když bych chtěl být). Kniha pojednává o pár postavách, které se nějakým způsobem snaží vyrovnat s tím, jak se Japonsko změnilo a to hend dvakrát, ne-li třikrát po sobě a každý se snažil nějak přežít.
Je pěkné sledovat pár Japonských zvyklostí, které kniha dobře popisuje a celkově vzato.... pokud má někdo rád mangu a má představivost, může se Vám celý děj odehrávat v hlavě jako jedno menší anime, které si pro sebe pomyslně malujete. Kniha má také několik vyloženě silných pasáží z hlediska moudrosti některých postav.
Za mne pro lidi co mají rádi literaturu orientu mohu doporučit, naopak pro lidi, kteří potřebují opravdu živý děj s výraznými zlomy a událostmi ... myslím si, že tato kniha nebude úplně pro Vás.
Války bez konce
Jiří Kovařík
Co ke knize dodat, je to další skvělá práce pana Kovaříka. U některých období jsem si doplnil infromace a hlavně o Pompeiovi vím spoustu nového.
Několik lidí zde píše, že jsou knihy panem Kovaříkem podávány jako historický román a já musím jen souhlasit. Čtení je hovorovou formou a jako příběh se to čte skvěle. Co bych jako člověk zabývající se výzkumem a analitikou pozvedl je styl zpracování.
Pro zachování nestranného pohledu na věc pan Kovařík čerpá z více autorů najednou a vzájemně je porovnává, aby mezi nimi nalezl v souladu s novými poznatky nějaký konsenzus a vše je ozdrojované tak, jak by v odborné literatuře být mělo a to chválím nejvíce.
Koho zajímá starověk, antika a dějiny staré republiky, jednoznačně doporučuji.
Likvidátor
Honza Slívka
Kdyby se mne někdo zeptal, jaký žánr vlastně kniha má, tak asi... no... všechny... je to zaklínač s bouchačkou v postapo s fantasy příšerkami, bohy, čarodějkami, magií a modernou s technologií v jednom. Zezačátku mi ten mix neskutečně neseděl a nedával smysl, ale na všechno má vlastně kniha argument a svým způsobem to funguje a má to logiku.
První polovinu jsem se do čtení trochu nutil, prostě jsem se do toho nemohl nějak dostat, ale potom jsem nějak prozměnu nemohl přestat. Postavy, co mi byly zezačátku úplně ukradené mě ke konci začali zajímat a ano.... je to odpočinková literatura, ale v něčem se mi postavy líbí.
No a nakonec asi oprávněné porovnávání s panem Kotletou... Mám knihy pana Kotlety rád, některé víc, některé míň, ale třeba taková Černá smečka byla opravdu hodně mimo a slabá. Vulgarity tam byly vyloženě nahuštěné schválně a přitom úplně neúčelně... a sexuální scény...byly trapné. Ano, Likvidátor jich má od poloviny více než dost, ale bavili mne a bylo v nic často "něco". Hlavní postavy nadávají, ale účelově a má to smysl (když jsou naštvané, když jde o život...) a ne v každé větě jako banda primitivů co by jinak nedala dohromady kloudnou větu... omlouvám se, ale v tomhle Slívka oproti Frantovi vede.
Prozatím další knihy autora neplánuji, ale druhý díl Likvidátora si dám rád. Milovníkům Kotlety nebo Sněgoňové bych knihu doporučil, ale jak si kdo oblíbí propojení všech subžánrů... to záleží na každém.
Lux Perpetua
Andrzej Sapkowski
Jsem v koncích... hned na začátek řeknu, že jsem rád, že mám novou edici komplet v knihovně, určitě tam patří jako výstavní a sběratelský kus. První dva díly byly skvělé, i tento jako zakončení trilogie jede ve stejně kvalitním duchu.
Posledních sto stran se v podstatě děj rozjede rychlostí pokrmu šlehaného v mixéru... čili velmi rychle. Přijde mi, že se román dostal do stejné kolize jako většina těchto velkých děl, to znamená rozsáhlost + počet postav = problém jak děj ukončit a co všemi postavami a jejich dějovými linkami?
Spoilerovat nebudu, ale vzhledem k tomu, jak se hlavním postavám v minulých dílech dařilo jsem čekal, kdy se zakousnu do hořkosladkého středu... ještě nyní děj zpracovávám a převaluji v hlavě a pokud byl tohle záměr autora, tak se povedlo.
Celou trilogii doporučuji a pokud někomu vyloženě nevadí téma a zasazení, označil bych ji jako "Must have"! Sbohem Reynevane a jeho přátelé, budete mi chybět.....vážně ano.
Mlok 2008
* antologie
Prozatím jeden z nejlepších mloků, jaké jsem měl možnost číst. Pokud bych měl hodotit nejlepší pasáže, tak jednoznačně delší povídky a novela. Kniha se dobře četla, seznámila mne s novými autory, které jsem sice zaregistroval už dřív, ale až nyní jsem si od nich mohl trochu něco načíst (Jan Kotouč například).
Kdo má rád povídkové knihy, tento ročník mohu jen doporučit, krásná práce.
Boží bojovníci
Andrzej Sapkowski
Za mne je pokračování snad lepší nežli první díl. Moc nerozumím tomu, že se zaklínač uchytil o tolik víc nežli tato trilogie.
Postavy se zde posouvají jak v názorech, tak v dějové lince. V prvním díle byl Reynevan úplné dřevo, tady je už relativně otlučený životem a není ani toliko naivní. Kateřina je skvělá postava a i když se moc neukáže...
Popis událostí ve Slezsku je velmi dobře podán a konečně někdo po delší době ukazuje, že jako utržení ze řetězu se dokázali chovat obě strany, romantická představa o spravedlivých Husitech nebo na druhou stranu chrabrých rytířích zde bere díky bohu za své.
Pravdu mají ti, kdož tvrdí, že je v knize spousta jmen, ale opravdu spousta a to i mnoho těch, co s příběhem kolikrát nesouvisí, jsou jen buďto historicky správně položení do děje nebo o nich padne jen zmínka. Latinské citáty nebo čarování jsou v zadní části knihy dovysvětleny, ale sem tam jsem výčet jmen přeskočil očima a nijak mi to zážitek neukrátilo.
Osobně doporučuji pustit chill out středověké hudby, kafe nebo čaj... a začíst se, trilogie je jednoznačně ozdobou mé knihovny. Nové vydání je nádherné, krásná vazba, papír, příběh... neexistuje nic, co bych tady dokázal vytknout.
Doporučuji!
Škvíra
C. J. Tudor
Je to malá knížečka a čte se velmi dobře a rychle. Co se povídek týče, některé jsou naprosto excelentní, asi dvě bych označil za slabší, ale jako celek.... nedokážu to nějak popsat, ale líbí se mi autorčin styl psaní, podání příběhů ať už v knihách nebo povídkách a při čtení se cítím dobře (opravdu, jen co otevřu nějakou knihu od Tudor, cítím se prostě zabraný do děje a knihu chci při hudbě vnímat všemi smysly).
Některé povídky jsou spíše takové sci-fi, jednu bych dokonce přiřadil do žánru Františka Kotlety, ale je zde pár vyloženě hororových povídek, které jsou skvělé.
Za mne ano, doporučuji :-) .
Černá smečka
František Kotleta (p)
Jedno se knize musí nechat, čte se dobře a rychle, jinak mne kniha vyloženě nenadchla. První věc je, že mi hlavní postavy nějak nepřirostly k srdci, zápletka mě nepřitáhla... ale hlavně mi přijde, že jsem se vrátil v čase.
Novější knihy od Kotlety pro mne měli dobrý posun (méně debilních vulgarit, více emocí a hloubka postav, silnější motivy a lidskost a přesto pořád ulítlé a zábavné úchylárny), to vše jakoby se vytratilo a je to opět tam, kde knihy byly před cca 8mi lety.
Nic ve zlém, třeba to jen špatně vnímám, knihy od Kotlety a všeobecně daný žánr mám rád a to hodně, jen... to tady pro mne nefungovalo. Pokud by se mne někdo zeptal "mám číst Kotletu když chci ujetou zábavu s prasárničkama" odpovím jednoznačně ano, ale doporučil bych jiné tituly.
Každopádně Lilith a Jezebeth byly fajn postavy, za ty hvězdu navíc.
Hlubiny města
* antologie
Tuhle knihu ohodnotit je těžké... jsem něco mezi 3mi a 4mi hvězdami, ale ponechám 4. Pan Twardowski, Zakantum, Špatný den jsou skvěle procítěně napsané povídky, česká mlátička je v závěsu, jen jednu povídku jsem nedočetl, ale to že nesedí mně neznamená, že nesedne jiným.
Za mne... četl jsem lepší sbírky povídek, ale takových 6 - 7 rozhodně stojí za to knihu mít a číst!
Válečné paměti
Charles de Gaulle
Jedna z knih, kterou jsem četl delší dobu. Očekával jsem spíše popis válečných operací. Upozornil bych čtenáře, kteří očekávají popis jednotlivých vojenských kampaní Francie za druhé světové války... budete možná zklamaní. Kniha obsahuje převážně spoustu politiky a jednotlivých popisů jednání.
V zásadě jsem ale knihu nechtěl odložit, protože má spoustu důležitých informací ze strany spojenců o kterých se v rámci dokumentů o západní frontě moc nemluví. Svým způsobem je kniha poklad, protože až k rozběhnutí samotných válečných operací si řeknete: "Tohle všechno se musí zařídit a zajistit v rámci mezinárodní spolupráce, podchytit diplomacií a mezinárodním uznáním, přebrodit se haldou papírů a intrik, než někdo skutečně sáhne po vojáčcích na mapě".
Jedna věc je, že se koukáme na dokumenty o západní frontě spojenců, ale vždy mi nějak přišlo, že jsou francouzi nějak... "v zadu" oproti první světové válce, tato kniha nabízí odpovědi přesně na tuto otázku v podobě jednání spojenců často i na úkor svých vlastních partnerů a spojenců v boji. De Gaulle je pro mne bez ohledu na knihu jeden z velkých vůdců, který se měl tenkrát poslechnout a má můj upřímný respekt a úctu (i když se v něm jistá nabubřelost frantíka zapřít nedá :D ).
World of Warcraft: Kronika 3
Chris Metzen
Nejlepší částí knihy je podle mne první polovina, která se ještě drží strategií. Co se dělo po konci datadisku The frozen throne bylo rovněž zajímavé. Druhá část se už zabývá WoWkem až do Kataklyzmatu, vzhledem k tomu, že WoWko nehraji už .... no řekněme od "poloviny původního Wrath of the Lich king" jsem se někde trochu ztrácel.
Ilustrace a provedení opět povedené, nejlepší je samozřejmě pro milovníky elfů hned titulní stránka :P . Někdo uváděl, že mu vadil popis povídek ze druhé části, který vypadal zhruba jako "a nakonec hrdinové hordy a aliance díky svému spojenectví vyhráli" u všech možných dějových linek... zčásti bych s tím i souhlasil, ale jakmile autoři zapojily i okolní postavy z herního světa a přidali jim na důležitosti z hlediska příběhu, bylo to za mne vyřešeno a hráči se stali druhořadějšími účastníky děje.
Mám jen jedinou výtku k celé knize a to je slovo "Všecko" .... opravdu si nikdo nevšiml jak často ji autoři/překladatel všude používá? :D
Doporučuji pro všechny fanoušky příběhu původních strategií i Wowkařů, kteří už dlouhou dobu nehrají.
Mlok 2009
* antologie
Tak, jak mám sbírky Mloka rád, tenhle byl ale opravdu velmi slabý. Asi dvě povídky bych označil na velmi pěkné, ale po dlouhé době jsem některé po pár stránkách přeskočil, protože jsem je prostě vůbec nedokázal dočíst.
Novela byla do dvou třetin velmi dobrá, ale posledních cca 30 stran je v tom takový chaos....
Nešlo to, těším se na další Mloky a rozhodně jsem rád, že zde něco, jako sbírky autorů máme, tento však s klidným svědomím doporučit nemohu.
